Podle Hazdry existuje hned několik důvodů, proč bylo nutné Bukovszkého odvolat. Jedním z nich je dlouhodobé nešetrné nakládání se svěřenými archiváliemi, LN v sobotu informovaly, že v archivu byly v posledních dvou letech vážně poškozeny desítky cenných spisů a části některých z nich fyzicky zmizely. Šlo například o nejdůležitější část vyšetřovacího spisu Ústí z 50. let a o jednotlivé listy ze spisu, který si StB vedla na Jana Palacha. Hazdra i vedoucí oddělení péče o fyzický stav archiválií Martin Kostlán potvrdili, že pod Bukovszkým docházelo k poškozování archiválií, a to hlavně při digitalizaci. Hazdra při vysvětlování svého kroku operoval i posudkem šéfa Archivu Akademie věd ČR Jana Bílka, v němž stojí: „Z předložených dokumentů je zjevné, že v procesu digitalizace docházelo k dlouhodobě neřešenému poškozování archiválií. Ředitel Archivu byl pravidelně ... informován, avšak situaci nevyřešil.“
Ztrátu archiválií Hazdra oficiálně nepotvrdil. Verdikt tak vynese v příštích týdnech až komise složená z archivářů a dalších odborníků,
Bukovszky již o víkendu informace LN dementoval s tím, že ke ztrátám nedošlo. „Bylo zapůjčeno celkem 600 stran archiválií k digitalizaci. Bylo vráceno 600 stran materiálů,“ odmítl informaci o ztrátě skupinového vyšetřovacího spisu Ústí. Podle informací LN však archiv zapůjčil k digitalizaci 632 stran textu a vrátilo se mu jen 483. Ze spisu o Palachovi zmizel jeden list a svazek navíc utrpěl nevratná poškození.
Hlavním důvodem pro Bukovszkého odvolání je však pro Hazdru nedávná stížnost Vojenského zpravodajství. Z ní plyne, že se na jaře na webu archivu objevilo 380 jmen lidí, kteří pro vojenskou tajnou službu sloužili po únoru 1990. Tím došlo k porušení zákona, ale teoreticky i ohrožení bezpečí konkrétních lidí.
