Mapa nasycení půdy do jednoho metru také ukazuje, že existují oblasti - Beskydy, velká část Vysočiny či jižních Čech, kde je půda stoprocentně nasycená a při dalších silnějších deštích existuje značné riziko povodní. Některá místa postihly bleskové povodně po dalších deštích už v neděli.
Na přehrady nelze zapomínat, ale jejich stavba není spásou, která sucho vyřeší, říká bioklimatolog |
Silnější zemědělské sucho v půdě do jednoho metru přetrvává pouze v Ústeckém kraji a na Opavsku. V hlubší vrstvě od 40 centimetrů nadále panuje prakticky v celém Podkrušnohoří, na Opavsku, v Královéhradeckém kraji a na některých dalších menších územích.
Míru sucha vědci určují jako poměr aktuální nasycenosti půdy proti průměrnému nasycení v letech 1961 až 2010. Na rozdíl od této relativní hodnoty je míra nasycení půdy absolutní a ukazuje, že půda není silně nasycená kromě Podkrušnohoří ani na sever a severozápad od Prahy a na území Jihomoravského kraje jižně od Brna.
Situace zemědělců je značně rozdílná. Jsou lokality, kde květnové deště dokázaly zachránit úrodu a díky dalším dešťům porosty dobře prospívají, někde přišly květnové srážky pozdě a další deště už na tom nic nezměnily. A v některých lokalitách naopak přívalové deště mohly úrodu částečně nebo zcela poničit.
Sucho, které sužuje Česko od roku 2015, je podle vědců nejhorší za posledních 500 let |
Podle tvůrců InterSucha se letošní průběh sucha velmi podobá loňskému, kdy deštivý květen a první polovina června jeho míru výrazně snížily a silně se projevilo opět v červenci a v srpnu. I letos lze podle nich očekávat podobný průběh, protože sezonní prognóza zatím ukazuje na teplotně mírně nadprůměrné a srážkově mírně podprůměrné léto.
