Středeční rozsudek zlínské pobočky krajského soudu je pravomocný. Zúčastněné strany sice mohou v případu ještě podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to je však mimořádný opravný prostředek a nemá odkladný účinek.
Soudy se zabývaly žalobou olomouckého arcibiskupství, které tvrdilo, že zahrada tvoří funkční celek s kroměřížským zámkem a Podzámeckou zahradou. Církev je získala v rámci majetkového vyrovnání v roce 2015. Podle rozsudku však může Květná zahrada fungovat samostatně.
Církvi se podle mluvčího olomouckého arcibiskupství Jiřího Gračky rozhodnutí soudů nezamlouvá. „Dostatečně nebere v potaz naše argumenty. Zda budeme podávat dovolání, budeme schopni rozhodnout poté, co si prostudujeme písemné znění rozsudku,“ řekl Gračka.
Podle ředitele Územní památkové správy NPÚ v Kroměříži Petra Šubíka zákon o církevních restitucích možnost vydání novostaveb v Květné zahradě nepřipouští. „Soudy jenom potvrdily to, co legislativa umožňuje a neumožňuje. Ztotožnily se s názorem našich právníků. V podstatě se jenom dodržuje zákon,“ řekl Šubík.
Kroměřížský zámek a obě zmíněné zahrady byly zapsány na seznam světového dědictví UNESCO společně. Arcibiskupství tvrdilo, že jde o jeden z důkazů jejich funkční souvislosti. Prostřednictvím svých právních zástupců také uvedlo, že zahrady a zámek vždy měly stejného vlastníka, nejdříve církev, poté stát.
Právní zástupce Národního památkového ústavu (NPÚ) Petr Wünsch už dříve řekl, že považuje Květnou zahradu za památku, která na seznamu UNESCO figuruje oprávněně. NPÚ podle něj odmítl Květnou zahradu v restitucích vydat kvůli pochybnostem o splnění zákonných podmínek, což potvrdily soudy.
Historický areál zahrady je provázán s novostavbami, které vznikly v době, kdy ji církev nevlastnila. Podle NPÚ je nelze vyčlenit a podle zákona o restitucích je tedy nelze vydat. V zahradě mimo jiné v roce 2014 skončily práce za 230 milionů korun spolufinancované evropskými penězi. Díky nim se její část vrátila do své podoby ze 17. století, kdy ji založil olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu.
Květná zahrada v Kroměříži- Zahrada je spolu s komplexem Arcibiskupského zámku a Podzámeckou zahradou součástí kroměřížských památek UNESCO. Na seznam světového kulturního a přírodního dědictví byly tyto lokality zapsány 2. prosince 1998 (společně s jihočeskými Holašovicemi).
- Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Vznikala v letech 1665 až 1675 jako italská zahrada propojující zahradní architekturu a umění. Založil ji biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu na neplodné a bažinaté půdě za hradbami tehdejšího města.
- Zahradu vyprojektovali italští architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla. Má obdélníkový půdorys s množstvím geometricky stříhané zeleně a květinových ornamentů. Návštěvníci mohou obdivovat také sochařská díla, bludiště, vodní prvky, zahradní umění a skleníky. Jednou z dominant Květné zahrady je 244 metrů dlouhá kolonáda se sochami a vyhlídkovou terasou.
- Výraznou stavbou je rovněž osmiboký pavilon - Rotunda. Její interiér je bohatě zdoben různými mytologickými výjevy s náměty Ovidiových proměn, grotty jsou pak dekorovány tufem a lasturami. V centrální části lze nalézt Foucaultovo kyvadlo, instalované v roce 1908, jehož pohyb potvrzuje otáčení Země kolem osy.
- Komplex Arcibiskupského zámku a Podzámecké a Květné zahrady je výjimečně zachovanou ukázkou barokního zámeckého sídla. Díky tomu, že Kroměříž si dříve za svou letní rezidenci vyhlédli olomoučtí biskupové, zásadně ovlivnili její význam i vzhled. Do "hanáckých Atén" dnes za památkami a uměním míří tisíce turistů.
- Zámek vznikl na půdorysu původního gotického hradu, postupnými přestavbami získal od poloviny 17. století podobu barokního paláce italského typu s bohatě zdobenými interiéry. Zámecká galerie nabízí druhý nejcennější soubor obrazů v Česku, včetně mimo jiné Tizianova obrazu Apollo a Marsyas. Cenná je i zámecká knihovna, která uchovává zhruba 90.000 svazků a hudební archiv s více než 6000 barokními skladbami.
- Podzámecká zahrada, založená v roce 1509, byla původně zelinářskou a květinovou zahradou. Během staletí se ale její charakter změnil. V 17. století byla přebudována na zahradu barokní, v 19. století pak získala podobu krajinářského parku anglického typu. Na rozloze 64 hektarů se dnes návštěvníci mohou kochat vzácnými stromy, rybníky, sochařskou výzdobou či kolonádami a pavilony.
- Zámek a Podzámeckou zahradu, která slouží jako městský park, vydal stát v roce 2015 v církevních restitucích Arcibiskupství olomouckému. Obě památky na základě dohody nadále spravuje Národní památkový ústav (NPÚ). Květnou zahradu ale stát nevydal, protože historický areál je provázán s novostavbami.
- Loni arcibiskupství oznámilo, že na rekonstrukci zámku a Podzámecké zahrady, plánovanou do roku 2022, dostane evropskou dotaci ve výši 202,2 milionu korun. Celkové náklady rozsáhlé obnovy těchto památek mají činit 246,3 milionu korun. Rekonstrukci za 230 milionů korun má za sebou i Květná zahrada.
- Arcibiskupství se kvůli nevydání Květné zahrady obrátilo na soud. Domnívalo se, že zahrada tvoří celek se zámkem a Podzámeckou zahradou. NPÚ již dříve oznámil, že zahradu nevydal kvůli pochybnostem o splnění zákonných podmínek pro vydání.
- Letos v březnu okresní soud v Kroměříži nepravomocně rozhodl, že stát Květnou zahradu církvi vydat nemusí. Podle rozsudku může Květná zahrada fungovat samostatně. Olomoucké arcibiskupství podalo odvolání. Odvolací soud dnes potvrdil březnový rozsudek. Areál je provázán s novostavbami, což podle soudu vydání brání.
|
