Taková praxe trvala i roky. Marii Dlouhé kvůli tomu nakonec exekutor vydražil byt v pražském Podolí. Po čtyřech letech poslala ČSSZ její dceři uschovaných 50 tisíc a omluvný dopis.
Marii Dlouhé bylo přes sedmdesát a s placením účtů měla potíže. Styděla se za to a před dcerami, které za ni platily, faktury někdy schovávala.
Marie DlouháRedakce zná pravé jméno ženy i její dcery. Z důvodu probíhajícího policejního vyšetřování bylo ale jméno v článku změněno. |
„V roce 1998 nezaplatila matka celkem sedmnáct tisíc za telefon. O deset let později, v roce 2008, jí přišlo rozhodnutí soudu k zaplacení 70 tisíc a příkaz na exekuci. Exekutor z Litoměřic se obrátil na Českou správu sociálního zabezpečení a nařídil srážky z důchodu,“ popisuje dcera Marie Dlouhé.
A právě na ČSSZ se začal odvíjet problém, který nakonec skončil dražbou jejich bytu. ČSSZ začala srážet z důchodu měsíčně 1 941 korun. Ty však nechávala ve vlastním depozitu a exekutora ani neinformovala o tom, že peníze začala strhávat. Exekutor se tedy domníval, že Marie Dlouhá nadále nijak nesnižuje svůj dluh a v září 2009 vydal příkaz na nedobrovolnou dražbu její nemovitosti.
ČTĚTE VÍCE: |
Důvěryhodně vystupující finanční poradce
„Tou dobou jsem o exekuci nic netušila. U matky zazvonil důvěryhodně vystupující pán z Plzně a nabídl jí, že jí půjčí 70 tisíc, u exekutora v Litoměřicích vše vyřídí a byt zachrání. Matka nejdřív odolávala, teprve den před termínem dražby jí odvedli, zřejmě pod psychickým nátlakem, k notáři a co jí předložili, to podepsala. Naneštěstí,“ dodává dcera.
Marie Dlouhá podepsala půjčku na 700 tisíc korun, plnou moc, převod bytu na třetí osobu a také to, že případný spor nebude řešit soud, ale rozhodce. Potom zoufale zavolala dceři a vše jí svěřila.
„Okamžitě jsem začala jednat. Číslo účtu muže, od kterého si matka půjčila, bylo na smlouvách nečitelné, tak jsem odjela do Plzně a složila u advokáta 700 tisíc s výzvou k vyzvednutí. Splátka dluhu musí být přijata, ale nestalo se a mezitím už nechali matčin byt 3+1 v Podolí vydražit dobrovolně, a tedy nevratně, za polovinu tržní ceny. Matka se z toho složila a pár měsíců poté zemřela.“
Poté dcera zjistila, že na ústředí ČSSZ leží už čtyři roky celkem 50 tisíc, které byly matce postupně každý měsíc brány z důchodu. Až v srpnu 2012 jí peníze vyplatili, s omluvným dopisem. ČSSZ měla prý v roce 2008 příliš práce a ze zákona neměla povinnost exekutora o probíhajících srážkách informovat.
Kritický stav na ČSSZ
„Vámi zmíněný případ spadá do období, kdy bylo zpracování exekučních srážek z důchodu v kritickém stavu. Od roku 2007 neustále rostl počet důchodů postižených exekuční srážkou a vyřizování se opožďovalo. Příčiny tohoto stavu byly jak vnější, například zvyšující se zadluženost českých občanů, tak vnitřní – nízká úroveň zabezpečení exekučních srážek a vysoká pracnost jejich zpracování,” vysvětlila serveru Lidovky.cz mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.
Pravděpodobně tedy nebyla Marie Dlouhá jedinou důchodkyní, pro kterou mělo jednání ČSSZ závažné následky.
"Může-li klient prokázat škodu způsobenou činností správního orgánu, má možnost obrátit se na soud. V současné době je nastaven takový proces, aby se ČSSZ do podobné situace nedostala a aby byl negativní dopad na klienty eliminován, " ujišťuje Buraňová.
