MĚLNÍK/PRAHA Několik žalob na stát v hodnotě mnoha miliard. To je nejviditelnější důsledek dlouhodobě nesplavného dolního toku Labe. Rejdaři se sejdou v pondělí, aby si ujasnili další postup proti státu. Ministerstvo dopravy na jejich výzvy slyší, na postavení děčínského jezu, který by prý situaci vyřešil, však nemá Vít Bárta (VV) peníze.
Rezavějící haly a vedle nich několik opuštěných remorkérů „plovoucích“ na betonových panelech. Tak vypadá prostor mělnické loděnice. U slepého ramene Labe však kotví hotová zánovní loď. A na břehu několik svářečů kompletuje plášť další. Mohutné plavidlo čeká na okamžik, až bude odtaženo do Nizozemska, kde dojde k posledním úpravám a odevzdání hotového výrobku zákazníkovi.
„Kvůli nízké hladině mám ale někdy problém dostat loď do Nizozemska včas,“ vysvětluje Ivan Troutnar z konstruktérské firmy Nova-Mělník. Důvod je jediný. Nízký stav vody na čtyřicetikilometrovém úseku mezi Střekovem a státní hranicí s Německem.
Přehrady pošlou vlnu Nejvíc o tom vědí ale rejdaři, jejichž těžké lodě s nákladem, a tudíž i nižším ponorem, mají za Děčínem větší potíže. „Vodní stav na Labi je nám garantován pouze čtyřiadvacet hodin dopředu, nemůžeme tak sjednávat žádné dlouhodobé smlouvy,“ říká Lukáš Hradský ze společnosti Evropská vodní doprava.
A tak když neprší a Labe je nesplavné, přichází na řadu vlnění. To přehrady Vltavské kaskády upustí víc vody a pošlou po řece vlnu. „Provádí se ale jen výjimečně na základě žádosti dopravců. Dochází k pozvolnému vzestupu hladiny, ovšem řeka zůstává v korytě,“ vysvětluje Michaela Pohůnková z Povodí Vltavy. To je v současnosti jediná možnost, jak stav vody v řece cíleně zvednout.
Rejdaři i ekologové se shodují, že v komplikované oblasti Hřenska není možné provést úpravy skalnatého říčního dna. Podle podnikatelů je jedinou možností stavba děčínského jezu za šest miliard. „Cena vypadá obrovsky, ale spočítejte si, kolik se za stejnou cenu v Česku postaví kilometrů dálnic,“ srovnává konstruktér Ivan Troutnar. (Kilometr dálnice stojí podle náročnosti terénu v Česku až stovky milionů korun.) A dodává, že pro lodní dopravu by to bylo oživení.
Jana Vitnerová z ekologické organizace Arnika oponuje tím, že o říční dopravu není v Česku zájem. „Minulý týden bylo na Labi dva metry vody. A přesto jsem za celý den viděla jen jednu nákladní loď,“ vzpomíná Vitnerová.
Obnovte vozový park Výstavbu jezu odmítá i proto, že rejdaři by se prý měli nejdříve zamyslet nad obnovou svého vozového parku. Obrovské lodě vyměnit za lehčí s menším ponorem. „Časy, kdy se po Labi vozily obrovské náklady uhlí, jsou pryč,“ říká Vitnerová. Dodává, že na menší vyhlídkové lodě by mohla vsadit i osobní doprava. „Podívejte se do Německa, kousek za hranice. Tam na této turistice vydělávají 125 milionů eur ročně,“ nabádá ekoložka.
Hlavní slovo však bude mít ministerstvo dopravy. Ministr Vít Bárta je pro stavbu jezu, ale kvůli nedostatku financí podle něj nezačne dřív než v roce 2016. „Uvažujeme, že by se mohlo jednat i o PPP projekt se začleněním soukromých firem,“ nabízí jednu z variant Bártův mluvčí Karel Hanzelka. Do věci se navíc za ministerstvo vložil i jeho externí poradce a ekologický aktivista Miroslav Patrik.
Rejdaři se budou o dalším postupu radit v pondělí. „Spíš jen sladíme náš postoj,“ předvídá rejdař Lukáš Hradský.
Tuzemští rejdaři po státu požadují několik miliard korun za to, že jim nezajistil podmínky pro jejich podnikání – byť je uvedl v zákoně a zavázal se k jejich plnění i v mezinárodních smlouvách. Soudy jim zatím ale nevyhověly.
***
DĚČÍNSKÝ JEZ
Stavba zdymadla by měla pro lodě trvale zprůchodnit čtyřicetikilometrový úsek Labe mezi Střekovem a hranicí s Německem. Podle nejnovějšího plánu by měla samotná stavba přijít na 5,7 miliardy. Větší část, 4,2 miliardy, by měla spolykat plavební komora a jez, jednu a půl miliardy pak vodní elektrárna. Rejdaři by podle svých slov mohli s loděmi až do Hamburku. Ekologové však namítají, že i na německé straně je řada míst, která nejsou trvale splavitelná.
