V rozhovoru pro Český rozhlas je loni v prosinci označila za "zákulisní justiční mafii" a tvrdila, že se snaží v zákulisí ovlivňovat kauzy. Sedm představitelů justice kvůli tomu podalo na stínovou ministryni žalobu na ochranu osobnosti. Nepožadují finanční odškodnění, ale veřejnou i soukromou omluvu.
Benešová v rozhlasovém pořadu 20. prosince jmenovala vedle Vesecké také jejího náměstka Karla Černovského, náměstka vrchního státního žalobce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala, žalobce Arifa Salichova a místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru.
Uvedla, že "patří ke skupině, která se snaží tady ovlivňovat kauzy v zákulisí, což se jim daří". Nazvala je "zákulisní justiční mafií, která se snaží justici plně ovládnout, aby sloužila v zájmu vládnoucí garnitury".
Mluvila též o jejich nezvyklých schůzkách a rozhodnutích. Podle právníka justičních funkcionářů Petra Tomana Benešová v rádiu pronášela svá tvrzení, aniž byla tázána a bez souvislostí. Její výroky prý obviňují žalobce z páchání trestné činnosti. Požaduje proto, aby prokázala pravdivost svých slov o každém z představitelů justice.
Stínová ministryně se omlouvat nehodlá. Žalobu označila za pokus umlčet ji. Tvrdí, že její názor sdílí nejen široká veřejnost, ale i odborníci jako předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová nebo předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
V souvislosti s plýtváním na ministerstvu spravedlnosti zmínila Benešová v rozhlasovém pořadu také bývalého ministra Pavla Němce. Ten se pak k žalobě na Benešovou přidal.
V pondělí příjdou na řadu svědci a důkazy
Projednávání sporu začalo u krajského soudu v polovině března. V pondělí chce soudce Vojtěch Cepl vyslechnout svědky a přečíst důkazy. Strany navrhovaly, aby vypovídali například náměstci ministra spravedlnosti František Korbel a Vladimír Král, kteří k postupu v Čunkově kauze vypracovali expertní stanovisko.
Vyslechnout chtějí také bývalého prvního náměstka Benešové Jaroslava Fenyka. Mezi důkazy navrhovali právníci zařadit například kárnou žalobu na místopředsedu Nejvyššího soudu Kučeru, která s případem vicepremiéra souvisí, nebo vyjádření Rychetského.
Případ Čunek
Čunek byl loni obviněn, že jako starosta Vsetína přijal před šesti lety půlmilionový úplatek. Poté, co Vesecká případ odebrala přerovskému žalobci Radimu Obstovi a přidělila ho žalobci Salichovovi do Jihlavy, bylo stíhání v srpnu zastaveno.
Na začátku listopadu Vesecká nařídila, aby Čunkovo stíhání pokračovalo, a 7. listopadu podal Čunek demisi. Za dva týdny Salichov Čunkovo stíhání podruhé zastavil. Nejvyšší státní zastupitelství ponechalo jeho rozhodnutí v platnosti.
V tisku se objevily informace o schůzkách některých justičních funkcionářů, při nichž se údajně mělo hovořit o tom, jak Čunkovi s jeho problémy pomoci. Vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj byl Čunek znovu jmenován počátkem letošního dubna.
Benešová v rozhlasovém pořadu 20. prosince jmenovala vedle Vesecké také jejího náměstka Karla Černovského, náměstka vrchního státního žalobce Libora Grygárka, šéfa jihomoravských státních zástupců Petra Coufala, žalobce Arifa Salichova a místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru.
|
Stínová ministryně se omlouvat nehodlá. Žalobu označila za pokus umlčet ji.
Mluvila též o jejich nezvyklých schůzkách a rozhodnutích. Podle právníka justičních funkcionářů Petra Tomana Benešová v rádiu pronášela svá tvrzení, aniž byla tázána a bez souvislostí. Její výroky prý obviňují žalobce z páchání trestné činnosti. Požaduje proto, aby prokázala pravdivost svých slov o každém z představitelů justice.
Stínová ministryně se omlouvat nehodlá. Žalobu označila za pokus umlčet ji. Tvrdí, že její názor sdílí nejen široká veřejnost, ale i odborníci jako předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová nebo předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
V souvislosti s plýtváním na ministerstvu spravedlnosti zmínila Benešová v rozhlasovém pořadu také bývalého ministra Pavla Němce. Ten se pak k žalobě na Benešovou přidal.
V pondělí příjdou na řadu svědci a důkazy
Projednávání sporu začalo u krajského soudu v polovině března. V pondělí chce soudce Vojtěch Cepl vyslechnout svědky a přečíst důkazy. Strany navrhovaly, aby vypovídali například náměstci ministra spravedlnosti František Korbel a Vladimír Král, kteří k postupu v Čunkově kauze vypracovali expertní stanovisko.
Vyslechnout chtějí také bývalého prvního náměstka Benešové Jaroslava Fenyka. Mezi důkazy navrhovali právníci zařadit například kárnou žalobu na místopředsedu Nejvyššího soudu Kučeru, která s případem vicepremiéra souvisí, nebo vyjádření Rychetského.
Případ Čunek
Čunek byl loni obviněn, že jako starosta Vsetína přijal před šesti lety půlmilionový úplatek. Poté, co Vesecká případ odebrala přerovskému žalobci Radimu Obstovi a přidělila ho žalobci Salichovovi do Jihlavy, bylo stíhání v srpnu zastaveno.
Na začátku listopadu Vesecká nařídila, aby Čunkovo stíhání pokračovalo, a 7. listopadu podal Čunek demisi. Za dva týdny Salichov Čunkovo stíhání podruhé zastavil. Nejvyšší státní zastupitelství ponechalo jeho rozhodnutí v platnosti.
V tisku se objevily informace o schůzkách některých justičních funkcionářů, při nichž se údajně mělo hovořit o tom, jak Čunkovi s jeho problémy pomoci. Vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj byl Čunek znovu jmenován počátkem letošního dubna.
