Václav Havel má v USA stále vysoký morální kredit.
I proto s ním američtí prezidenti chtějí „být vidět“.
PRAHA Jet do Prahy a nesetkat se s Václavem Havlem? Pro americké prezidenty stále ještě nepředstavitelná věc. Přestože už léta nevykonává prezidentský úřad, v zámoří dodnes zůstává nejpopulárnějším Čechem. Důkazem je fakt, že jej chce osobně poznat i prezident Barack Obama (média dokonce spekulovala o tom, že to byl právě Havlův osobní dopis, co Obamu přimělo, aby kývl na nabídku českých politiků a zastavil se na své cestě po Evropě v Praze).
Buď jak buď, bývalý český prezident je a zůstane ve Spojených státech symbolem jedné éry. S trochou nadsázky by se dalo říct, že u Američanů jednou provždy zastínil další klíčové postavy pádu železné opony na přelomu 80. a 90. let minulého století, jmenovitě tehdejšího prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova nebo německého kancléře Helmuta Kohla. Američany zaujal hlavně proto, že nebyl tak prkenný jako ostatní politici. Imponovala jim jeho inteligence, zkušenosti a jeho smysl pro humor. Havel se neprojevoval jako zahořklý disident, ale ani tak, že by bez výhrad přijímal všechno americké. Běžní Američané nemají rádi, když jim někdo káže, co a jak mají dělat, tím spíš, když je ze země, která je tak trochu pod jejich „rozlišovací schopnosti“. Havla přesto akceptovali. Byl zvláštní, až legrační. Dokázal vtipkovat i na svůj účet a jeho projevy je oslovovaly (ostatně, byly umně komponované, jak se na dramatika sluší). Dík tomu všemu získal za mořem jednou provždy vysoký morální kredit.
Svérázným důkazem toho, jak Václav Havel „platí“ na americké prezidenty, byla jeho návštěva v Bílém domě v roce 1998. Havel – tehdy ještě jako úřadující prezident – dosáhl toho, že jeho hostitel Bill Clinton svolil s uspořádáním koncertu Lou Reeda přímo v sídle americké hlavy státu.
Extravagantní akce, na které se jako hosté objevily i další celebrity jako herečka Mia Farrow, byla nepochybně poctou českému hostu. Politické body ovšem přinesla i Clintonovi, který v té době prožíval horké chvilky v souvislosti s aférou Lewinská. Přítomnost Václava Havla, který má – jak už bylo řečeno – v USA stále vysoký morální kredit, totiž vrhla na Clintona poněkud lepší světlo.
Dary pro Obamu: Portrét a kniha Havlův kredit ještě umocňuje fakt, že se neomezoval jen na „košer“ politické schůzky – jako prezident v Praze uvítal tibetského duchovního vůdce dalajlamu, nebo britskou kapelu Rolling Stones.
Pózovat na fotografiích s Havlem proto chtěl i bývalý prezident George W. Bush, který mu v roce 2003 udělil nejvyšší vyznamenání, tzv. Prezidentskou medaili svobody. Havel pak navštívil i soukromou rezidenci rodiny Bushovy.
S Obamou by se měl Havel sejít v neděli odpoledne v Kongresovém centru, kde se předtím uskuteční summit EU–USA. O samotě spolu stráví asi patnáct minut. Podle informací LN má Havel pro hosta připraveny dva dary – portrét Obamy od blíže nespecifikovaného španělského autora a Havlovy knihy včetně titulu Odcházení.
***
Harmonogram
návštěvy
prezidenta USA
Baracka Obamy
sobota 4. 4. 2009
17.00 Přílet prezidenta
Baracka Obamy,
uvítání Václavem Klausem
a Mirkem Topolánkem
Večer stráví Obamovi
v soukromí
neděle 5. 4. 2009
8.00 Setkání prezidenta USA
Baracka Obamy
s prezidentem ČR
Václavem Klausem
a předsedou vlády ČR
Mirkem Topolánkem
na Pražském hradě
8.30 Obama bude přivítán
s vojenskými poctami
na Pražském hradě
8.45 Obamovi se oficiálně setkají
s českým prezidentským párem
9.00 Jednání na Pražském hradě
10.00 Veřejný projev
na Hradčanském náměstí
za účasti široké veřejnosti
a médií
11.00 Obama se přesune
do Kongresového centra
na summit, kam příjedou
i hlavy států a vlád
Evropské unie a USA
s ministry zahraničí
12.15 Hromadné fotografování
12.20 Neformální schůzka hlav států
a vlád doprovázená obědem
14.30 Tisková konference
Baracka Obamy
s předsedou Evropské rady
Mirkem Topolánkem
a předsedou Evropské komise
José Manuela Barrosem
17.00 Setkání s bývalým
českým prezidentem
Václavem Havlem
17.30 Odlet prezidenta z Ruzyně
Kdo se například zúčastní Summitu
Odhadem bude v Kongresovém okolo 300 politiků a diplomatů, 31 šéfů vlád a států EU a USA, akterditovalo se přes tisíc novinářů
José Manuel Barroso předseda Evropské komise
Gordon Brown britský premiér
Angela Merkelová německá kancléřka
Nicolas Sarkozy francouzský prezident
