V Centru pro poruchy spánku a bdění VFN a 1. LF UK experti aktuálně pracují na klinická studii a výzkumu poruch chování v takzvaném REM neboli „Rapid eye movement“ spánku. To je fáze charakterizovaná rychlými pohyby očí, nízkoúrovňovou svalovou aktivitou a nízkoproudým EEG. Obecně zabírá kolem pětiny až čtvrtiny z celkového spánku.
Současný životní styl přispívá podle lékařů k rozvoji nespavosti a zkracování spánku. Za nejnovější přelomový objev je považována nemoc s popisným názvem porucha chování v REM spánku. Jde o spánkové onemocnění charakterizované „nenormálními“ pohyby právě během REM fáze, které odpovídají obsahu právě prožívaného snu.
Trpět může i partner
„Taková pohybová aktivita může mít podobu mluvení nebo křiku, ale může mít i ráznější podobu, kdy spící člověk kope či boxuje nebo vykonává jiné výrazné pohyby. Proto může dojít k poranění samotného nemocného a nevědomě i jeho partnerky či partnera,“ vysvětluje Jiří Nepožitek z Neurologické kliniky a Centra pro poruchy spánku a akčního bdění VFN a 1. LF UK.
Lékaři se takto podle svých slov setkali i s přeraženou čelistí či nosní přepážkou.
Pohyby a výkřiky v REM spánkuRBD – REM sleep behavior disorder, česky Porucha chování vázaná na REM spánek. Poměrně vzácné onemocnění, které se vyskytuje až u 2 % populace, je podle nejnovějších poznatků provázáno s budoucím výskytem Parkinsonovy nemoci u daného pacienta. Studie vědců z Národního ústavu duševního zdraví jako první přímo popsala stejné narušení biologických rytmů u RBD a Parkinsonovy choroby, a propojila tak současné a nové poznatky o přímé souvislosti těchto dvou onemocnění. |
„Pacientům s poruchou chování v REM spánku se doporučuje odstranit nebezpečné předměty z okolí postele, odstavit postel od zdi či nábytek od postele,“ navrhuje Nepožitek.
Výskyt těchto poruch v obecné populaci nad 50 let se odhaduje na 0,5 - 1,25 procenta. U starších lidí je výskyt ještě častější.
„U zdravých lidí bez této poruchy určité oblasti mozku blokují uskutečnění jakéhokoliv pohybu vycházejícího ze snu. Pokud jsou ale tyto oblasti mozku poškozené nebo oslabené, část svého snového chování může člověk provést, což je nenormální a často nebezpečné,“ zmiňuje Karel Šonka, vedoucí lékař Neurologické kliniky.
Podle něj navíc těm, kteří poruchou chování v REM spánku trpí, hrozí v budoucnu zvýšené riziko nástupu Parkinsonovy nemoci a jiné neurodegenerativní poruchy.
„Kromě Parkinsonovy nemoci se u pacientů s poruchou chování REM spánku může rozvinout i multisystémová atrofie či nemoc s Lewyho tělísky. Tento poznatek má velký medicínský význam, protože tato spánková porucha může předpovědět rozvoj neurodegenerativní nemoci v době, kdy pacient ještě nemá rozvinuté její příznaky,“ dodává Nepožitek.
Spíte dobře?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00úterý 23. května 2023. Anketa je uzavřena.
Dva roky ve spánkové laboratoři
V takzvané spánkové laboratoři se léčí i Jan Vaněk, který zároveň trpí svalovou dystrofií. Postupně mu tak ochabují všechny svaly v těle. Spánek prý v mládí moc neřešil, dospával se vždy o víkendu. S nemocí se mu ale kvalita spánku v REM fázi výrazně zhoršila.
„Ze začátku mě ve spánkové laboratoři napojovali různými dráty a kontrolovali, jak spím a dýchám. Nyní už používám ventilační přístroj, který mi v noci pomáhá. Asi dva roky jsem se s ním pral, ale v poslední době se to už zlepšilo a spím lépe,“ popisuje pro iDNES.cz Vaněk.
Pacient ze spánkové laboratoře Jan Vaněk.
Nedostatečný spánek zasahuje i děti. Až třicet procent z nich trpí podle lékařů z VFN různými poruchami spánku a každé druhé spí méně než potřebných 8 hodin.
„Ačkoliv je v tomto životním období potřeba spánku 8 až 10 hodin, řada studií ukazuje, že nejméně polovina této populace spí mnohem méně, často jen 6 hodin. Výrazným problémem se stává zkracování doby spánku, zejména v populaci starších školních dětí a dospívajících,“ informuje Iva Příhodová, vedoucí lékařka Neurologické kliniky.
Na této „spánkové krizi“ se podle odbornice podílí řada faktorů. „Posun vylučování spánkového hormonu melatoninu v pubertě, školní povinnosti, sociální aktivity, masivní používání elektronických přístrojů i uvolnění spánkového režimu ze strany rodičů,“ vyjmenovává Příhodová.
U školních dětí, které méně spí, jsou podle lékařky častější agresivní projevy, užívání drog i antisociální chování. „Zkrácená doba spánku je spojena i s vyšším výskytem sebevražedných myšlenek,“ pokračuje Příhodová.
Spánek zabíjí i směnný režim
„Naše společnost se stává čtyřiadvacetihodinovou. Zvláště v mladé generaci se rozvinul kult aktivnosti. Mladší lidé se předhánějí v tom, kdo toho co nejvíc stihne,“ míní Šonka. Spánek by podle něj měl u dospělých trvat 7 až 9 hodin, samozřejmě v noci. U starších dospělých 7 až 8 hodin.
Realitou je však zkracování spánku. „Již podle americké studie prováděné mezi lety 1985 a 2012 došlo k výraznému nárůstu počtu jedinců, kteří spí méně než 6 hodin (až 29 procent, pozn. red.). Podle Českého statistického úřadu 29 procent zaměstnanců v ČR, tedy 1,2 milionu lidí, pracuje ve směnném režimu. Tito lidé mají narušený spánkový cyklus,“ doplňuje Simona Dostálová z Centra pro poruchy spánku a bdění.
