Tři soumraky v jednom dni Před východem a po západu Slunce paprsky ještě určitou dobu osvětlují část oblohy a zemský povrch je osvícen rozptýleným slunečním zářením. Podle polohy Slunce pod obzorem rozeznáváme tři druhy soumraku: občanský - začíná západem Slunce a končí, když klesne šest stupňů pod obzor. Můžeme při něm ještě číst a vykonávat běžné práce. Po jeho skončení nastává nautický soumrak, při kterém se objevují první hvězdy. Ten končí při poklesu Slunce 12° pod obzor, kdy začíná astronomický soumrak.
Úplné setmění pak nastává, když už je Slunce 18° pod obzorem. Ráno začínají uvedené druhy soumraků v opačném pořadí a jsou ukončeny východem Slunce.
Trvání jednotlivých soumraků závisí na roční době a zeměpisné šířce. V tropech je krátké kvůli strmé dráze Slunce. Naopak barevně velmi bohatý a dlouhotrvající je soumrak v polárních oblastech. Občanský soumrak u nás trvá v době rovnodenností 31 minut, v době letního slunovratu 47 minut.
Od polárního kruhu výše začíná oblast tzv. bílých nocí, protože Slunce zde nezapadá po určitou část roku hlouběji než šest stupňů pod obzor, a tak po celou noc nedochází k setmění. Extrémním případem jsou zeměpisné póly, kde tento tzv. polární den trvá půl roku.
Od 49° zeměpisné šířky začíná oblast celonočních astronomických soumraků. To se týká i našeho území v době přibližně od začátku června do poloviny července. Nejpatrnější je tento jev na den letního slunovratu, kdy Slunce klesá pouze 16,5° pod obzor, večerní soumrak tedy plynule přechází v ranní svítání. Naopak nejkratší astronomický soumrak je u nás kolem rovnodenností, kdy trvá jednu hodinu a 43 minut.
Se soumrakem či svítáním souvisí i různé barevné jevy, způsobené lomem, rozptylem a absorpcí slunečních paprsků při průchodu atmosférou. Při bezoblačné obloze můžeme spatřit nad obzorem výseč světelného kruhu, tzv. fialovou (též purpurovou) záři, a to asi 15 až 30 minut po západu, resp. před východem Slunce. Její intenzita stoupá s průzračností vzduchu a s nadmořskou výškou pozorovatele. Na opačné straně obzoru můžeme pozorovat soumrakový oblouk, způsobený stínem Země. Má tvar kruhové úseče a tmavě modrou barvu, nahoře bývá ohraničen nafialovělým pruhem.
Dalším ze soumrakových jevů jsou tzv. krepuskulární paprsky, vycházející z místa, kde nad obzorem zapadá Slunce. Vznikají působením oblaků, jež jsou za obzorem a často tvoří světelný jev v podobě vějíře. Červánky napoví vývoj počasí Vůbec nejznámějším soumrakovým jevem jsou červánky, vznikající lomem a rozptylem paprsků na oblačných kapičkách, částicích prachu apod. Čím sytější mají zabarvení, tím větší je obsah těchto částic ve vzduchu.
Proto nás večerní červánky mohou informovat o tom, že je nad vzdáleným obzorem buď velký obsah vodní páry, tzn. že při západním proudění můžeme očekávat příliv vlhkého vzduchu, nebo velký obsah prachu - to pak můžeme očekávat suché a větrné počasí.
Zvláště intenzivní červánky pak můžeme pozorovat po sopečných výbuších či velkých prachových bouřích.
