Dva scénáře obědů zdarma. Babiš se o autorství přetahuje s Valachovou
V rámci vládní koalice se objevily dva návrhy, které se zabývají možností obědů zdarma pro žáky středních a mateřských škol. Umírněnější návrh, se kterým přišla bývalá ministryně školství za ČSSD Kateřina Valachová, počítá s obědy zdarma pro děti v předškolním věku v posledním roce školky a zároveň pro první stupeň základních škol, tedy do páté třídy, kdy je dětem mezi jedenáctým a dvanáctým rokem.
Oběd je grunt. Jak se stravují děti a proč jsou důležité školní jídelny? |
Ještě velkorysejší návrh přednesl premiér Andrej Babiš. Podle něj by zadarmo obědvali až do jejich patnácti let, tedy po celou dobu, kdy navštěvují základní školu. Valachová následně ještě navrhla možnost, že by stát platil obědy i dětem ve všech ročnících mateřských škol.
Současná ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová zatím vyjádřila podporu oběma návrhům. Podle ní by při rychlé dohodě na vládě mohly české děti obědvat zdarma v roce 2020. Serveru Lidovky.cz navíc napsala, že vše související se vzděláváním dětí by mělo být bezplatné.
Kolik návrhy stojí a odkud se zaplatí?
Kateřina Valachová.
Návrh Valachové by se podle jejích slov týkal necelého milionu dětí a státní kasu by vyšel na zhruba 5,4 miliardy korun. Při zdůvodnění svého návrhu pro deník Právo se odkazovala na Asociaci školních jídelen s tím, že nedostatek kvalitní stravy a sociálního začlenění škodí především malým dětem. V případě druhého stupně základních škol už podle ní obědy využívají žáci méně a kompletní hrazení státem by tak bylo neefektivní.
Babišova verze počítá s více než milionem strávníků do patnácti let, za jejichž obědy by stát musel najít prostředky ve výši okolo šesti miliard. „Peníze na to musí samozřejmě najít paní ministryně financí Alena Schillerová,“ uvedl premiér na sociálních sítích s tím, že opatření by se mělo vztahovat jen na školy provozované státem.
Podle ministryně Maláčové se obědy mohly původně zaplatit z evropských fondů. V neděli ale v České televizi přišla s novým návrhem financování školního stravování - rozpočtu by podle ní mohly vypomoci sektorové daně. Maláčová jako příklad uvedla banky a telekomunikační operátory.
Proti tomu se ovšem ohradil premiér Babiš, který napsal serveru Novinky.cz, že Česko potřebuje především stabilní a předvídatelné daně.
Jak je to s obědy školáků nyní?
Školní jídelny nám berou strávníky, zlobí se hostinští. Vnímají je jako nekalou konkurenci |
Školní obědy už v současné době dotuje stát, svým způsobem hned ze dvou zdrojů. Zhruba třetinu pokryje přímá dotace státu, další třetinu pak zřizovatel školy, převážně tedy obce a kraje. Poslední třetina z ceny jednoho oběda pak připadá na rodiče. Podle propočtů projektu Obědy pro děti vychází jeden oběd základoškoláka rodiče na zhruba 25 korun, u dětí z mateřských škol je to 35 korun. Stejně na tom jsou zřizovatel a stát. S obědy jsou ale spojeny ještě další náklady. „Další složkou výdajů jsou ale také provozní náklady chodu školních kuchyní, včetně třeba platů zaměstnanců,“ řekla serveru Lidovky.cz manažerka projektu Obědy pro děti Jana Skopová.
S těmito náklady navíc počítá například Babišův návrh, který předpovídá, že výdej obědů by se takovým opatřením mohl zvýšit až o pětinu. Maláčová zase
upozorňuje na zmatek, který vytváří několik paralelně běžících programů. „Máme dva programy, jeden z ministerstva školství, jeden z ministerstva práce a sociálních věcí. Ty kraje, které nečerpají z ministerstva práce, ty čerpají z ministerstva školství, protože jsou to dva paralelní programy,“ řekla v České televizi v neděli ministryně.
Ministerstvo školství totiž od roku 2016 spravuje program „Obědy do školy“ v rámci operačního programu materiální a potravinové pomoci. Kolegové z ministerstva práce a sociálních věcí spravují od roku 2016 dotační program pro nestátní neziskové organizace k podpoře školního stravování žáků ZŠ. Nové návrh by měly celý proces sjednotit.
Z neziskového sektoru se problematice školního stravování věnuje například organizace Women for Women, který řídí právě projekt Obědy pro děti.
Pro někoho komunismus, pro jiného pokrok
Školní jídelny vyhodí každý den 238 tun jídla, uvedla iniciativa |
K návrhům obou koaličních stran se velmi kriticky postavily opoziční strany, které kritizují Babišovu vládu za rozhazovačnost a nesystematičnost. „Opatření obědy pro děti zdarma je nesmyslné. Nová dávka plošně i těm, kteří to nepotřebují, není správné řešení. Je to administrativně náročné a mnohé obce a města řeší tuto situaci mnohem lépe,“ řekl například v nedělní debatě s Maláčovou Zbyněk Stanjura z ODS. Také na sociálních sítích kritika nejčastěji směřuje na plošný charakter návrhů, zaměřit by se podle mnohých měly spíše na deset procent dětí, které kvůli sociální situaci své rodiny na oběd ve škole skutečně nedosáhnou. Někteří zase namítají, že obědy zdarma jsou pro děti velmi špatná lekce z etiky a morálky.
Premiér Andrej Babiš na mimořádné schůzi sněmovny.
Zastánci z řad vládních lavic naopak zdůrazňují, že obědy zdarma mohou pomoci některým sociálně vyloučeným dětem lépe se začlenit. „Děti zapojené do našeho projektu Obědy pro děti se necítí vyloučené, lépe se zapojují do kolektivu svých spolužáků. Dochází ke zlepšení docházky a někdy i prospěchu. Některé děti se dokonce učí jíst příborem nebo poprvé se dostávají k jídlům a surovinám, které předtím neznaly,“ vypočítala Jana Skopová.
Jenže také upozorňuje, že vládou navrhované opatření musí projít důkladnou přípravou. „Pokud nebude předcházet celoplošnému zavedení obědů zdarma podrobná analýza a návrh dalšího vzdělávání dětí v oblastech stravy a zdravotnictví, není pro nás takové opatření aktuální. Mohlo by být dokonce kontraproduktivní,“ upozornila před unáhlenými kroky Skopová.
