Šnajdr žádá 5000 za každý den ve vazbě. ‚S mým morálním kreditem mě mohli opět zvolit‘

Funkce v dozorčí radě státní firmy Čepro získal výměnou za složení poslaneckého mandátu. Tak popsalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci handl, za který začalo loni v létě exposlance Šnajdra stíhat za přijetí úplatku. 

Ve vazbě strávil nakonec 33 dní - dokud Nejvyšší soud nerozhodl, že stíhání jeho, stejně jako dalších dvou exposlanců Petra Tluchoře a Ivana Fuksy je nezákonné. V době spáchání údajného trestného činu je totiž chránila poslanecká indemnita. 

Poté co ministerstvo spravedlnosti minulý týden zamítlo jejich nárok na odškodnění, obrátili se na soud. "Újmu žalobce lze bez nadsázky označit za naprostou 'ztrátu, zkázu jeho dosavadní společenské a profesní reputace'," uvádí se v dokumentu, který získal server Lidovky.cz. Šnajdr v něm vystupuje jako žalobce. 

Člověk s morálním kreditem

Exposlanec uvádí, že před vypuknutím kauzy Nagyová byl "váženou a bezúhonnou osobou s vysokým morálním kreditem pro oblast státní správy, pročež mu byla funkce člena a následně předsedy dozorčí rady společnosti Čepro svěřena". Nicméně trestní stíhání má nyní pro něj naprosto "fatální a zdrcující následky", a to především v podobě značné difamace jeho osoby.  

Konkrétně považuje za naprosto nemožné, aby pokračoval ve svých politických ambicích. A právě to je jeden z důvodů, kvůli kterým žádá i odškodnění za nemajetkovou újmu. Šnajdr tvrdí, že nebýt kauzy Nagyová, mohl být nyní poslancem. Přestože se na podzim roku 2012 (podobně jako Tluchoř a Fuksa) vzdal mandátu, čímž se zažehnala krize Nečasovy vlády, chtěl prý znovu kandidovat. "Zcela jistě by se vzhledem ke svém dosavadní morální bezúhonnosti, praxi a zkušenostem bez větších problémů (do sněmovny) dostal," uvádí se v žalobě. 

Krom toho na něm podle jeho slov ulpělo "stigma" osoby zapletené do jedné z největších novodobých politických kauz, což mu způsobilo značnou újmu i v jeho profesní cti a pověsti.

Den ve vazbě: 5000 korun

Nemajetkovou újmu Šnajdr vyčíslil přesně na 3 165 000 korun. "Tři miliony představují náhradu za nezákonné stíhání" a dále žádá exposlanec "pět tisíc korun za každý den svého nezákonného držení ve vazbě". Těch za mřížemi strávil 33, tedy celkem 165 tisíc korun. 

Druhou nejvyšší žalovanou částkou jsou pak výdaje, které měl Šnajdr na právní zastoupení. Ty vyčíslil na zhruba 800 tisíc korun. A třetí položku ve finální sumě, kterou požaduje jako odškodnění, tvoří peníze, které měl získat coby člen Správní rady VZP. Kvůli držení ve vazbě mu totiž ušla jednání, za která měl být honorován odměnou v celkové výši 22 tisíc korun. 

Celkem tak Šnajdr žádá po státu bezmála čtyři miliony korun. Plus úroky z prodlení. A odškodnění v obdobné výši požadují i další dva exposlanci. Jejich žádosti už má na stole Obvodní soud pro Prahu 2. Ministerstvo spravedlnosti jejich požadavky zamítlo s tím, že z trestního stíhání byli vyňati kvůli indemnitě, a proto se na ně odškodnění nevztahuje. Takové vysvětlení však advokáti všech tří exposlanců označili za ohýbání zákona.

Ve větvi takzvaných poslaneckých trafik kauzy Nagyová dosud zůstávají tři obvinění: tehdejší šéfka premiérova kabinetu Jana Nagyová, která měla stát v pozadí dohod s "rebelujícími" poslanci ODS, Roman Boček, který měl mít funkci prostředníka, a obviněn z podplácení je i expremiér a tehdejší předseda ODS Petr Nečas.

Důkazy, na kterých vystavěli olomoučtí žalobci obvinění, tvoří odposlechy Jany Nagyové. Exposlanec Šnajdr v nich přímo nevystupuje, jeho jméno padlo pouze v sms zprávě, kterou Nagyová napsala Nečasovi a dalším: „Čepro nebo Mero, předseda DR - Šnajdr." Tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který jako jediný mohl funkci v Čepro Šnajdrovi oficiálně nabídnout, řekl, že se na exposlance obrátil až několik týdnů poté, co Šnajdr ve sněmovně skončil. Že by kvůli tomu na něj ODS činila nátlak, nepotvrdil.