* Máte velkou radost, že jste i druhý zápas domácího poháru se Spartou vyhráli 1:0 a postupujete do semifinále?
Dopadlo to dobře. Všichni tady ve Slavii si uvědomujeme, že pohár je pro nás už poslední možností, jak se probojovat do Evropské ligy. Všichni si ceníme toho, že jsme to zvládli a postoupili. Teď se musíme soustředit na ligu a taky na Jablonec, který potkáme v semifinále poháru. Čeká nás ještě spousta těžkých zápasů.
* Byl jste to právě vy, kdo zápas v 7. minutě rozhodl proměněnou penaltou...
Věřil jsme si na ni, tak jsem vzal míč a šel to kopnout. Povedlo se. Navíc jsem rád, že jsem tím brzkým gólem utnul ty spekulace, které se před zápasem objevily v médiích. Přece se se Spartou nebudeme domlouvat na bezbrankové remíze. Fanoušci museli vidět, s jakým nasazením se hrálo. Snad to každému už došlo.
* Hrál se hodně otevřený fotbal. Neměl jste strach, že vás Sparta ještě pozlobí?
To ne. Od té penalty jsme zápas už kontrolovali. Viděli jsme, že Sparta nehraje přes záložníky, ale že jen nakopává dopředu na útočníka Bonyho Wilfrieda. Zavřeli jsme to, stáhli se do obrany a čekali, co soupeř dokáže vymyslet.
* Poprvé od návratu po zranění kolene jste odehrál celý zápas. Bylo to tak plánované?
Původně ne. Sám jsem nečekal, že bych vydržel na hřišti tak dlouho. Jenže minuty plynuly a pořád to šlo. Stále jsme cítil, že můžu pokračovat. Pan trenér Cipro se mě o poločase ptal, jestli to zvládnu, a já řekl, že vydržím až do úplného závěru. Udělalo mi velkou radost, že jsem dokázal hrát až do konce a nemusel vystřídat.
