JERUZALÉM/PRAHA V historických knihách se již dlouho spekulovalo o tom, že sionističtí ozbrojenci za druhé světové války – ale i později – zamýšleli zabít několik vysoce postavených britských politiků včetně slavného premiéra Winstona Churchilla.
Nejnověji zveřejněné záznamy britské tajné služby MI5 tuto domněnku konečně potvrdily. Britský list The Daily Telegraph napsal, že atentát plánoval Elijahu Bejt Curi, člen radikální podzemní organizace Sternova skupina.
O co jde? Britové po první světové válce dostali Palestinu, kde žilo arabské a židovské obyvatelstvo, do správy jako mandátní území. Sternova skupina, známá i pod zkratkou Lechi, vytvořenou z hebrejského názvu Bojovníci za svobodu Izraele, se zformovala v roce 1940 a teroristickými činy se snažila vyhnat Brity z Palestiny a zajistit vytvoření státu Izrael.
Elijahu Bejt Curi v listopadu 1944 navrhl, aby členové Sternovy skupiny letěli do Londýna a zabili Churchilla. O čtyři měsíce později byl Bejt Curi oběšen v Egyptě za vraždu britského ministra pro Střední východ lorda Moyna, Churchillova blízkého přítele.
MI5 se o vražedném plánu dozvěděla v dubnu 1945 prostřednictvím dalšího člena Sternovy skupiny, zatčeného v roce 1945, který tehdy britským orgánům řekl: „Hned, jak se (Bejt Curi) vrátil do centrály Sternovy skupiny, chystal se navrhnout plán atentátu na britské politické špičky včetně pana Churchilla a za tím účelem měli být do Londýna vysláni tajní agenti.“ Otázkou je, jakou váhu Britové zjištění o připravovaném atentátu přikládali. Major James Robertson z blízkovýchodní sekce MI5 k zatčení příslušníka Sternovy skupiny tehdy totiž pouze poznamenal, že „nemá příliš velký význam“. Ostatně Bejt Curi byl již mrtvý.
Ozbrojené židovské skupiny ve svém boji pokračovaly i po druhé světové válce, kdy byla Palestina stále spravovaná Británií.
V hledáčku byl i ministr zahraničí Ernest Bevin Cílem nadále bylo tlačit na vládu – již vedenou labouristou Clementem Attleem –, aby nebránila utvoření židovského státu. Robertson v únoru 1946 také napsal: „Sternova skupina trénuje své členy k tomu, aby v Anglii zabíjeli členy vlády Jeho Veličenstva, především pana Bevina.“ (Ernst Bevin ve vládě zastával post ministra zahraničí.) Právě Bevin se totiž po Churchillovi jako další prominentní osoba zřejmě stal cílem útoků ozbrojených organizací. Robertson v červnu 1946 řekl, že zintenzivnění teroristických aktivit bylo částečně způsobeno i jedním z Bevinových projevů, který byl podle některých Židů nejvíce antisemitským projevem, jaký kdy britský státník přednesl.
Na základě těchto varování se britští představitelé obávali o Bevinův život především v souvislosti s jeho plánovanou návštěvou Egypta. Vnitřní sdělení MI5 z té doby poznamenává: „Kdyby se fanatik rozhodl provést atentát a byl by připravený nebrat ohled na vlastní bezpečnost, není toho mnoho, co by nemohl udělat.“
