LN: V úterý jste obvinil ministra financí Sobotku z toho, že připravoval transakci, v jejímž rámci by stát, respektive státní konsolidační agenturu (ČKA) připravil o 11 miliard ve prospěch ČSOB tím, že by vláda ČKA přinutila prodat bance za korunu a další výnosy sporné pohledávky v hodnotě oněch 11 miliard. Sobotka to vzápětí popřel s tím, že to ministerstvo financí nikdy nechtělo. Jeden z vás tedy musí lhát...
Já mám zcela relevantní důkazy, a to dokumenty, které tady držím v rukou, a jsou vám k dispozici.
Zaprvé jde o oficiální zápis ze schůzky (dokončení zde ) , která se u pana ministra konala 3. ledna, kde se výslovně uvádí, že vláda uloží ČKA, aby postoupila rizikové pohledávky za jednu korunu ČSOB. Tento zápis má své jednací číslo, takže to není žádný koncept, jak tvrdí pan ministr, ale registrovaný oficiální záznam.
Druhým dokumentem je usnesení dozorčí rady ČKA přijaté 12. ledna. Předtím, než bylo přijato, členové představenstva ČKA informovali dozorčí radu ústně, že je na ministerstvu financí projednávána právě varianta prodeje 11 miliard za jednu korunu.
LN: Ovšem člen dozorčí rady za ČSSD Miloslav Vlček sice nejprve potvrdil, že vám byl tento záměr sdělen jako plán ministerstva financí, ale poté, co Sobotka tuto věc zpochybnil, začal i on mluvit o tom, že šlo jen o nezávaznou ústní informaci předsedy představenstva ČKA o jedné zmnoha variant. Usnesení, kterým dozorčí rada záměr odmítla, jste podle Vlčka v radě prosadil jen vy...
Ano a bylo přijato většinou hlasů. Právě toto usnesení dokazuje, že jsme měli přesně ty informace, které jsou v citovaném záznamu ze schůzky u ministra financí z 1. ledna. A že mé informace jsou pravdivé, dokládá i zápis z jednání mezi představiteli ministerstva financí, ČKA, ČSOB a ČNB z 19. ledna (pokračování zde a zde , dokončení zde), tedy týden po jednání dozorčí rady. V něm jsou pasáže, které dokazují, že ještě 19. ledna měl ministr naprosto reálný záměr prodat 11 miliard za korunu a vyměnit proto členy dozorčí rady. Pokud tedy Sobotka tvrdí, že takový záměr neexistoval, tak lže.
LN: Neustále se odkazujete na zápisy z jednání. Ale Sobotka je odmítá s tím, že je neautorizoval amohl je sepsat kdokoli. Prý jde z vaší strany o pomstu za to, že máte být odvolán z dozorčí rady...
To už je na tom pan ministr asi opravdu zle, když musí argumentovat takto dětinsky. Každý ví, že na takovýchto jednáních jsou pořizovány zápisy, že si je pořizují jednotliví účastníci. To jednání bylo v jednom případě dvoustranné mezi ministerstvem financí a ČKA, ve druhém čtyřstranné. To je sedm účastníků na první a jedenáct na druhé schůzce. Já předkládám oficiální zápisy za ČKA a nemám žádný důvod pochybovat o tom, že pracovníci konsolidační agentury na dvou schůzkách zaznamenali realitu.
LN: Když se poprvé objevila informace, že mají být členové dozorčí rady za ODS odvoláni, tvrdil jste, že to je kvůli kauze Setuza. Nyní jste přesvědčen, že to je kvůli možné transakci s ČSOB. Není to spíš tak, že si účelově hledáte důvody, abyste své možné odvolání zaobalil do politických důvodů?
Důvodů odvolání bylo ze strany ČSSD zmíněno mnoho. Objevila se i hypotéza, že to souvisí s kauzou Setuza. O tom, jak to všechno je, jsem si udělal obrázek až poté, co jsem dostal zápis z jednání na ministerstvu financí 19. ledna. Tam je totiž zapsáno konstatování ministra financí, že se ”chystají změny v dozorčí radě” a že to souvisí s tím, že ”představenstvo ČKA o projednávané problematice informovalo dozorčí radu”. To myslím mluví za vše.
LN: V souvislosti s odvoláním členů dozorčí rady padá i jméno Vladimíra Doležala obviněného z korupce. Stanoviskem vedení ODS je, že by měl na své členství v radě rezignovat. Už víte, zda tak učiní?
Vladimír Doležal mi ve čtvrtek řekl, že na tuto výzvu nereflektuje. Že je přesvědčen o své nevinně aže nebude dalšími rezignacemi potvrzovat vjem veřejnosti, že se cítí vinen a proto opouští všechny funkce. Ponechávám toto rozhodnutí bez komentáře. Předpokládám, že bude tak jako tak odvolán Poslaneckou sněmovnou.
LN: Ve čtvrtek se dozorčí rada ČKA opět zabývala kauzou Setuza. Dospěli jste k něčemu?
Po zhruba půlhodnivové diskusi bylo jednání na návrh člena ČSSD Vlčka opět přerušeno. Jediný zajímavý návrh jsem navrhl já a byl přijat. Spočíval v tom, aby představenstvo do příštího jednání zpracovalo analýzu současného stavu této kauzu a rizik vyplývajících z dalšího postupu a variant. Protože dozorčí rada se na další jednání rozhodla přizvat jak ministra financí, tak ministra zemědělství.
LN: Jaké tedy ony varianty dalšího postupu v kauze Setuza jsou?
Zaprvé původní záměr vlády převést pohledávku do Podpůrného agarančního lesnického a rolnického fondu (PGRLF), aby byla kapitalizována a z dluhu vůči státu se stala akciová účast státu na této společnosti. Ovšem tento plán už ztratil smysl. A to proto, že PGRFL díky oné tajné opční smlouvě přišel osvé akcie, které v Setuze měl. Takže by se stát stal při případné kapitalizaci zcela závislým na stanoviscích současných akcionářů, tedy dnešní Setzuzy. A vše nasvědčuje tomu, že Setuza vůči PGRLF nemá zájem s kapitalizací souhlasit.
Druhou variantou je, že by PGRFL prodal pohledávku bez kapitalizace dále. To je poněkud diskutabilní, protože chtěla-li vláda tuto pohledávku prodat, už to dávno mohla udělat přímo z ČKA. Další možností je, že by PGRFL takzvaně držel pohledávku a získával by z ní splátky v jakémsi splátkovém kalendáři. Pokud je ale cílem to, není potřeba to převádět na PGRFL, protože to samé řešení může provést ministerstvo financí, na které přejdou všechny ostatní pohledávky po zániku ČKA.
Exekuční prodej je také nesmyl, protože si nepamatuji v historii České republiky, že by stát vůči podniku pohledávky používal po konkursu. To znamená znejistění zaměstnanců, riskování škod způsobených podniku či úvěrujícím bankám. A i proto, že neustále přibývá zájemců o odkoupení, byla by nejlepším řešením veřejná soutěž.
LN: Jací zájemci přibyli? Zatím se ví pouze o zájmu skupiny PPF...
Ve čtvrtek byl na jednání dozorčí rady přečten dopis dalšího zájemce, rakouské společnosti. Jméno vám prozradit nemůžu. Takže vtuto chvíli kromě záměru vlády převést pohledávku na PGRFL má ČKA dvě nabídky, které nabídnutou cenou zřetelně přesahují cenu postoupení na PGRFL.
A ještě dodám, že mi ve čtvrtek volal jeden redaktor, který jako o hotové věci hovořil onabídce pana Andreje Babiše, která je údajně adresována na PGRFL. To by byl tedy další zájemce. Ale opravdu to mám z druhé ruky. Čili prodat ve veřejné soutěži. Myslím, že očekávaná cena 450 milionů by byla vysoko překročena.
LN: Po zvěřejnění nabídky PPF ministr zemědělství Jan Mládek, který do té doby prosazoval převod do PRGFL, uvedl, že stát skutečně mohl pohledávku prodat, což ale Sobotka nadále odmítá. Řekli vám kolegové za ČSSD vdozorčí radě, jaký má vlastně nyní vláda plán?
Z jednání jsem nabyl dojmu, že ani kolegové zastupující strany vládní koalice nemají jasno v tom, co je vlastně cílem snažení vlády.
LN: Ve čtvrtek také poslanecká komise pro vyšetřování kauzy Unipetrol začala sestavovat závěrečnou zprávu s vyzněním, že se vláda při privatizaci žádného zásadního pochybení nedopustila. Vy a váš kolega Martin Říman jste na protest jednání opustili a připravíte svoji vlastní alternativní zprávu. Proč?
Komise kromě jiného konstatovala, že Unipetrol byl prodán za dobrou cenu. Přitom v průběhu vyšetřování bylo naprosto prokázáno, že byly ze soutěže vyřazeny účastníci, kteří nabízeli vyšší ceny. Druhým prokazatelným rozporem, který označuji za lež, je, že kauza ”pět v českých na stole” alias cesta pana Doležela za polským premiérem nesouvisí s privatizací Unipetrolu.
Vyšetřování prokazuje, že souvisí. Pan Doležel totiž za polským premiérem odjížděl na pokyn premiéra Paroubka v situaci, kdy polský vlastník PKN Orlen neměl v rukou tzv. výkon vlastnických práv. Ten byl blokován rozhodnutím Komise pro cenné papíry České republiky o ceně výkupu akcií od minoritních akcionářů. Což byl mimochodem právě hlavním obsahem jednání mezi panem Doleželem a polským premiérem.
A protože při tomto jednání podle faktů vyplývajících ze zápisu, který pořídil velvyslanec v Polsku, došlo k jednání oceně, za kterou mají být minoritní akcionáři vykoupeni, považuji za prokázané, že Doleželova cesta souvisela s privatizací Unipetrolu as cenou, za kterou byly akcie vykoupeny. Tato cena byla nakonec zřetelně nižší, než cena, za kterou se akcie obchodovaly na burze.
LN: Co tedy má být obsahem zprávy ODS a kdy ji zveřejníte?
My jí samozřejmě předložíme ve stejném okamžiku, kdy sněmovna obdrží oficiální zprávu předsedy komise Hojdy. Vzhledem k tomu, že si umíme představit, jakou hysterii vyvoláme v ČSSD a KSČM, do ní uvedeme jen zjištěná fakta, která prokazují, co jsem teď říkal.
LN: Čím to je, že ODS před volbami, zdá se, změnila strategii. Najednou jako byste lezli socialistům do zelí. Myslím tím, že nejprve nabízíte vy velké částky peněz sociálně nejslabším. Tento týden zase stínový ministr zdravotnictví Tomáš Julínek slíbil, že dá ročně do zdravotnictví dvacet miliard. Kde na to budete brát peníze bez zadlužování země, které tolik vyčítáte ČSSD?
Po řadě let v minulosti a řadě návrhů, které vždy začínaly nějakými úsporami, nápravou principů a následnými pozitivními důsledky ve státním rozpočtu, jsme pochopili, že reformy, které začínají škrty, jsou od samého počátku odsouzeny k neúspěchu. Protože pro ně nelze získat podporu veřejnosti a jsou tedy jen teoretickým projektem. Usoudili jsme tedy, že naše návrhy musí být konstruovány tak, aby systém rovné daně a státem zaručeného příjmu nic nebral stávajícím nezaměstnaným, ale aby zřetelnou podporou těch, kteří pracují, pozitivně motivoval k větší pracovní aktivitě a snižování nezaměstnanosti. A až tato motivace pozitivně zafunguje, dojde přirozenou cestou ke snížení nezaměstnanosti, tudíž kúsporám na příslušné podpory.
Máme u všech návrhů přesně propočítány dopady do státního rozpočtu. Tato nová koncepce se projevuje tím, že v prvním roce k deficitu a teprve po nastartování reforem k úsporám. To je ale záměr, vše je propočítáno.
LN: Ale jde jen o propočty. Pokud byste prosadil svůj koncept tzv. tlusté peněženky včetně negativní daně, přijde to stát v prvním roce na 18 miliard. Julínek chce zase ročně do zdravotnictví dávat 20 miliard. Tím už jsme na čtyřiceti miliardách, o které by se v prvním roce vaší vlády zvýšil schodek. Co kdyby poté vaše propočty selhaly? Zůstalo by dalších 40 miliard dluhů...
Já jsem představil makroekonomický model. Na něm je asi deset parametrů, které si můžete zadat vlibovolné kombinaci. Makroekonomický model vám propočte vliv na bilanci státního rozpočtu. Samozřejmě jsem vypočítal efekty rovné daně, státem zaručeného příjmu. Součástí mých výpočtů nejsou zásahy do zdravotního systému.
Pokud pan kolega Julínek přichází s návrhy, že by mělo jít o dvacet miliard jen ze státního rozpočtu, máte pravdu, že by byl v prvním roce deficit vyšší o 40 miliard. Já s úvahami kolegy Julínka na zavedení spoluúčasti alespoň na některé části zdravotní péče zásadně nesouhlasím. A říkám, že v ODS budou probíhat jednání o tom, jaká bude definitivní podoba návrhu ODS na reformu zdravotnictví.
LN: Času do voleb přece není tolik na tak zásadní programové diskuse...
Sociální demokraté mají programovou konferenci až tento víkend. A my máme ještě několik týdnů na to, abychom...
LN: Vás by nemělo zajímat, kdy má konferenci ČSSD. Vás by měl především zajímat program ODS. A já se od vás dovídám, že čtyři měsíce před volbami stínový ministr zdravotnictví Julínek s předsedou ODS Topolánkem nabízejí ročně do zdravotnictví 20 miliard korun a stínový ministr financí Tlustý neví, kde chce Julínek ty peníze vzít...
S velkým politováním konstatuji, že neznám strukturu dvaceti miliard, o kterých hovořil pan Julínek. Také jsem řekl, že o tom bude jednání a že s částí toho, co pan Julínek říká, já nesouhlasím. Ostatně pan Julínek měl v listopadu na kongresu ODS vystoupení, kde údaje, které uvedl včera, neuvedl. Přinejmenším zpoždění mezi tím, co řekl na kongresu a co uvedl včera, mne zneklidňuje. Je však věcí ODS, jak to vydiskutuje a vyřeší. Ale nevidím nic špatného na tom, abychom se radili o zdravotní části našeho programu, když ČSSD se teprve v sobotu bude bavit o svém programu jako celku.
LN: Určitě jste i v ODS zaznamenal úvahy o velké koalici s Paroubkovou ČSSD. Vy jste byl v minulosti zastáncem velké koalice. Už vás tyto úvahy definitivně opustily, nebo je tato varianta ještě možná?
Ano, před dvěma roky jsem velkou koalici považoval za východisko z tehdejší politické krize a přiměřené řešení tehdejších problémů. Ovšem ta doba je pryč. Nyní jednoznačně říkám, že v tuto chvíli jsou předseda Paroubek a ČSSD stoprocentně orientováni na společné prosazování komunisticko-sociálnědemokratického programu. Za takové situace velká koalice nepřichází v úvahu a jako varianta přestala existovat. Existuje jiná varianta. A to tolerování menšinové vlády jedné strany druhou stranou.
LN: Takže opoziční smlouva dvě?
To není opoziční smlouva dvě. Přichází do úvahy pouze za tří předpokladů. Pokud ODS vyhraje volby, pokud ale s lidovci nedáme většinu ve sněmovně a pokud by ČSSD nechtěla vládnout s komunisty - a to si myslím, že je naprosto vyloučené. Pak by přicházela v úvahu menšinová vláda ODS tolerovaná sociálními demokraty a lidovci. Ale znovu opakuji - tato varianta je podmíněna oněmi třemi pokud.
LN: Myslíte, že by to šlo naopak? Tedy že by menšinovou vládu vítězné ČSSD, která by se zřekla spolupráce s komunisty, z opozice tolerovala ODS?
To není pravděpodobné. Právě teď de facto menšinová vláda podporovaná komunisty vládne. A já předpokládám, že pokud by mohla ČSSD sestavit menšinovou vládu, bude se orientovat na komunisty stejně, jako dnes. Ale pokud by ČSSD vyhrála, čemuž nevěřím, arozhodla se vytvořit menšinovou vládu bez podpory komunistů, čemuž také nevěřím, já sám za sebe bych doporučoval, abychom s nimi jednali. Ale je to varianta s pravděpodobností nula nula nic.
