Schwarzenberg degradoval hrdinství vlastenců, tvrdí válečný veterán

Český svaz bojovníků za svobodu, Rada seniorů ČR a několik dalších organizací v úterý podpořilo v přímé volbě prezidenta Miloše Zemana. Jeho protikandidátu Karlu Schwarzenbergovi vyčítají postoje k poválečnému odsunu sudetských Němců a působení ve vládě Petra Nečase.

Zemana podpořili někteří veteráni, Schwarzenberga vězni komunismu. Konfederace politických vězňů sdružující oběti komunistického režimu se naopak postavila za Schwarzenberga. Je podle ní nepřijatelné, že Zeman před prezidentskou volbou žádal o podporu komunisty.

"Nemůžeme se složenýma rukama přihlížet, aby se prezidentem, který je současně vrchním velitelem armády, stal Karel Schwarzenberg, člověk, jenž například o odsunu Němců z našeho pohraničí, o němž rozhodly vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi, hovoří jako o vyhnání," uvedly na úterní tiskové konferenci zástupci organizací, které se společně označily za "vlastenecké fórum".

Podle organizací podporujících Zemana je podivná také Schwarzenbergova role v omluvě sudetským Němcům po listopadu 1989. "Je to člověk úzce spjatý s Nečasovou vládou, důsledky jejíhož hospodaření na sobě pociťuje drtivá část vás, občanů," stojí ve společném prohlášení.

Generál Alexander Beer přijímá gratulaci od prezidenta Václava Klause.

Konfederace politických vězňů naopak ve finále prezidentské volby podporuje Schwarzenberga. "Je to muž, který má vlastnosti a charakter, které má státník a prezident mít," řekl v úterý místopředseda konfederace František Šedivý. Zemanovi podle něj nelze prominout, že se před volbou obrátil na komunisty a požádal je o hlasy. "Požádal tím o podporu lidi, kteří nás mordovali, dávali nám desetileté žaláře a zplundrovali hospodářství této země. Pokud se na ně někdo obrací, nemůžeme ho respektovat," řekl.

Schwarzenberga naopak ostře kritizoval veterán druhé světové války Alexander Beer, který za účast v bojích na východní frontě získal Řád Bílého lva. Schwarzenberg podle něj svými nedávnými výroky o někdejším československém prezidentovi Edvardu Benešovi "hrubě degradoval hrdinství českých vlastenců a vojáků".

Vyznamenání z rukou prezidenta obdržel generál Alexander Beer

"Většina Němců v pohraničí tvořila pátou kolonu, hanebně se zachovala k své vlasti - Československé republice - a tak jejich odsun v souladu s mezinárodními smlouvami vítězných mocností byl po druhé světové válce opodstatněný a spravedlivý," prohlásil Beer.

GENERÁL BEER: Brigádní generál v. v. Alexandr Beer se narodil 7. 2. 1917 ve Vranově nad Topľou na Slovensku. Jakmile se dozvěděl o tvořící se Svobodově armádě v Buzuluku, rozhodl se tam vydat. Musel dokonce napsat plukovníku Svobodovi, aby ho v Karagandu propustili a aby se mohl zapojit do Svobodovy armády. Dostal se do bojů o Sokolovo, kde byl velitelem minometného roje. Zde byl poprvé raněn a dostal se do nemocnice v Mičurinsku. Po vyléčení se, zřejmě omylem, dostal do Kursku, kde probíhala největší tanková bitva. Alexandr Beer se ovšem dostal na štáb a díky svým jazykovým znalostem tlumočil na výsleších německých důstojníků. Účastnil se bitvy o Kyjev, Bílou Cerkev a Žaškov, kde působil jako velitel tanku. Po příchodu na Volyň byl odeslán do Sadagury jako velitel tankového učiliště na výcvik volyňských Čechů. Účastnil se karpatsko-dukelské operace, kde byl v Nižném Komárniku opět raněn, a ostravské operace. V roce 1946 demobilizoval a následně získal hodnost nadporučíka. Po sametové revoluci nastoupil do nadnárodní společnosti a do důchodu tak odešel až v roce 2005. V současnosti je místopředsedou Československé obce legionářské. Generál Alexander Beer přijímá státní vyznamenání

Schwarzenberg v televizní debatě prohlásil, že "to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu." Později řekl, že Benešovy dekrety nelze zrušit a dějiny se nedají vrátit zpět.

SCHWARZENBERG O DEKRETECH: Schwarzenberg v televizní debatě prohlásil, že "to, co jsme v roce 1945 spáchali, by dnes bylo odsouzeno jako hrubé porušení lidských práv. Asi by se tehdejší vláda včetně prezidenta Beneše ocitla v Haagu." Později řekl, že Benešovy dekrety nelze zrušit a dějiny se nedají vrátit zpět.

Podle zástupce politických vězňů Šedivého je ale otázka poválečného odsunu Němců z ČR historickou událostí a neměla by hrát při výběru prezidenta zásadní roli. "Schwarzenberg se k této věci vyjádřil v určité situaci, zkratkovitě a jeho výrok jsem nebral vážně jako ucelený závěr," řekl Šedivý. O osudu sudetských Němců je podle něj třeba mluvit v historickém kontextu s vědomím toho, že mu předcházely nacistické zločiny, ale vyústil také v devastaci českého pohraničí.