Ten podle Lamberta o jeho minulosti od začátku věděl, a přesto ho ve funkci nechal. Lustrační zákon přitom zakazuje, aby takové posty, do jakého generální ředitel Janeček se svým příchodem v půli roku 2003 Lamberta dosadil, zastávali bývalí milicionáři.
Nyní se objevují hlasy, že by Janeček měl zvážit své setrvání ve funkci. A nejen on. „Pokud se potvrdí, že funkcionáři orgánů a organizací ČT (generální ředitel, vedení odborů a členové rady) byli informováni o faktu, že František Lambert byl členem Lidových milicí, a nevyvodili z toho patřičné důsledky, vyzývám je, aby na své funkce rezignovali,“ prohlásil včera předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer. Toho o Lambertově údajné milicionářské minulosti v pondělí informoval Filmový a televizní svaz (FITES).
Nejasné vysvětlování Radní se brání. Dozvěděli se to prý až na svém zasedání tuto středu, navíc jen z jednoho zdroje – dopis, v němž se Lambert k členství přiznává a vysvětluje okolnosti, navíc dostali bezprostředně před jednáním. „Dosud je to jediný dokument, který má Rada ČT k dispozici a který zmiňuje tuto informaci,“ prohlásilo předsednictvo. Místopředseda Milan Badal navíc LN ve čtvrtek řekl, že jemu Lambert před časem popřel, že v milicích byl.
I odboráře prý vedení televize nedávno ujistilo, že zákon nepřekračuje. Stalo se tak potom, co odbory žádaly Janečka, aby vysvětlil zmínky v tisku o milicionářské minulosti jednoho ze svých nejbližších spolupracovníků. Proto se Janeček i Lambert s odboráři v lednu sešli. „Oba pánové nám sdělili, že novinový útok byl zřejmě namířen proti panu vrchnímu řediteli Lambertovi, který se ovšem, podle nich, nikdy ničeho špatného nedopustil, a ujistili nás, že i z hlediska zákona je vše v naprostém pořádku,“ uvedl šéf odborů Antonín Dekoj.
Schůzku, na níž „pan vrchní ředitel sdělil některé skutečnosti ze své minulosti“, Janeček potvrdil, dodal ale: „Ani z tohoto vysvětlení se však nedal učinit jednoznačný závěr.“ Janečkovi prý Lambert po svém nástupu „vyprávěl komplikovaný příběh své minulosti“. „Z toho, co mi sdělil, jsem nevyrozuměl, že by vstoupil do Lidových milicí, anebo že by jeho minulost byla v rozporu s lustračním zákonem,“ uvedl šéf ČT. Od Lamberta prý převzal negativní lustrační osvědčení a další nechal na personálním útvaru, který „byl v té době v přímé podřízenosti pana vrchního ředitele“.
Personalisté podle Janečka několikrát Lambertovi připomínali, aby podepsal i čestné prohlášení, do loňského podzimu ale marně. „Od té doby situaci řeším,“ tvrdí ředitel Janeček. František Lambert se k věci odmítl vyjádřit. Situací se bude 21. února zabývat Rada ČT. Ředitele Lamberta sesadit nemůže, nedovoluje jí to zákon. Šéfa ČT ale mohou radní za porušení zákona odvolat či mu snížit plat. Členka poslanecké mediální komise Ivana Levá (KSČM) Janečkovo jednání chápe: „Šlo mu natolik o to, aby se Česká televize postavila na nohy, že tohle porušil, protože věděl, že přibírá dobrého ekonoma.“ Podle Petra Plevy z ODS by Lambert teoreticky mohl v ČT zůstat, ale na nižší pozici, na niž se lustrační zákon nevztahuje.
