Stát zaplatí za neziskovky

 Ministerstvo zdravotnictví bude muset vyplatit firmě ELSO 1,42 milionu za vytvoření softwaru pro databázovou aplikaci a za zaškolení jeho obsluhy. Program na správu databáze ale bude zatím ležet ladem minimálně do doby, než dojde k nějaké razantní změně zákona. První pokus o částečnou opravu včera sněmovna bývalému ministru a hlavnímu propagátorovi zákona Davidu Rathovi zamítla.

„Ještě jsme nezaplatili, zatím program posuzuje naše oddělení počítačové podpory. Ale smlouva je platná, podepsaná bývalým ministrem, tak s tím asi nic nenaděláme. Budou to nepochybně vyhozené peníze, protože zákon o neziskových nemocnicích je mrtvý a rejstřík nemocnic zůstane prázdný,“ říká mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Je prý i sporné, zda vůbec bylo nutné do nového programu investovat.

Rath tvrdí, že to nutné bylo. „Zřízení registru neziskových organizací požadoval schválený zákon. Povinností je i vést spoustu dat a volně je zpřístupnit na internetu. Jako ministr jsem byl zodpovědný za realizaci zákona a musel jsem tedy vznik rejstříku zajistit,“ hájí se.

Na zakázku prý vypsal poptávkové řízení. Že poté zasáhl Ústavní soud a klíčové pasáže, které mj. ukládaly povinnost 146 organizacím změnit právní formu na neziskovou, zrušil, podle Ratha nehraje roli. Zákon má za funkční a nemocnice se měly začít převádět dobrovolně. „Pokud bych byl ve funkci, od 1. ledna by byly všechny ministerstvem řízené organizace převedeny na neziskové,“ tvrdí.

Tím, že nový ministr Tomáš Julínek v transformaci nepokračoval, podle Ratha způsobí státu „škodu nemalého rozsahu“. Exministr kvůli tomu chystá na Julínka podat trestní oznámení pro zanedbání povinností při správě cizího majetku. „Tím, že to sabotuje, veškeré škody z nenaplnění zákona jdou na jeho hlavu,“ míní Rath.

Nad dalším v řadě Rathových trestních oznámení už ministr jen mává rukou. „Je to úmorná a křečovitá snaha přilákat pozornost k zákonu, který nikdo nechce, protože je prostě špatný. Nevím, jestli má policie tolik času a volných kapacit, aby mohla řešit jen pana Ratha,“ reaguje mluvčí Cikrt.

Ministerstvo zatím změny právní formy svých zařízení neplánuje. „Po zásahu Ústavního soudu není tak snadné říci, že ta a ta fakultní nemocnice bude nezisková. Navíc podle současného zákona to postrádá veškerý smysl,“ míní Cikrt. Na úřadě neleží ani žádná žádost od některého z jiných zřizovatelů.

Rath argumentuje daňovou výhodností neziskovek a tvrdí, že zájemci se hlásili už za něj. „Bylo jich tři až šest,“ říká. Jako příklad uvádí nemocnici v Semilech. Její správní ředitel Bohumil Pick ale tvrdí, že žádná taková žádost na ministerstvu neleží. „Byli jsme mezi nemocnicemi, které měly změnu povinnou ze zákona, tak jsme s tím počítali. Poté co Ústavní soud klíčové pasáže vypustil, je zákon natolik zmatený, že by byla nepředloženost to teď podstoupit,“ soudí Pick.