Pouze tandem Aleš Razým -Dušan Kožíšek se pokusí o díru do světa v dnešním sprintu na lyžařském šampionátu v Liberci.
LIBEREC Martin Koukal sice v neděli po vydařeném skiatlonu, plný euforie, svoji účast také zvažoval, ale nakonec se na start sprintu nepostaví. „S Martinem jsme se domluvili, že sprint nepojede, aby byl stoprocentně připravený na páteční štafetu,“ vysvětlil situaci reprezentační kouč Miroslav Petrásek.
Postup z kvalifikace mezi třicítku nejlepších považuje u obou sprinterských specialistů za povinnost. „A kdyby se Alešovi nebo Dušanovi podařilo prodrat se do semifinále, tedy mezi tucet nejlepších, byl by to obrovský úspěch,“ dodal trenér.
Zatímco novopečený mistr světa do 23 let Aleš Razým, jinak též student kybernetiky a řídicí techniky, se ze zdravotních problémů, které ho trápily hlavně před sezonou, již dostal, Dušan Kožíšek v poslední době musel vysadit na pár dnů z tréninku, protože ho podobně jako Lukáše Bauera v nepravý čas zradily průdušky.
Léčba psím sádlem „Nemoc mě určitě trochu oslabila,“ má jasno Kožíšek, jenž už několikrát ťukal na stupně vítězů při závodech Světového poháru. „Kašlal jsem, až to ve mně dunělo,“ líčil. Při hledání optimální léčby sáhl rovněž po „babském“ receptu, který leckdo doporučoval i Bauerovi -po psím sádle.
Zatímco Bauer před mistrovstvím žertoval, že neví, kde by vhodného psa našel, Kožíšek sádlo sehnal. „Nejedl jsem ho,“ smál se, „ale mazal jsem si ho na hrudník,“ vyprávěl a dodal, že na devadesát devět procent je už zdravý.
Razým zase přiznal, že mu sebevědomí zvedl i úspěch Koukala a Magála ve skiatlonu. O trati řekl, že snad není tak těžká, jak se všude povídá. „Kdyby se jelo na umělém sněhu, byla by složitější. Mnohem dřív by se na ní totiž udělaly ledy a dvě zatáčky by se staly dost nepříjemné,“ vysvětloval mladík, který si v Liberci krátí čekání na závody bakalářskou prací.
Razým dal o sobě kromě světového titulu ve „třiadvacítkách“ náležitě vědět i při Tour de Ski, když na Vysočině dojel v kvalifikaci druhý.
„Snad nedopadnu jako posledně, kdy jsem vypadl o čtyři setiny,“ usmál se. „Případný postup do semifinále bych určitě bral.“
To Kožíšek má sny ještě odvážnější: „Kopcovité tratě by nám mohly vyhovovat,“ přemýšlel. „Finále by bylo super. Ale člověk při sprintu potřebuje i kus štěstí.“
