Do návrhů zatím nebude dávat konkrétní výši odvodů na soukromé penze. Je ale velmi pravděpodobné, že by to mělo být mezi čtyřmi až šesti procenty příjmu. Právě to slibovaly všechny koaliční strany ve svých programech. ODS a TOP 09 se shodovaly, že by lidé měli šanci přesměrovat na soukromý účet čtyři z 28 procent povinných odvodů na penzi, pokud si k tomu další dvě procenta přidají. Věci veřejné s dodatečnými dvěma procenty nepočítaly.
Až v debatě by se také mělo vytříbit, kam si lidé budou moci peníze posílat. „První možností je, že vznikne jeden státní penzijní fond, který by stejně jako jakékoliv jiné soukromé nebo zaměstnanecké fondy peníze na kapitálových trzích investoval,“ říká Drábek. Druhou variantou je volný výběr z běžných soukromých fondů. Za tuto variantu bude lobovat vlivná Asociace penzijních fondů. „Samozřejmě, že peníze by bylo možné posílat jen do fondů s nejvyšším ratingem,“ říká Drábek. Hlavním zdrojem má být vyšší DPH Právě tyto parametry rozhodnou, kolik peněz bude nakonec ve státním rozpočtu chybět a bude se muset doplňovat z jiných zdrojů, jako jsou třeba právě rezervy ve státních firmách. Výpadek ve státním rozpočtu se doplní především z vyšší DPH. Ministr financí i premiér už potvrdili, že snížená sazba daně z přidané hodnoty, která se platí například z léků nebo potravin, stoupne nejpozději od ledna 2012, kdy by se měla spustit celá důchodová reforma.
Je velmi pravděpodobné, že lidé nakonec dostanou šanci si vybrat, zda chtějí dál dostávat celou penzi od státu, nebo mít část ze soukromého fondu. Do povinných odvodů si po finanční krizi vláda nedovolí nikoho nutit. Významnou roli přitom bude hrát i opozice, jejíž podporu pro reformu chce kabinet získat. Sociální demokraté jsou dlouhodobě proti jakémukoliv přesunu povinných odvodů sociálního pojištění na soukromé účty. Šance na dobrovolný přesun peněz do fondů by pro ně byla nejvyšším možným kompromisem, přestože ještě dnes odmítá ČSSD připustit, že by o tom vůbec začala vyjednávat.
Vláda bude při startu reformy velmi těžko odhadovat, kolik lidí své úspory nakonec do soukromých fondů převede. Když takovou šanci dostali Slováci, Maďaři a Poláci, využilo ji devadesát procent lidé. Vlastní peníze na vlastním účtu byly vnímány jako vyšší hodnota než celá penze od státu. Vztah k soukromým fondům ale pravděpodobně velmi silně ovlivnila finanční krize, v níž většina penzijních fondů prodělala. Po krizi mají lidí k finančním trhům výrazně nižší důvěru než dřív.
Vláda také musí rozhodnout, kolika lidem šanci na soukromou penzi dá. „Zatím uvažujeme, že by toho mohli využít lidé do 40 let,“ říká Drábek. Pro současné seniory se při reformě penzí nic nezmění.
