Do roku 2020 se vrátit na Měsíc, postavit tam stálou základnu a v následujících letech se vydat k Marsu a dál. S touto optimistickou vizí přišel začátkem roku 2004 americký prezident George Bush. Jeho nástupce Barack Obama se nyní rozhodl tento záměr přehodnotit. Pověřil panel expertů, aby připravili zprávu o možnostech budoucího vývoje americké pilotované kosmonautiky. „Augustinova komise“, přezdívaná podle svého předsedy Normana Augustina, bývalého ředitele jednoho z největších výrobců letecké a kosmické techniky Lockheed Martin a bývalého poradce Billa Clintona a George Bushe v otázkách vesmíru a technologií, v září zveřejnila shrnutí chystané zprávy.
Závěry jsou jednoznačné: se stávajícím rozpočtem může NASA na Mars i na Měsíc ve zmíněném termínu zapomenout. Pokud chce Amerika o pilotovaných letech k těmto tělesům vůbec uvažovat, nutnou podmínkou je navýšit roční rozpočet o tři miliardy dolarů. Rozpočet na příští rok přitom činí 18,7 miliard.
Vypadá to jako závratná částka, ale jen dokud ji nezasadíme do kontextu ostatních výdajů: „Celkově je to zanedbatelná položka, která nedosahuje ani jednoho procenta federálního rozpočtu. Pro srovnání - na zdravotní pojištění nebo obranu putují řádově stovky miliard dolarů,“ říká Antonín Vítek, odborník na kosmonautiku z Akademie věd ČR.
Příliš mnoho astronautů Augustinova komise (která má ovšem jen poradní hlas a rozhodnutí nakonec závisí jen na Obamovi a jeho administrativě) navrhla několik scénářů. Liší se v tom, kdo a jak bude v příštích letech vynášet astronauty na oběžnou dráhu, když NASA ukončí provoz raketoplánů a své působení na Mezinárodní kosmické stanici (ISS).
Podle současných záměrů mají raketoplány dosloužit už příští rok. V tomto termínu se sice všechny zbývající lety nutné k dostavbě ISS nejspíš nestihnou a některé se odsunou na první polovinu roku 2011, ale o navýšení rozpočtu na další starty se neuvažuje.
V dohledné době tedy Američané ztratí možnost posílat do vesmíru astronauty vlastním dopravním prostředkem a výměna posádek ISS pak bude záviset jen na ruských Sojuzech. Nová americká kosmická loď Orion totiž odstartuje nejdříve v roce 2015, novější odhady mluví o roce 2017.
„Nejde mi do hlavy, proč za této situace NASA letos nabrala novou skupinu astronautů, kteří projdou osmnáctiměsíčním výcvikem a pak nejméně šest let nebudou mít čím létat. Na cesty v trojmístných Sojuzech by stačil dosavadní kádr astronautů,“ poukazuje Antonín Vítek. Názory na prodloužení provozu raketoplánů se rozcházejí, pravdou ale zůstává, že jde o technologii vyvinutou už koncem 70. let minulého století. „Dosavadní bilance dvou havárií raketoplánů je chmurná a z toho důvodu by nejspíš bylo lepší jejich starty ukončit hned,“ říká astrofyzik Jiří Grygar.
Antonín Vítek to ale s jejich bezpečností nevidí tak černě: „Spolehlivost raketoplánů se hodně zlepšila díky opatřením po havárii Columbie. Augustinova komise uznává, že pokud by se měl jejich provoz prodloužit, musely by projít novou certifikací, tedy kompletní mechanickou prověrkou - ale to je vlastně formalita, protože takové revize se dělají při každé střední opravě, tedy přibližně po každém čtvrtém startu,“ říká Antonín Vítek.
Drahá stanice bez jasné perspektivy S raketoplány úzce souvisí provoz Mezinárodní kosmické stanice. Američané ho chtějí ukončit už kolem roku 2015, zatímco Rusové a Evropská kosmická agentura by ho rádi udrželi o pět let déle. Na stanici má řada odborníků vyhraněný názor, protože se její stavba komplikovala, prodlužovala a stála mnohem víc, než se plánovalo (některé odhady hovoří až o stovce miliard dolarů). Astronomové i zastánci letů ke vzdálenějším cílům zdůrazňují, že peníze, které stanice spolykala, se daly využít jinak a lépe.
Navíc se posádka až donedávna věnovala především samotnému chodu a údržbě stanice a na vědecké experimenty nezbývalo mnoho času. „Od té doby, co se posádka rozrostla na šest osob, pokusů výrazně přibylo,“ oponuje Antonín Vítek.
„Souhlasím se závěrem komise, že by nebylo logické využívat stanici jen pět let poté, co se 25 let plánovala a stavěla. Pokud se rozpočet NASA nezvýší, považuji za jedinou možnost udržet flotilu raketoplánů co nejdéle a prosadit činnost ISS do roku 2020,“ říká český odborník. Komise upozorňuje také na to, že pokud NASA ze společné činnosti na stanici vycouvá dřív, než by chtěli ostatní partneři, ztratí Amerika jejich důvěru a bude složitější navázat spolupráci na dalších projektech včetně případné cesty na Měsíc či na Mars.
Zároveň by hrozila paradoxní situace: raketa Ares I a kosmická loď Orion, které mají sloužit k obsluze stanice, budou hotové až poté, co stanice přestane fungovat... Augustinova komise navrhuje využít do budoucna k letům na oběžnou dráhu Země soukromé nosiče a kosmické lodě. Ale i to by několik let trvalo: současné soukromé nosiče (Delta IV a Atlas V) by se musely upravit, protože zatím slouží jen k vynášení nákladu a nikoliv lidí. A soukromé kosmické lodě zatím neexistují vůbec...
Co omezený rozpočet znamená pro plány vydat se na Měsíc, natož na Mars? Superraketa Ares V, která tam má astronauty vynést, rozhodně nebude dokončená před rokem 2030.
Cíle náhradní, ale lákavé A pokud se tři miliardy navíc přece jen najdou? Augustinova komise navrhuje několik variant: buď odstavit stanici v roce 2015, raketu Ares I a loď Orion dokončit o dva roky později (tedy zmíněná paradoxní varianta) a na Měsíc se vydat kolem roku 2025.
Pokračování na straně 31
Dokončení ze strany 29
Nebo udržovat ISS v chodu do roku 2020, ovšem s tím, že již bude závislá na komerčním sektoru, a na Měsíc letět opět kolem roku 2025.
Zbývá ještě tzv. flexibilní cesta - vydat se postupně k různým cílům, jako jsou asteroidy, měsíce Marsu nebo rovnovážné Lagrangeovy body, do nichž se umisťují různé vědecké družice. A cestu k Měsíci i Marsu prozatím odložit.
U této varianty komise vyzdvihuje možnost mnoha premiér - první přistání na asteroidu atd. „Osobně se mi tato varianta líbí nejvíc. Přistání i odlet z marsovských měsíců by byl mnohem jednodušší než přímo na Marsu, protože je tam daleko menší gravitace. Zároveň mám z Marsu trochu strach, alespoň do doby, než se prokáže, že na něm není život. U jeho měsíců to nehrozí, protože nemají atmosféru a tudíž ani ochranu před kosmickým zářením,“ vysvětluje Antonín Vítek. Také astronomům se ze zmíněných možností nejvíc zamlouvá právě flexibilní cesta.
„Výzkum planetek, které se nebezpečně přibližují k Zemi, by měl velký význam pro kosmickou bezpečnost lidstva a astronauti pracují rychleji než roboti. Zkoumání měsíců Marsu se dá ovšem mnohem jednodušeji zařídit pomocí robotických sond,“ říká Jiří Grygar. Kromě toho by výpravy do rovnovážných bodů umožnily údržbu astronomických zařízení, která se tam nacházejí, nebo brzy nacházet budou.
Český astrofyzik ale zároveň podotýká, že pro jeho obor by bylo nejpřínosnější za pět let zopakovat další pilotovanou údržbu Hubbleova kosmického dalekohledu, protože zejména pro ultrafialový a viditelný obor spektra nebude žádná náhrada. Poslední servisní mise teleskopu přitom proběhla letos v květnu a další už není v plánu...
Chybí politický tlak Nabízí se také paralela se situací v 60. a 70. letech. „Chceme, aby si nás pamatovali jako druhého Kennedyho, nebo druhého Nixona?“ ptal se nedávno při debatě v Kongresu Michael Griffin, bývalý administrátor NASA.
Odkazoval přitom na to, že zatímco John Kennedy v roce 1961 vyburcoval Ameriku k dobytí Měsíce, jeho nástupce Richard Nixon o desetiletí později z dalších plánovaných letů k tomuto cíli vycouval a od té doby se pilotovaný kosmický program soustředil jen na oběžnou dráhu Země.
„Dnes máme úplně jinou politickou situaci, nezuří studená válka, která vedla k závodu o Měsíc. Na druhou stranu ale přibylo obrovské množství zkušeností, technicky jsme na úplně jiné úrovni. Takže teoreticky by dnes cesta na Měsíc měla být jednodušší, ale chybí politické tlaky, které by tuto snahu dostatečně podpořily,“ konstatuje Antonín Vítek.
Rozpočet na příští rok je už schválený a je těžké odhadovat, jak se Barack Obama rozhodne při květnovém jednání o rozpočtu na další rok. „Osobně si myslím, že půjde cestou rozpočet nezvyšovat. Snad by mohl kývnout ještě na variantu, že se Měsíc tvrdě odsune a bude se pokračovat v činnosti Mezinárodní kosmické stanice. To je maximum toho, co bych od něj čekal,“ říká Antonín Vítek.
„Je to podobné jako s financováním české vědy - v celkových výdajích státu jde o tak zanedbatelnou položku, že si politici myslí, že se nic nestane, když ji ještě trochu seškrtají,“ podotýká český expert. Rostlina vytržená z kořenů Odborníci se shodují, že by si NASA měla vytyčit jasný dlouhodobý cíl a držet se ho bez ohledu na aktuální politickou či ekonomickou situaci. Jinak bude jen mrhat prostředky na projekty, které nedotáhne do konce. „Nejspolehlivější cestou, jak nedosáhnout úspěchu, je vytahovat rostlinu ze země a kontrolovat, zda má v pořádku kořeny,“ konstatuje ve své zprávě Augustinova komise.
***
ukončení ukončení raketa pro vynášení nosič posádek
rozpočet raketoplánů ISS těžkých nákladů na oběžnou dráhu
pokračovat s v omezeným současném varianta rozpočtem programu 1: v stejný roce 2010 jako 2011 2015 Ares V Ares I + loď Orion
soustředit s omezeným se na varianta ISS rozpočtem a Měsíc 2: v stejný roce 2010 jako 2011 2020 Ares V Lite soukromé
varianta 3:
Měsíc na prvním místě méně 2011 2015 Ares V Ares I + Orion
pokračovat v současném programu omezený
Měsíc na varianta prvním místě 4A: méně 2011 2020 Ares V Lite soukromé
- s raketou Ares Lite omezený
varianta 4B:
- prodloužení Měsíc na prvním raketoplánů místě omezený méně 2015 2020 od raketoplánů odvozená * soukromé
varianta 5A:
Flexibilní cesta méně 2011 2020 Ares V Lite soukromé
- Ares Lite omezený
varianta 5B:
Flexibilní cesta méně 2011 2020 odvozená od soukromých soukromé
- rakety EELV omezený nosičů EELV *
Flexibilní - varianta raketoplány cesta 5C: omezený méně 2011 2020 od raketoplánů odvozená * soukromé
* s doplněním paliva na oběžné dráze Země
Americká kosmonautika na rozcestí Kam se bude ubírat pilotovaný kosmický program Spojených států? Barack Obama požádal skupinu expertů, tzv. Augustinovu komisi, aby připravila přehled dostupných variant. Ze zprávy vyplývá, že pokud se rozpočet NASA nezvýší o tři miliardy dolarů (oproti 18,7 miliardy plánovaným na příští rok), mohou Američané na lety k Marsu i Měsíci zapomenout. Pokud se v dalších letech rozpočet navýší, mohou se výhledově vydat buď k Měsíci, nebo k alternativním cílům, jako jsou asteroidy nebo marsovské měsíce.
Zůstane-li rozpočet NASA v následujících letech stejně omezený jako v roce 2010, přichází v úvahu jen varianta 1 nebo 2. V prvním případě by ale raketa Ares I a kosmická loď Orion byla hotová až poté, kdy přestane fungovat Mezinárodní kosmická stanice (ISS). Přitom právě tam měly Oriony podle původního plánu létat předtím, než se vydají k Měsíci a Marsu.
Pramen: NASA
Výrazné zápisy prezidentů USA do „kosmických“ dějin „Budou si nás pamatovat jako druhého Kennedyho, nebo druhého Nixona?“ během debaty v Kongresu USA zaznělo
John F. Kennedy v roce 1961 rozhodl, že se Američané do konce desetiletí dostanou na Měsíc, což se podařilo
Richard M. Nixon počátkem 70. let další lety k Měsíci zastavil, od té doby se pilotovaná kosmonautika drží „při zemi“
George W. Bush v roce 2004 rozhodl, že se Američané do roku 2020 vrátí na Měsíc, postaví tam základnu a vydají se na Mars
Barack Obama stojí nyní před rozhodnutím, které ovlivní pilotovanou kosmonautiku na další desítky let
