MADRID Nejnovější data ze španělského statistického úřadu naznačují, že pátou největší ekonomiku EU čeká velmi pomalá a slabá obnova. Oproti předchozímu roku HDP mírně vzrostlo o 0,2 procenta, v porovnáním s předchozím čtvrtletím se však výstup španělské ekonomiky nijak nezměnil. Analytici očekávali ještě horší čísla.
Španělskou ekonomiku trápí zejména slabá poptávka spotřebitelů. Aby vláda mohla snížit zadlužení země a splácet své závazky, musela zavést úsporná opatření jako například osekávání investic, pětiprocentní snížení platů státních zaměstnanců nebo zvýšení daně z přidané hodnoty.
Lidem se tak snížily příjmy a méně také utrácí více než čtyři miliony Španělů, kteří jsou bez práce. Míra nezaměstnanosti nyní dosahuje téměř 20 procent a je nejvyšší v celé Evropské unii.
Klíčový trh s realitami „S takovýmto růstem nelze vytvářet nová pracovní místa. Na to Španělsko vždy potřebovalo růst okolo dvou procent,“ řekl ve španělském rádiu La Cadena Ser ministr práce a imigrace Valeriano Gómez. „Proces obnovy bude nyní pomalejší, ale uspějeme,“ dodal Gómez.
Jedním z hlavních důvodů, proč lidé nemohou sehnat zaměstnání, je zhroucení trhu s nemovitostmi.
Podobně jako v USA byl růst Španělska tažen hlavně výstavbou nových bytů a domů, na které byly navázány další investice. Někde se dokonce odkládaly termíny dokončení staveb kvůli nedostatku materiálů a pracovních sil.
Po prasknutí realitní bubliny ale v zemi zbylo zhruba milion neprodaných nemovitostí. Kvůli zabavování domů pro nesplacené hypotéky se ve Španělsku staly nejvýznamnějšími majiteli obytných prostor bankovní instituce.
Ty sice zabavené domy ve velkém prodávají a mnohdy je nabízejí i s 30procentní slevou. Takový přebytek na straně nabídky ale způsobil razantní pokles výstavby nových nemovitostí a většina expertů odhaduje, že tento stav bude trvat ještě tři až čtyři roky.
Oživení díky ekologii Španělsko tak bylo realitní krizí zasaženo mnohem více než ostatní země. Vláda premiéra Zapatera zareagovala stimulačními balíčky, například zahájila program rekonstrukce silnic a chodníků po celém Španělsku.
Toto opatření ale mělo jen krátkodobý efekt a ve výsledku vedlo jen k deficitu ve výši 11,2 procenta HDP. Když se pak investoři začali bát o solventnost Řecka, přišla řeč také na Pyrenejský poloostrov.
Evropská unie i Mezinárodní měnový fond na zemi tlačily, aby zadlužení snížila, a odtud se dostaneme zpět například ke zvýšení daní, které dnes podvazuje spotřebu obyvatel, růst celé ekonomiky a také vytváření dalších pracovních příležitostí. Premiér Zapatera včera na summitu G20 mluvil o tom, že až milion pracovních míst v příštích deseti letech by měly zajistit investice do obnovitelných zdrojů.
Ekonomové se ale shodují, že nejvíce by zemi pomohlo zpružnění pracovního trhu a zaměstnávání mladých lidí. Právě ti tvoří přes 30 procent všech španělských nezaměstnaných.
***
ŠPANĚLSKÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Vývoj hypoték ve Španělsku
(objem půjček, miliony eur)
28437,63
30000
25000 Zdroj: INE
20000 18722,33
15000
10000
5000
I/2005 III/2006 VIII/2010
Vývoj nezaměstnanosti ve Španělsku
(počet osob bez práce v milionech)
4,0
4
2,2
2
I/2005 IX/2010
Vývoj španělského HDP
(roční změna v procentech)
4
2 3,6
2005 2006 2007 2008 2009 2010
0 Q1 Q2 Q3 Q4
2 0,2
4
-4,4
„S takovýmto růstem nelze vytvářet nová pracovní místa. Na to Španělsko vždy potřebovalo růst okolo dvou procent,“ řekl ministr práce a imigrace Valeriano Gómez
