Slovensko se přitom zavázalo k odstavení Bohunic, které údajně nesplňovaly některé evropské bezpečnostní normy, v přístupových dohodách před vstupem do EU. První blok elektrárny odstavilo už dříve, druhý pak jen před devíti dny. „Odstavením bloků jsme závazek splnili. Ale i ve smlouvě je napsáno, že když nastane mimořádná situace, je možné jejich činnost obnovit. Je toto mimořádný stav? Je!“ prohlásil podle serveru Aktuálne.sk slovenský ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek.
O možném zahájení spouštěcích prací na prvním bloku by se podle něj mělo rozhodnout do 48 hodin.
V Bulharsku se podobně spekuluje o novém nastartování jaderné elektrárny Kozloduj odstavené také na žádost EU. „Tam by to ale žádnou krizi nevyřešilo, protože nové spuštění by trvalo nejméně půl roku a možná i víc,“ řekla LN předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
Plynová krize vyvolala debatu o jádru i v ryze bezjaderném Rakousku. Prezident Průmyslové komory Veit Sorger rozbouřil veřejné mínění prohlášením, že by podle jeho názoru měly rakouské energetické firmy investovat do zahraničních jaderných elektráren, aby si Rakousko zajistilo do budoucna větší energetickou bezpečnost. Sorgerovo prohlášení ale okamžitě odsoudily všechny „protiatomové“ organizace.
Dokonce i předseda českých zelených Martin Bursík se k možnosti výstavby nových jaderných zdrojů vyjádřil překvapivě mnohem smířlivěji než dříve. „Pozice k jaderné energetice není pro mě náboženství. Ta technologie není hotová a pohled ekologa je takový, že stále bohužel neumíme nakládat s jaderným odpadem. Pokud se palivová koncovka vyřeší, bude to dobré. Jedinými perspektivními zdroji jsou tak obnovitelné zdroje,“ řekl ministr Bursík.
