19. září 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Sám byl hříšník, teď krajině vodu vrací. „Za povodně a sucho může i člověk devastováním půdy,“ říká Štefan Val’o

Dnes Štefan Val’o bojuje proti tomu, co sám dříve dělal – se svou firmou... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dnes Štefan Val’o bojuje proti tomu, co sám dříve dělal – se svou firmou... | foto: Richard Cortés, Česká pozice

Špatně hospodaříme s vodou a neumíme ji v krajině zadržet. To platí stejně tak v Česku jako na Slovensku. V okolí východoslovenských Košic se už deset let snaží vracet vodu lesům i nížinám vizionář Štefan Vaľo. Za momentální sucho, ale i povodně podle něj může také člověk devastováním půdy.

Sem a tam neúnavně křižujeme bukové a dubové lesy v okolí východoslovenských Košic. Je parno, pod nohama sucho. Občas se z hlubin lesa vynoří ukrytá tůň či jezero, kterým ovšem předchází prapodivné zvlněné cesty připomínající „tankodrom“. 

To je ostatně důvod, proč jsme tady: bezmála sedmdesátiletý Slovák Štefan Vaľo totiž posledních deset let zcela zasvětil zadržování vody v krajině. Povrchová voda z hřebenů hor i polí mizí, podzemních zásob ubývá. S veškerým nasazením tak bojuje proti odvodňování pevnin, narušuje staré lesní cesty, které jsou udusané traktory i další lesní technikou po těžbě dřeva, a buduje přírodní hráze.

„Před šedesáti lety jsem se v tomto kanále učil plavat, dnes tu není prakticky...
Kromě lesů v horách dochází k silné erozi půdy i v místech, kde stéká voda z...

V roce 2009 si totiž při přehrazování téměř vyschlé řeky Uh uvědomil, že povodně a půdní sucho máme sami na svědomí: špatně hospodaříme s vodou a neumíme ji zadržet v krajině. Lesní, ani zemědělské. „Roky jsme se snažili krajinu odvodňovat, teď máme všude kolem odvodňovací příkopy, drenážní systémy, vyschlé zpevněné potoky a voda v půdě žádná. Sucho na Slovensku s výjimkou jednoho roku trvá už dekádu,“ říká s tím, že sedm procent slovenské půdy v lesích je zhutněné. A tak začal jednat, zprvu bezhlavě, dnes o poznání fundovaněji.

Voda nevsakuje, odtéká po stlačené půdě

„Pojďte sem, tady na cestě jasně vidíme, kudy voda z lesa mizí! Nevsakuje do půdy, ale odtéká po traktory udusané cestě a uměle vytvořeném svahu – stěnách koryt. Voda vytéká přerušenými půdními póry, které fungují jako zásobníky pitné vody, i pod trčícími kořeny. A bere s sebou hlínu. Stromy tu jsou pak nemocné, hnijí zevnitř a usychají,“ volá směrem k desetičlenné výpravě složené z českých a slovenských hydrologů, akademiků a expertů. 

Přizval je, aby dekádu svého vizionářského snažení konfrontoval s odborným názorem. Přestože vzpomíná i názorové oponenty, jeho unikátním opatřením dali mnozí hydrogeologové za pravdu už dříve, když tvrzení obstála i při měřeních Slovenské akademie věd. Získává postupně i podporu Košického kraje, který připravuje metodiku na zadržování vody v krajině.

„Takto jsme rypadlem v roce 2011 narušili starou koňskou cestu, po které odtékala při velkých srážkách dešťová voda a zaplavovala domy v části Ťahanovce. Přišel jsem za starostou a říkám mu: ,Pane starosto, tuto lesní cestu rozkopeme.‘ Pak jsme narušili i další. Jsem přesvědčen, že od té doby odsud nestekla dolů ani jedna kapka, protože povrchová voda vsakuje a pomalu se podzemní cestou dostává k vybudovaným jezírkům i spodním vodám. Dnes tu můžeme vidět nový život,“ popisuje se zápalem a radostí v očích cestu, kterou příčně ke svahu zvrásnil až metr hlubokými, za sebou jdoucími, jámami. Nyní je už zarostlá zelení, jak se v ní zachytává voda a vsakuje.

„Kdyby vybudovaná opatření byla ještě regulovatelná a postavilo se například stavidlo, bylo by to perfektní,“ hodnotí hydrolog Tomáš Orfánus ze Slovenské agentury životního prostředí.

Bojuji proti tomu, co jsem sám dělal

O kus dále zase v kopcích u obce Oľka vidíme, že místo vyschlé ztvrdlé půdy na několika kilometrech nepoužívané lesní cesty raší v pásu metrových jam traviny, mladé buky, létají tu vážky a ve vzduchu je cítit vláha. „Tak jako dokážeme krajinu zdevastovat, tak jí dokážeme i pomoci,“ vyslovuje Štefan Vaľo mantru vycházející z vlastní zkušenosti. Dnes totiž bojuje proti tomu, co sám dříve dělal – se svou firmou vybudoval na sto kilometrů lesních cest na Zakarpatské Ukrajině, těžil kulatinu, hutnil půdu a stejně jako jiní les po těžbě nechával prošpikovaný tvrdými plochami a napomohl tak snadnějšímu odvodnění lesa. Rekultivaci lesních cest po těžbě dřeva přitom ukládá zákon. 

„Celý život jsem strávil v přírodě a pak mi na těch lesních cestách došlo, co je potřeba dělat. Dnes to beru jako své poslání,“ říká s tím, že společnost o současných problémech mluví, není ale mnoho těch, kteří konají. „Jsou kdispozici zelená řešení a je potřeba je realizovat. Toto řešení je okamžitě účinné a udržitelné,“ dodává. Navrhovaná opatření vybudoval na Ukrajině i na několika místech v lesích na Slovensku. Často na vlastní pěst a náklady, které se už dnes přehouply přes půl milionu eur (zhruba 13 milionů korun).

Aby každá kapka vsákla

Málokdo si podle něj uvědomuje, že když voda z lesů při nárazových deštích a extrémních srážkách po zhutněných plochách rychle odteče, zmizí hned v řekách, přehradách, mořích a oceánech, zatímco v kopcích zůstává kriticky vysušená půda. A právě tyto utužené plochy je nutné narušit.

„Vidíte tu hlubokou erozní rýhu v půdě? Druhou, třetí, čtvrtou, pátou? Mají až 5 metrů. Tudy voda odtéká. Všichni řeší emise jako důvod klimatických změn, ale máme zdevastovanou půdu a toto je jedna z hlavních příčin sucha. Voda se nejen vypařuje, ale nevsakuje a ihned z pevnin odtéká, čímž způsobuje erozi. Je potřeba, aby každá dešťová kapka zůstala tam, kam spadne,“ je přesvědčen.

V rodné vsi Budkovce pak názorným měřením demonstruje, že zvednutí hladiny v odvodňovacím kanále mezi poli může ovlivnit hladinu v 350 metrů vzdálené studni. „Před šedesáti lety jsem se v tomto kanále učil plavat, dnes tu není prakticky žádná voda. Ale jak vidíme, hladina vody je téměř totožná s hladinou ve studni. Když se zvedne voda v kanále, za 9 dní se zvedne i ve studni. Stačilo by zde vybudovat nepropustnou hráz a naplnila by se i studna. Okolní pole by dostala vláhu,“ ilustruje způsob zadržování vody v nížině, který je podle přítomných modelovým příkladem.

V lesích nad Repejovem jsme svědky rozlehlé kaskády mnoha menších jezer a čtyř velkých nádrží s poldery, do nichž vtéká už jen čistá voda bez sedimentů. Poldery částečně fungují i jako protipovodňová opatření. „Budovali jsme je asi tři měsíce, za minimální náklady,“ informuje k překvapení všech pan Vaľo. 

Nikde jinde v lesích nepotkáváme takové množství hub, rostlin, žab i hmyzu jako v blízkosti kaskád. Ocitáme se v oáze rozmanité biodiverzity, která tu ve srovnání s okolními lesy bují v až ohromujícím měřítku. „Rozsáhlé vodní plochy i opatření v lesích mají potenciál úspěšně měnit nejen zdejší mikroklima,“ míní hydrolog Tomáš Orfánus. 

Ocitáme se v oáze rozmanité biodiverzity, která tu ve srovnání s okolními lesy...

Jezera chvályhodná, máte čísla?

Od českých expertů zaznívá, že Štefan Vaľo nezůstal u konstatování „co by se mělo“, ale nechává mluvit funkční krajinná díla. „V Čechách bych toto asi neměl šanci vidět. Oceňuji, že se pan Vaľo do takového experimentu pustil,“ míní hydrolog Tomáš Kvítek z Povodí Vltavy o desetiletém boji s odvodňováním krajiny. 

On i jeho kolega Miroslav Tesař z Akademie věd poznamenávají, že každá lokalita má svá půdní specifika a tedy pro zobecnění opatření je nutné nejprve zohlednit půdní profil. Oba se ale shodují na jednoznačném přínosu. 

„To, co jsme zde viděli, snese srovnání na evropské úrovni. Jednoznačně to přispívá k zadržení vody v krajině, zadržení odtoku, redukci a eliminaci eroze a hlavně úpravě vodního režimu půd i celého povodí,“ míní Tesař. Všichni pak svorně prohlašují, že lidé dnes žijí v mylné představě vodního blahobytu.

Sem a tam neúnavně křižujeme bukové a dubové lesy v okolí východoslovenských...

Svá – na začátku možná amatérská – snažení se dnes Štefan Vaľo snaží přiblížit expertům po Evropě a se svými prezentacemi objíždí národní a světové konference. Promluvil na půdě OSN i v Evropském parlamentu. 

„Po mém výstupu na konferenci OSN před pár lety řekl tehdejší generální tajemník Světové meteorologické organizace Michel Jarraud, že si možná vědci něčeho nevšimli a možná se někde zmýlili, ale jestli se zmýlili, svoji chybu přiznají. Zůstalo ale nakonec jenom u slov,“ krčí rameny Vaľo. Pochopil, že aby politiky i odborníky o svých argumentech přesvědčil, potřebuje mít v rukou jasná data podepřená důkladným monitoringem. To nakonec i přes zřejmou efektivitu realizovaných opatření doporučují i přizvaní experti.

Štefanu Vaľovi se nedá upřít odvaha, tvrdošíjná vůle konat a učit se. Objel mnoho zemí potýkajících se s povodněmi, aby si své teorie ověřil. Vlastní realizace v krajině i pozorování důkladně zaznamenává, a tak se v šedesáti letech naučil pracovat s kamerou, pročež se z něj postupně stal i dokumentarista. Natočil šest filmů, z nichž třeba dokument Odvodňování pevnin = klimatická změna získal ocenění na festivalu Agrofilm, a právě připravuje další.

Premium

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

DANIEL, ADAM A ZBYHNĚV. Táta Hložek (vpravo) se svými syny Danielem a Adamem | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Psychoterapeut Jan Vojtko | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Moderátorka a hvězda sociálních sítí Nikol Štíbrová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!