Dohled nad záplavovými územími by mělo podle něj vykonávat ministerstvo životního prostředí. Proto se na něj obrátil, aby lépe metodicky vedlo krajské úřady i úřady pověřených obcí třetího stupně, jež mají na tuto problematiku v regionech podrobně dohlížet.
"Stát zjevně nedokáže důrazně prosadit svůj zájem na ochraně velkých skupin obyvatel, a to zejména ve chvíli, kdy se rozhodování týká konkrétních staveb. Úřady si pak mnohdy samy podrážejí nohy svou nedůsledností při vyhlašování záplavových území," uvedl Křeček. Podle něj se povodně budou opakovat a tato nedůsledná prevence může způsobit zbytečné rozsáhlé škody.
Kritická místa nebyla stanovena od roku 2007
Vláda už v květnu 2007 nařídila stanovit záplavová území v ČR, což jsou kritická místa, na nichž se toky rozlévají do krajiny při povodních. Jenže dosud mnohé řeky tyto oblasti nemají vymezeny. Například v Olomouckém kraji je jich 11, v Jihomoravském šest a na Vysočině jsou čtyři.
Nově zvolený zástupce veřejného ochránce práv Stanislav Křeček .
Záplavová území jsou oblastmi, v nichž platí stavební uzávěra. Tedy jinými slovy by se v nich nemělo dále stavět. Jenže v každém regionu je v tomto ohledu volen zcela jiný přístup. Někde je nařízení přísně dodržováno, jinde se dávají výjimky a nové stavby v rizikových lokalitách přibývají.
Nejen administrativní přesunutí
Příkladem naprostého rozporu v tomto ohledu je podle Křečka Povodí Moravy, které na svém území prosazuje odstranění objektů ze záplavových územíh, zatímco Povodí Odry v Olomouckém kraji chce, aby byly objekty administrativně vyjmuty ze záplavového území. Pohlíželo by se na ně pak tak, že se v něm nenacházejí.
Křeček spatřuje řešení v lepší činnosti ministerstva životního prostředí, které podle něj už přislíbilo nápravu. Je podle něj nutné důsledněji dohlížet na to, kde jsou či nejsou záplavová území vyhlášena, včas tyto lokality aktualizovat a především bránit v další výstavbě v nich.
