Podle informací, které mají LN k dispozici, doporučuje v tomto materiálu auditorská společnost kancléři Senátu, aby se rozloučil s každým šestým úředníkem.
Společnost PricewaterhouseCoopers v textu říká, že Senát by si měl některé služby (jako například autoprovoz či správu počítačů) najímat od nezávislých firem a neměl by je mít ve vlastní režii. Mohl by tak výrazně ušetřit.
Auditem se nyní zabývají senátoři, vedení horní komory o něm ovšem nechce příliš hovořit. „Novou organizaci nyní projednávají vedoucí pracovníci Senátu. Pak se jím budou zabývat senátorské kluby a výbory. Až bude schválena na organizačním výboru, tak budeme informovat média,“ říká mluvčí horní komory Petr Kostka.
Senátoři: Nebude to mít vliv na funkčnost?
Vedení Senátu se ale takového radikálního propouštění obává. Podle informací LN z horní komory se bojí kancléř toho, „že by mohl být omezen senátorský servis“. Takové obavy mají právě senátoři.
„Dívám se na to trochu sobecky. Já chci, aby byl aparát Senátu funkční pro všech jednaosmdesát senátorů,“ říká předseda senátorského klubu sociálních demokratů Jan Rakušan.
„Mě zajímá funkčnost, je nutné, aby aparát měl čas na to, co má dělat,“ dodává Rakušan.
Přesto zdroje z horní komory dodávají, že vedení Senátu se rozhodlo propustit kolem třiceti úředníků, což je přibližně jedna desetina všech zaměstnanců. Senát by tak mohl ušetřit ročně až deset milionů korun.
Propouštění a celková reorganizace podle plánů současného kancléře se dotkne jak běžných úředníků, tak i některých vedoucích pracovníků.
Audit si nechal Senát udělat na popud předsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS). Horní komora za něj zaplatí dva miliony korun.
Vnitřní prověrku si předseda Senátu zadal po odchodu bývalého kancléře Pavla Pelanta.
Ten musel v červenci loňského roku odejít kvůli tomu, že špatně komunikoval s vedením horní komory a nenaplňoval představy senátorů o zpřístupňování paláců občanům. Vaz mu také zlomila nákladná rekonstrukce podzemních garáží na Malé Straně.
Od listopadu roku 2005 je ve funkci kancléře František Jakub, někdejší předseda prezidia Komise pro cenné papíry.
Společnost PricewaterhouseCoopers v textu říká, že Senát by si měl některé služby (jako například autoprovoz či správu počítačů) najímat od nezávislých firem a neměl by je mít ve vlastní režii. Mohl by tak výrazně ušetřit.
Auditem se nyní zabývají senátoři, vedení horní komory o něm ovšem nechce příliš hovořit. „Novou organizaci nyní projednávají vedoucí pracovníci Senátu. Pak se jím budou zabývat senátorské kluby a výbory. Až bude schválena na organizačním výboru, tak budeme informovat média,“ říká mluvčí horní komory Petr Kostka.
Senátoři: Nebude to mít vliv na funkčnost?
Vedení Senátu se ale takového radikálního propouštění obává. Podle informací LN z horní komory se bojí kancléř toho, „že by mohl být omezen senátorský servis“. Takové obavy mají právě senátoři.
„Dívám se na to trochu sobecky. Já chci, aby byl aparát Senátu funkční pro všech jednaosmdesát senátorů,“ říká předseda senátorského klubu sociálních demokratů Jan Rakušan.
„Mě zajímá funkčnost, je nutné, aby aparát měl čas na to, co má dělat,“ dodává Rakušan.
Přesto zdroje z horní komory dodávají, že vedení Senátu se rozhodlo propustit kolem třiceti úředníků, což je přibližně jedna desetina všech zaměstnanců. Senát by tak mohl ušetřit ročně až deset milionů korun.
Propouštění a celková reorganizace podle plánů současného kancléře se dotkne jak běžných úředníků, tak i některých vedoucích pracovníků.
Audit si nechal Senát udělat na popud předsedy Senátu Přemysla Sobotky (ODS). Horní komora za něj zaplatí dva miliony korun.
Vnitřní prověrku si předseda Senátu zadal po odchodu bývalého kancléře Pavla Pelanta.
Ten musel v červenci loňského roku odejít kvůli tomu, že špatně komunikoval s vedením horní komory a nenaplňoval představy senátorů o zpřístupňování paláců občanům. Vaz mu také zlomila nákladná rekonstrukce podzemních garáží na Malé Straně.
Od listopadu roku 2005 je ve funkci kancléře František Jakub, někdejší předseda prezidia Komise pro cenné papíry.
