Městské části mají v současné chvíli rozpracované stavby, rekonstrukce a přístavby 141 základních a mateřských škol, přičemž plány počítají s výstavbou 36 nových mateřských a 30 základních škol. U zbytku se jedná o úpravu stávajících objektů. Stavební projekty jsou v různých fázích realizace od architektonické soutěže přes vydávání stavebního povolení až po samotnou výstavbu.
Statistiky vyplývají ze šetření, které mezi radnicemi uspořádal Institut plánování a rozvoje (IPR). V něm odpovědělo 52 z celkových 57 městských částí.
„Nějaký stavební záměr ať už mateřské či základní školy má 49 městských částí. Většina z nich dokonce plánuje oboje,“ popisuje spoluautor studie Tomáš Brabec z kanceláře analýz města IPR.
Důvodem pro vznik studie je kritický nedostatek míst, který Prahu trápí v mateřských, základních i středních školách. Realizací všech těchto staveb by se kapacity mateřských škol navýšily o pět tisíc, v případě základních škol dokonce o více než 22 tisíc míst.
Už jen zaplatit
Jedenáct mateřských a základních škol je v tuto chvíli už rozestavěných. Jedna z nich například vzniká ve Vysočanech. „Praha 9 jako jediná z číslovaných pražských městských částí dostavuje novou velkou Základní a mateřskou školu Elektra pro 750 žáků za více než půl miliardy korun. Více než polovinu platíme sami, protože jsme si na ní v minulých letech ušetřili,“ sděluje starosta Prahy 9 Tomáš Portlík (ODS).
Kromě toho dělníci pracují také na výstavbě školy v Šeberově a kontejnerová přístavba například vzniká u základní školy ve Slivenci. Dalších 26 škol a školek už má stavební povolení nebo o něj usiluje a čeká tak jen na peníze. To je případ školky v Dubči. Zcela připravené k výstavbě jsou také základní školy v Kolovratech, v Košířích a na Smíchově a na dokončení čeká mateřská škola v Uhříněvsi.
Právě nedostatek financí je hlavní brzdou rozvoje školství v metropoli. Výstavba všech 141 záměrů by totiž při současných cenách vyšla na 27,7 miliardy korun. Podle zjištění IPRu ale mají městské části šanci investovat jen 2,4 miliardy. „Městské části mají momentálně vyčleněné finance na pouhých osm procent těchto záměrů,“ vysvětluje Brabec.
Pomoc aspoň s něčím
Starostové i magistrát už delší dobu volají o pomoc stát. Městské části na výstavbu peníze nemají a ani samotné hlavní město není schopné tuto potřebu pokrýt.
V případě magistrátu je ale alespoň naděje, že se investice do školství zvýší. Radní pro školství Antonín Klecanda (STAN) a radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS) se totiž shodují, že optimální by bylo investovat do školství z rozpočtu města alespoň dvě miliardy ročně. Tedy výrazně víc než tomu bylo v posledních letech, kdy loni město investovalo pouhých 400 milionů a letošní rozpočet počítá s 900 miliony. To ale zdaleka nestačí.
„Pokud se podíváme například na výstavbu metra ve Vídni, polovinu nákladů hradí stát. Je tedy nutné, aby se stát v případě Prahy zachoval stejně a tím Praze umožnil do škol investovat nebo pokud říká ‚postavte si to sami‘, tak potom je nutné, aby pomohl přímo v tom školství sám,“ míní ředitel IPR Ondřej Boháč.
Státní fond
Radní Klecanda už prý jednal s ministrem školství Vladimírem Balašem (STAN), bylo to ještě předtím, než ministr oznámil rezignaci. Jeho resort, ale na podporu údajně nemá prostředky a proto se kvůli Praze sejde s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).
„Česká Republika by měla mít státní fond školské infrastruktury, stejně jako má takový fond pro dopravní infrastrukturu,“ míní Klecanda. „V letošním roce by z takového fondu Praha potřebovala alespoň 2 miliardy korun, v dalších letech pak až 6 miliard,“ dodává.
