Máte doma dítě, které nebaví matematika, má však velký zájem o biologii, a vy teď stojíte před rozhodnutím, na jakou střední školu je přihlásit?
Logicky se nabízí najít nějaké přírodovědné gymnázium, jenomže vy si nejste úplně jisti, že vašemu čtrnáctiletému školákovi jeho biologické nadšení vydrží. Co když na všeobecné škole potká úžasného matikáře nebo dějepisářku a jeho zájem se zcela změní? Ale co když ne a škola s biologickým zaměřením by jednou byla vítaným „náskokem“ pro vysokoškolská studia přírodních věd? Pro inspiraci jsme tentokrát zajeli do Českých Budějovic.
Na zdejším Česko-anglickém gymnáziu se problémem, jak studentům zachovat možnosti všeobecného porozumění světu a současně prohlubovat jejich vědomosti v oborech, které je více zajímají, zabývají řadu let.
Léčba streamingem Ředitelka školy Danuše Lhotková popisuje několikaletou cestu společného hledání: „Vše začalo s rozvojem internetu, dostupností informací a možnostmi studentů využívat je v jejich širokém množství. Naši vyučující zadávají studentům samostatné práce, které vyžadují kritické vyhledávání a hodnocení informací. Jenomže jsme časem zjistili, že pokud tak činíme v celé řadě předmětů a studenti chtějí ve všech oborech dostát náročnosti a kvalitě, jsou strašně přetěžováni. A to není cíl studia u nás.“
Proto pedagogové hledali, jak studentům poskytnout harmonickou cestu studiem. Výsledkem je učební styl, který v Budějovicích pracovně nazývají „streaming“.
Oč jde: V posledních dvou letech studia si žáci u sedmi předmětů sami volí, jak intenzivně se jim chtějí věnovat. Jde o matematiku, dějepis, biologii, fyziku, chemii, filozofii a angličtinu. K poslední jmenované se vrátíme později, ukažme si nyní rozdíl například na výuce matematiky.
Zatímco ti, kteří se chtějí matematikou zabývat i na vysoké škole, řeší složité matematické operace na hodinách streaming matematiky - a navíc jsou pro ně vypsány matematické semináře či kurz matematika extra -, studentům, kteří počtům příliš neholdují, doplňuje učitel hodiny například právnickou logikou.
Studenti se chtěli vrhat do všeho Podobné je to i ve všech ostatních předmětech. Existuje nějaký povinný podíl náročných předmětů? „Přemýšleli jsme o tom, ale ukázalo se, že to není moc potřeba,“ říká ředitelka školy. Problém byl nakonec opačný, studenty museli v jejich hlubokých zájmech spíše brzdit.
Aby taková výuka měla smysl, je potřeba studentům s profesním nasměrováním pomoci. Proto vyučující s každým žákem, který vstupuje do „streamingového věku“, individuálně řeší jeho plány a představy o budoucnosti a pomáhají mu se skladbou učebních bloků. Výhodou je, že se českobudějovické gymnázium snaží udržet velikost menší rodinné školy a každý rok otevírá jednu primu a jednu třídu prvního ročníku čtyřletého studia. Všichni vyučující i děti se tu tedy navzájem znají.
Jediným streamingovým předmětem, který nemá žádné lehčí a těžší hodiny, je angličtina. „Dobrá znalost jazyka je dnes nezbytností při studiu odborných materiálů. Jazykově dobře vybavení studenti se mohou účastnit zajímavých stáží -a naši absolventi nám potvrzují, že této možnosti také nezřídka využívají,“ popisuje ředitelka gymnázia.
Proto zde angličtinu dělí oborově a žáci si dva roky před maturitou vybírají ze čtyř oblastí - General Business, Literature (ta zahrnuje britskou i americkou literaturu), Political Science (jejíž součástí je i angličtina v médiích) a General Science, obor, který sdružuje angličtinu se zaměřením na matematiku, fyziku, chemii či astronomii.
S výukou posledně jmenovaného oboru, jehož hodiny zde učí proděkanka přírodovědecké fakulty Jihočeské Univerzity Šárka Klementová, zajišťují výuku ostatních témat kmenoví angličtináři.
Jedním z nich je Štěpánka Kloudová, která o výuce říká: „Nesnažíme se předjímat vysokoškolskou podobu studia, jsme v daných oborech sami laici, a tak se musíme neustále vzdělávat i my. Cílem streamingu je seznámit studenty se slovní zásobou toho kterého zaměření a poté ji aplikovat na konkrétní situace tak, aby byli schopni o problematice diskutovat.“ Anglicky i mezi sebou Například v hodině Political science, na níž jsme se byli podívat, proto učitelka rozdělila své žáky do čtyř skupin, s nimiž postupně rozebírala témata irského referenda o Lisabonské smlouvě, německých voleb či Nobelovy ceny pro Baracka Obamu. Aby všichni s jistotou věděli, oč jde, rozdala vyučující studentům novinové články o dané problematice - ovšem v češtině - a s pomocí slovníku měly jednotlivé skupinky krátký čas na přípravu.
I mezi sebou se však žáci musí domlouvat jen anglicky. Učitelka v té době naslouchá jejich diskusím, a nevědí-li si děti s nějakým obratem rady, pomůže. Během hodiny angličtiny tak studenti získají nejen slovní zásobu na téma obstrukce českého prezidenta, rozhodnutí Ústavního soudu, jaderné zbraně či změna politické orientace, ale často si doplní i fakta o diskutovaných tématech.
Pět maturantů míří do zahraničí Kromě tematických streaming hodin mají všichni studenti ještě další tři hodiny anglické gramatiky týdně a na konci posledního ročníku školy skládají některou z mezinárodně uznávaných jazykových zkoušek, jež škola zajišťuje.
Právě za tento projekt, Streaming Towards B. E. S. T. Performance, získali učitelé Česko-anglického gymnázia Evropskou jazykovou cenu Label. Cenu, která je iniciativou Evropské komise, letos spolu s budějovickým streamingovým programem získalo šest dalších projektů. Protože je cena spojena s finanční odměnou, využijí v Budějovicích peníze na to, aby poslali pět nejlepších studentů angličtiny na pětitýdenní studijní pobyt do Velké Británie.
Mimochodem, na prestižní zahraniční vysoké školy je každoročně přijato zhruba pět zdejších maturantů. Z celkového počtu padesáti maturujících dětí to není jinak málo.
***
Co je to streaming? V posledních dvou letech studia si žáci u sedmi předmětů sami volí, jak intenzivně se jim chtějí věnovat.
Cena Label Evropskou jazykovou cenu (European Language Label) může získat jakákoli instituce působící v oblasti jazykového vzdělávání, tedy nejen střední, vysoká a vyšší odborná škola, ale například i škola mateřská nebo základní. Ze soutěže nejsou vyloučeny ani organizace, které se jazykovému vzdělávání věnují jen částečně, například knihovny. Hlavním cílem ocenění je podpora výjimečných aktivit v oblasti jazykového vzdělávání. Evropská jazyková cena Label vznikla jako iniciativa vycházející z dokumentu vydaného Evropskou komisí v roce 1995 s názvem White Paper: Teaching and Learning towards the learning society. V Česku je jejím koordinátorem Národní agentura pro evropské vzdělávací programy. Letos u nás byla udělována již poosmé. V roce 2010 bude kromě ocenění projektů Label uděleno i individuální ocenění Evropský učitel jazyků roku. Uzávěrka přihlášek je na jaře, více informací najdete na www.naep.cz.
