PRAHA Vývoj cen ropy na světových trzích se začíná vymykat kontrole. Shodnout se na budoucích cenách dnes nedokážou politici, ekonomové ani představitelé zemí vyvážejících ropu.
Včera se cena barelu ropy Brent vyšplhala na londýnském komoditním trhu na rekordních 146,18 dolaru. Šéf Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) Šakíb Chalíl varoval, že ceny ropy mohou dále růst i v důsledku včerejšího rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. ECB se tímto krokem pokouší zabrzdit nárůst inflace v zemích eurozóny. Podle Chalíla povede tento krok k dalšímu oslabování dolaru, a tím i k růstu cen ropy.
Podle šéfa ruského energetického koncernu Gazprom Alexeje Millera se cena barelu ropy může do konce roku dostat až na 250 dolarů.
Naopak analytik společnosti Cyrrus Štěpán Pírko říká, že z krátkodobého hlediska se ceny ropy blíží svému vrcholu a lze očekávat jejich pokles. „Lze to odvodit z předpovědí o rekordních cenách, které se většinou vyskytují v období kulminace cen,“ vysvětlil Pírko. Připustil, že by ceny ropy mohly během následujících 3-6 měsíců klesnout až na 100 dolarů.
K nárůstu cen ropy dochází podle Pírka od konce 90. let. K dramatickému nárůstu cen ropy ale nedošlo v důsledku splnění bin Ládinovy výhrůžky Spojeným státům v podobě útoku na newyorské mrakodrapy Světového obchodního střediska 11. září 2001. Pokles americké ekonomiky naopak vedl i ke snižování cen ropy. Ropa Brent stála 11. září 2001 29,06 dolaru, do konce roku 2001 se propadla až na 20 dolarů za barel. Na úroveň 29 dolarů se vrátila až v říjnu 2002.
Následná válka proti terorismu a invaze Spojených států do Iráku již ale výrazně přispěly k růstu cen ropy. Zatímco ještě v polovině roku 2002 přesahovala těžba ropy poptávku o více než šest milionů barelů denně, v roce 2003 již bylo na trhu více pouze o dva tisíce barelů denně. V průběhu let 2004 a 2005 pak denní převis nabídky nad poptávkou dosáhl pouze jeden milion barelů, což již nepředstavovalo dostatečnou zásobu pro případ neočekávaného výpadku těžby. V důsledku toho rostla i cena suroviny.
Ekonomika nahrazuje politiku Ačkoliv i v posledních pěti letech jsou politické krize faktorem růstu cen ropy - příkladem může být izraelský útok na Libanon v roce 2006, respektive současné napětí mezi Izraelem a Íránem - stále více se prosazují faktory ekonomické. „Zatímco minulá období byla charakterizována ropnými šoky vyvolanými krátkodobými politickými konflikty, nynější stav nemůžeme označovat jako ropný šok. Růst cen je tlačen rostoucí poptávkou a je kontinuální,“ zdůraznil Pírko. Zároveň tvrdí, že současná produkce 86 milionů barelů ropy denně se blíží maximu, které lze při stávajících známých nalezištích ropy vytěžit. Mnozí světoví politici obviňují z rostoucích cen ropy spekulanty na komoditních trzích, kteří nakupují houfně ropné futures, a tak vyhánějí cenu nahoru. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) existují ale reálné důvody, proč se cena ropy blíží sto padesáti dolarům za barel. Patří mezi ně nedostatečná nabídka ropných destilátů, především nafty a topného oleje, a dále pak slabý americký dolar.
Cena barelu by měla být 144 dolarů... výkupem ropy za neoprávněně nízké ceny Američané okradli muslimy o 36 bilionů dolarů. Je to největší krádež v historii lidstva a postarám se o to, aby za ni Američané zaplatili
