Ministerstvu zdravotnictví, které předloni v lednu potvrdilo původní zamítavé stanovisko pražského magistrátu, soudkyně Jana Brothánková vytkla především to, že pro porodní domy nestanovilo jasná kritéria a nikdo tedy vlastně neví, jaké podmínky je před žádostí o registraci nutno splnit.
Ministerstvo proto bude muset nejdříve vypracovat vyhlášku, která by tato pravidla definovala. "Dosavadní postup by mohl vést k nerovnosti či libovůli, což zvláště v případě zdravotní péče nepřichází v úvahu," vysvětlila soudkyně, proč případ vrátila zpět na magistrát.
V odůvodnění svého rozsudku se ovšem Brothánková zabývala i tím, zda české zákony a další normy umožňují, aby u porodu byly samotné porodní asistenky bez lékařského dozoru. A došla k závěru, že ne, což může být pro ministerstvo při psaní vyhlášky vodítkem. Porodní asistenky jsou totiž podle Brothánkové odborným zdravotním personálem, který nemůže "vykonávat činnost bez dohledu tam, kde jde o lékařské činnosti."
"Porodní dům by měl být jinou možností pro zdravé rodící ženy. V řadě evropských zemí je samozřejmostí hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. České porodnictví je stále příliš autoritativní," prohlásila ředitelka porodního domu Zuzana Štromerová.