I když jde o jediné z jedenácti souběžných stavebních povolení nutných k uskutečnění projektu, stavební firmy s ním ztratily to nejdůležitější: právo prací v podzemí. „Nejsem schopen říci, jak se to stavby přesně dotkne, termín dokončení ale zatím ohrožen není. Platí ostatní povolení, mimo jiné na přeložky sítí či zařízení staveniště,“ tvrdí Jiří Rupp z brněnské správy Ředitelství silnic a dálnic. Dále musejí čekat na verdikt soudu.
Majitelé domů se obávají, že ražba tunelů vážně poškodí statiku jejich staveb. Soudu předložili i posudek, podle kterého projektant podhodnotil rizika související se stavbou. Podle nich by bylo vhodnější využít technologii razicího štítu, která by byla šetrnější než klasická ražba navržená pro obě souběžné štoly.
„Razicí štít je vlastně taková ocelová trouba o průměru asi čtrnáct metrů, která má v čele břity neustále mírně zaražené do zeminy. Za nimi je přes celý profil rotující talíř s lopatkami, které odkopávají zeminu a vnitřkem ji transportují na auta,“ zjednodušeně popsal Karel Štěpaník, který zastupuje odpůrce spojené ve sdružení VMO. „Protože ocelová trouba neustále pevně doléhá na povrch zeminy, nemůže dojít k poklesům,“ doplnil. U štítu by na povrchu nastal pokles o milimetry, klasická ražba může způsobit v centimetrech.
Stavbaři se však brání. „Naši odpůrci tvrdí, že štít by byl lepší, ale pro tak krátký úsek je velice obtížné ho použít, a navíc by to stavbu neúměrně prodražilo,“ dodal Rupp.
I tak mají oba tunely, součást brněnského velkého městského okruhu, stát osm miliard korun.
Odpůrci tvrdí, že věc nemusela dojít tak daleko - jenomže předchozí protesty prý „zlomili investoři silou“ za pomoci úřadů včetně ministerstva dopravy. To ovládal Milan Šimonovský, kandidující za Brno v poslaneckých volbách.
Některé úřady podle aktivistů zneužívají postavení
Lidem se však nelíbí ani postup některých úřadů. „Stavební úřad Královo Pole se snaží donutit nespokojené vlastníky k tomu, aby si statické zajištění vlastního domu způsobené ražbou zaplatili sami,“ upozornil Štěpaník. Takový postup je podle něj nejen neetický, úhrada by zřejmě ani nebyla v možnostech vlastníků. Například statické zajištění jedné budovy v areálu Veterinární a farmaceutické univerzity, kde se již s pracemi začalo, si podle odpůrců vyžádá téměř 158 milionů korun, u jiného domu v Palackého ulici pak 28 milionů.
„U veterinární budovy jde ale o celkovou rekonstrukci, statické úpravy tvoří necelou polovinou nákladů,“ vyvrací Rupp. Na zabezpečení stovky dotčených domů jsou podle něj připravené objekty i dokumentace. „Uhradíme i například popraskané obklady v koupelně,“ dodal.
Tunely mají mít dvakrát větší průměr než tubusy pražského metra. Stát si část peněz na stavbu půjčil od stavebních firem a bude jim je splácet ještě v roce 2014, kdy už budou obě tunelové roury tři roky v provozu. Sama ražba se uskuteční po částech.
„Budou raženy po takzvaných oknech v sedmi etapách,“ uvedl již dříve Lubomír Klímek z Geotestu Brno, který koordinoval přípravy a ražení průzkumných štol. Dvě tunelové roury povedou asi šedesát metrů od sebe a propojí je čtyři nouzové spojky. Jedna bude mít délku 1239 metrů a povede pod Dobrovského ulicí. Druhá bude mírně delší, protože u obou ústí částečně odbočí a zamíří v ose Pešinovy ulice - její délka dosáhne 1258 metrů.
Na stavbu navážou dvě mimoúrovňové křižovatky u nádrže Červený mlýn a u horního ústí tunelů v Žabovřeské ulici. I tam se už s investory střetli místní. Protihluková opatření se jim zdají nedostatečná, mají strach, že se stavební ruch a následně zvýšený provoz aut negativně podepíší na jejich bydlení.
