Ministr Martin Říman se čistkou, kterou hned zkraje provedl v agentuře CzechInvest, neuvedl příliš dobře. Pravda ovšem je, že politika investičních pobídek byla zralá na změnu. Hoši z CzechInvestu se holedbali, že na poradách mluví anglicky, jenže výsledkem byly továrny, kde se mluví ukrajinsky. Stát je dnes zavázán vyplácet miliardy cizím firmám za to, že u nás zaměstnávají cizí dělníky. Lze si představit lepší důkaz, že cesta montoven se vyčerpala?
Má cenu investičními pobídkami rozhodovat, která ekonomická aktivita je žádoucí? Vždyť bychom se nakonec shodli na tom, že žádoucí jsou všechny, snad až na sexshopy a herny (kterým se u nás přitom daří nadmíru dobře). Jenže to je akademická otázka. Malá země si nemůže dovolit jít proti proudu. I pravicová vláda musí nabízet investiční pobídky, i levicová vláda musí snižovat daně z příjmu firem (u nás poklesly z 35 procent v roce 1999 na dnešních 21 procent). Orientovat podporu na vyspělé technologie je tedy jediným rozumným řešením.
Více čtěte na straně 13
