Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček předpokládá, že Zeman ve věci „učiní rozhodnutí“.
Soud poukázal na to, že postup ke jmenování profesorem upravuje zákon o vysokých školách, podle nějž kvalifikaci uchazeče postupně posuzuje odborná hodnotící komise, vědecká rada příslušné fakulty a vědecká rada vysoké školy.
„Pokud řízení o jmenování profesorem proběhne řádně a v souladu se zákonem, nemůže již žádný orgán moci výkonné - tedy ministr školství, vláda ani prezident republiky - sám znovu posuzovat, zda kandidát podmínky pro jmenování profesorem splňuje. Tím by bylo nepřípustně zasaženo do autonomie vysokých škol a ústavně garantované svobody vědeckého bádání a umělecké tvorby,“ konstatoval senát soudkyně Viery Horčicové.
Páteční rozhodnutí soudu představuje podle Fajta hlas na obranu akademické svobody a jasné odmítnutí účelového zasahování do svrchovaných kompetencí vysokých škol. „Z tohoto zorného úhlu považuji rozhodnutí soudu za skutečně podstatné,“ sdělil. Jmenování profesorem Fajt od hlavy státu ale ani po pátku nečeká. „Od pana prezidenta lze očekávat skutečně cokoliv, tedy kromě obvyklých a legitimních řešení,“ dodal.
Prohřešky z minulosti
Zeman nepodepsal Fajtův a Ošťádalův jmenovací dekret na jaře 2015 ještě společně s dekretem politologa Jana Eichlera. Zdůvodnil to vážnými prohřešky akademiků z minulosti. V případě Fajta argumentoval jeho údajnou žádostí, aby mu banka prostřednictvím sponzorského daru poskytla doplatek k platu ředitele Národní galerie. U Ošťádala poukázal na údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností.
Své rozhodnutí Zeman oznámil v lednu 2016 dopisem tehdejší ministryni školství Kateřině Valachové (ČSSD). Podle soudu může prezident rozhodnout, že navrženého kandidáta nejmenuje profesorem, pokud dospěje k závěru, že uchazeč neprošel řádným procesem ke jmenování nebo že tento proces vykazoval vady, kvůli nimž mohl být nezákonný.
„Takové rozhodnutí však musí obsahovat odůvodnění, což v posuzované věci splněno nebylo. Pro tuto vadu řízení bylo rozhodnutí prezidenta zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení,“ vysvětlila Puci. Proti rozsudku lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, ta ale sama o sobě nemá odkladný účinek.
„Lze předpokládat, že pan prezident ve věci učiní rozhodnutí,“ okomentoval rozhodnutí soudu Ovčáček. S dalším vyjádřením odkázal na právního zástupce Hradu Marka Nespalu.
Ten řekl, že prozatím nemá k dispozici odůvodnění rozhodnutí, protože soud v pátek rozhodoval v neveřejném zasedání. „Až se s písemným odůvodněním seznámíme, tak dám klientovi doporučení, jak dál postupovat. To znamená, zda proti tomuto rozhodnutí brojit kasační stížností, anebo přistoupit k novému rozhodnutí v intencích požadavků správního soudu,“ uvedl Nespala.
Prezident nemá žádnou lhůtu, ve které by musel znovu rozhodnout.„Samozřejmě, správní lhůta tady není, ale prezident republiky v tomto případě nebude nečinný,“ dodal právník.
Rozumný verdit, shodují se rektoři
Rektoři vysokých škol rozsudek přivítali a verdikt považují za rozumný. Podle předsedy České konference rektorů Tomáše Zimy jde o důležitou zprávu pro všechny vysoké školy a pro zajištění jejich nezávislosti. Rektor České zemědělské univerzity v Praze Petr Sklenička má za absurdní, že prezident chtěl opravovat to, co podle zákona schválily vědecké rady univerzit. Upozornil na to, že podobné věci, kterými prezident argumentoval při nejmenování některých profesorů, „mu najednou nevadily u jím navrženého premiéra“. Podle rektora Vysoké školy chemicko-technologické Karla Melzocha případ ukazuje, že vztah rektorů s hlavou státu není v normálním stavu.
Zeman zasáhl do jmenování profesorů VŠ poprvé už v květnu 201317. května 2013 - Zeman odmítl jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu, pobouřil tím akademickou obec i řadu politiků, podle nichž tím překračuje své pravomoci. Později Zeman řekl, že mu vadí, s jakým transparentem vystoupil Putna v Praze na pochodu homosexuálů. 22. května 2013 - Po schůzce s tehdejším ministrem školství Petrem Fialou prezident řekl, že podepíše jmenování Putny profesorem, předání dekretu ale přenechá Fialovi. Zeman také požádal o úpravu zákona, aby jmenování v budoucnu prováděl ministr školství. 11. června 2013 - Zeman jmenoval 65 profesorů, dekret převzalo 58 akademiků, sedm jich do Karolina nepřišlo, někteří podle médií na protest kvůli Putnovu případu. Putna i další profesoři převzali dekrety od ministra Fialy 25. června. 12. ledna 2014 - Zeman oznámil, že když nebude schválen návrh novely o jmenování profesorů, podepíše jim sice dekrety, pověří však ministra školství, aby jim je předal. 19. listopadu 2014 - Zeman řekl, že bude nadále za určitých podmínek jmenovat profesory a osobně jim i předá dekrety, pokud si to rektoři budou přát. Jednou z podmínek je, aby předem dostal seznam kandidátů, a pokud vyjádří o některém pochybnosti, aby byla kandidatura ještě prozkoumána. Proti tomuto požadavku se ale ohradili představitelé akademické obce. 5. května 2015 - Zeman odmítl podepsat jmenování tří navržených profesorů z Univerzity Karlovy (UK) a Vysoké školy ekonomické (VŠE) Jiřího Fajta, Ivana Ošťádala a Jana Eichlera. Své rozhodnutí odůvodnil u Ošťádala jeho kontakty s komunistickou StB, v případě Fajta informací o tom, že Národní galerie chtěla od Komerční banky, aby část sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu platu, a u Eichlera tím, že před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády. Rektor UK Tomáš Zima prezidentův postoj označil za nepřijatelný zásah do principů akademických svobod a za znevážení akademické obce, Zemana kritizoval i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). 28. května 2015 - Zeman po schůzce s ministrem školství Marcelem Chládkem a rektory dotčených vysokých škol svůj postoj ohledně podpisu dekretů nezměnil. 20. listopadu 2015 - UK a VŠE společně se třemi kandidáty na profesory Fajtem, Ošťádalem a Eichlerem podaly žalobu na prezidenta Zemana. Akademici argumentují tím, že zákon o vysokých školách prezidentovi odmítání podpisu jmenovacího dekretu neumožňuje. 22. dubna 2016 - VŠE oznámila, že Eichler vzal žalobu na hlavu státu zpět a stejně se na jeho žádost zachová i škola. 21. září 2016 - Soud zamítl žalobu fyzika Ošťádala, který se společně s UK domáhal toho, aby prezident Zeman rozhodl o návrhu na jeho jmenování profesorem. 25. listopadu 2016 - Ředitel Národní galerie Jiří Fajt neuspěl s žalobou na nečinnost prezidenta Zemana. 2. března 2017 - Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl kasační stížnost Ivana Ošťádala a UK kvůli nejmenování fyzika profesorem, jejich druhé stížnosti ale vyhověl. Městský soud v Praze tak znovu řeší žalobu směřující proti rozhodnutí o nejmenování Ošťádala, kterou původně označil za opožděnou. Květen 2017 - Ošťádal a UK podali stížnost k Ústavnímu soudu. ÚS ji v listopadu zamítl. Ošťádal i UK v reakci stáhli žalobu na Zemana. 7. září 2017 - NSS zamítl stížnosti Fajta a UK. Listopad 2017 - Fajt se spolu s UK obrátil na Ústavní soud. ÚS letos v březnu zastavil řízení směřující na nečinnost prezidenta. Fajt a UK vzali zpět stížnost. Koncem března Fajt a UK vzali zpět jednu z žalob na Zemana. 27. dubna 2018 - Pražský městský soud zrušil rozhodnutí prezidenta Zemana o nejmenování Ošťádala a Fajta profesorem. Věc prezidentovi vrátil k dalšímu řízení. Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím zasáhl do autonomie vysokých škol. |
