Je to nespravedlivé. A vítězí tu logika většího křiku. Ale nářky a hlasité stížnosti lékařů překryly v uplynulém roce ústrky, jichž se dočkala řada dalších profesních a zájmových skupin.
Například chovatelé drobného zvířectva. Pro ně to byl opravdu smutný rok. Již na sklonku toho předchozího zavedly České dráhy nová pravidla pro přepravu zvířat (rozuměj bez doprovodu majitele v zavazadlovém prostoru). Tuto službu prudce zdražily a podmínily složitým byrokratickým procesem. Výrazně tak zkomplikovaly přepravu holubů, králíků nebo kanárů, jež chovatelé dosud běžně zasílali vlakem k prodeji, na výměnu i na výstavy.
Na zájmových webech propukla vzápětí vášnivá diskuse reflektující nejasnost nových pravidel. Jeden z chovatelů želv si například stěžoval: „Zdravím všechny, někdy v létě se na můj inzerát v časopise Fauna (prodával jsem želvy zelenavé) ozval jeden pán, který je chtěl koupit. Hned druhý den jsem želvy zabalil do krabice a nalepil na ni štítek ,Živá zvířata – neklopit‘ a odnesl jsem je do kanceláře kurýra ČD. Jenže paní u okénka na mě vychrlila, že živá zvířata nejde posílat, takže jsem na krabici nalepil nový štítek ,velice křehké‘ a hned to všechno šlo. Chovatel, kterému jsem želvy prodal, mi na oplátku poslal jednu želvu uhlířskou. Tu přivezly ČD hned druhý den a, světe div se, na krabici byl štítek ,pozor, živá zvířata‘, takže to opravdu nechápu.“
Chovatelé se začali bouřit a protestovat (zvlášť razantně vystupoval Klub chovatelů morčat a jiných drobných hlodavců). Avšak mluvčí Českých drah Radek Joklík je odbyl arogantní odpovědí: „Jsme v první řadě přepravci osob a nákladu, přeprava zvířat bez doprovodu je jen okrajovou záležitostí. Naši pracovníci nemohou po nádraží sbírat uprchlé špatně zabalené cvrčky.“ V tu chvíli čeští chovatelé ještě netušili, jaká pohroma se blíží.
Nadešel podzim, když představitelé Českých drah oznámili, že od 12. prosince 2010 definitivně ukončují dopravu zvířat ve formě samostatného balíku (s výjimkou žížal a dalších bezobratlých živočichů).
„Zrušení této služby nám zkomplikuje život,“ postěžoval si Děčínskému deníku František Roll, chovatel slepic z České Kamenice, s tím, že si nedovede představit, že by kvůli každé nosnici, kterou bude chtít pro svůj chov získat, cestoval třeba až na Moravu.
Je tedy zřejmé, že postup Českých drah ohrožuje samotnou existenci tuzemských chovů. Frustrace chovatelů je pochopitelná. A přece nevydírají společnost a nevyhrožují vládě odchodem do zahraničí. Přitom by stačilo tak málo, doučit se pár německých slovíček: morče – Meerschweinchen, kanár – Kanarienvogel. Jenže chovatelé jsou oproti lékařům vlastenci!
O autorovi| DAN HRUBÝ, vedoucí magazínu Pátek LN
