„Každá mince má dvě stránky. Škola může být braná jako stresor. Děti, které jsou na stres citlivější, tak teď mohou prospívat trošku více díky tomu, že základní stresor v jejich životě odpadl,“ řekl Jan Sojka z havlíčkobrodské psychologické ambulance.
V neděli přibylo 28 případů, denní přírůstek zůstal podesáté za sebou pod stovkou |
Matka desetiletého Václava, který navštěvuje základní školu v Jihlavě, začala pozitivní změny v chování syna pozorovat asi po měsíci domácího vyučování. „Předtím nesnídal, svačiny vracel nenakousnuté, byla na něm pořád vidět nervozita. Teď se mu chuť k jídlu vrátila, učení doma mu vyhovuje. Navíc učivo čtvrté třídy není problém procvičovat doma, zvládneme to klidně při žehlení,“ řekla novinářům. O tom, že by ho poslala do školy od 25. května, kdy se díky uvolnění opatření kvůli koronaviru otevřou první stupně základních škol, neuvažuje.
„Moje zkušenost z ambulance je jiná, rozvolnění režimu je pro děti náročnější, jak jsou bez struktury, jsou více úzkostné, nezvládají si režim řídit samy,“ řekla jihlavská psycholožka Alena Procházková. Podobnou zkušenost má i devětatřicetiletá Helena z Třebíče, která je učitelka a zároveň matka dívky ve třetí třídě. Většině jejich žáků chybí sociální kontakt. Jednomu z nich, dvanáctiletému chlapci, po dohodě s rodiči hledala i pomoc psychologa.
„Byl z toho úplně vyřízený a to ještě nevěděl, že to může trvat až do konce školního roku,“ řekla učitelka. Děti podle ní nejsou stresované ani tak informacemi o koronaviru jako odříznutím od vrstevníků i učitelů. Zejména introvertním žákům ale podle jejích zkušeností domácí vzdělávání vyhovuje, podobně jako těm, kteří musejí do školy dojíždět a kvůli tomu vstávat okolo 6 hodiny ráno.
Domácí výuka podle ní klade na děti velké nároky mimo jiné proto, že se mohou jednodušeji rozptylovat různými věcmi. „Vidím to na dceři, která je ve třetí třídě. Zřídili jsme ji e-mail, aby byla samostatnější. Večer se nestačím divit, s kým vším si během dne dopisuje, místo aby seděla nad matematikou,“ řekla učitelka.
Podle psychologa Sojky je domácí vyučování objektivně náročnější. Úzkostným dětem nepomáhá, když dostanou najednou úkoly na celý týden, a je na nich, aby si je rozvrhly. „Pokud ale nejsou ve škole spokojené a stresuje je i ranní vstávání, bude pro ně rodinné prostředí víc klidové,“ řekl Sojka.
Krize vyvolaná koronavirem může podle něho dát základ některým změnám ve školství. „Jsem zvědav, co si z toho české školství odnese, jestli se osvědčí některé věci řešit on-line, nebo jestli se všechno vrátí do starých kolejí,“ přemítal psycholog. Práce na dálku byla podle něho výzva i pro ordinace psychologů. „Díky krizovému období jsme měli možnost s některými lidmi pracovat na dálku přes webkameru nebo telefon. V určitých případech bych si dovedl tento instrument použít i ve stavu normálním,“ uzavřel Sojka.
