7. června 2017 15:36, aktualizováno  16:52 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

V klecích drží 15 tisíc norků. Stát ze mě udělá žebráka, stěžuje si majitel kožešinové farmy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 154Diskuse
Chovní norci na kožešinové farmě ve Vítějevsi na Svitavsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Chovní norci na kožešinové farmě ve Vítějevsi na Svitavsku. | foto: ČTK

Velký Ratmírov (Jindřichohradecko) Majitel největší české kožešinové farmy ve Velkém Ratmírově na Jindřichohradecku David Vojtíšek kritizuje středeční rozhodnutí poslanců, kteří schválili zákaz kožešinových farem v Česku. Skončit mají v závěru ledna 2019. „Stát ze mě udělá žebráka,“ řekl Vojtíšek. Normu ještě posoudí Senát, proto se Vojtíšek obrátí na předsedu Senátu Milana Štěcha (ČSSD) a na senátory z ODS a KSČM.

„Znamená to, že stát mi zlikvidoval prosperující firmu, která měla vzrůstající tendenci. Stát mi ji zavře a znemožní mi svobodně podnikat v demokratické společnosti, to mi připadá, že se pošupujeme do 20. století. Jak to, že se tyto věci mohou dít? Teď jsou to kožešinové farmy, příští rok to může být jiný sektor,“ řekl Vojtíšek. Míní, že za schválením zákazu stojí i nátlak levicových radikálů.

Zatím zažil tři útoky. Jednou někdo přelezl plot, naházel do klecí evidenční karty, jež zvířata sežrala a uhynula. „To byl první atak od ochránců přírody. Zásadnější byl v roce 2014, kdy mi poničili techniku, propíchali kola u nákladního auta, poničili nakladač, mycí zařízení a škoda byla kolem 150 tisíc korun. Ale ochránci zvířat se od toho distancovali, že by v životě nic takového neudělali. A v roce 2015 mi postříkali barvou asi 1500 zvířat, následkem stresu několik desítek zvířat uhynulo,“ řekl Vojtíšek. Zaměstnává pět lidí a roční tržby firmy jsou přes deset milionů korun, někdy dvanáct.

V klecích ve Velkém Ratmírově, v areálu někdejšího JZD, chová 14 až 15 tisíc norků.

Chovné stádo se vytváří desetiletí, určité skupiny a linie se musí šlechtit a křížit, aby se zlepšovala kvalita. Zvířata se usmrcují kysličníkem uhličitým a kysličníkem uhelnatým, který se pouští do velkých beden. Farma funguje 25 let, založila ji jeho matka, posledních pět let ji vlastní on.

Chovatel farmu provozuje 25 let a chová tam asi 15 tisíc norků. Veškerou...

Chovatel farmu provozuje 25 let a chová tam asi 15 tisíc norků. Veškerou produkci vyváží do USA, Ruska a Asie.

Zatím neví, co bude dělat

„Jde o to, jestli budu mít možnost se něčemu věnovat, protože stát ze mě udělá žebráka. Nainvestoval jsem do firmy za posledních pět let okolo 30 milionů a teď se pár poslanců rozhodne, že to skončí a veškeré prostředky a život, co jsem do toho dal, jsou fuč. Můžu si jít přivázat provaz na nějaký smrk,“ řekl sedmačtyřicetiletý Vojtíšek, který se nedávno rozhodl zapojit do certifikačního programu WelFur. „Jinak ty produkty nebudou na světových trzích od roku 2020 obchodovatelné,“ řekl.

Novela, kterou ve středu schválila sněmovna, má zakázat „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin“. Netýkala by se tedy chovu králíků nebo nutrií. Provozovatelé farem by mohli žádat kompenzace od státu. Dostat by je měli v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června.

Na jižní Moravě se zákaz dotkne tří menších chovů

Dva chovy jsou na Brněnsku v Jiříkovicích a v Syrovicích, třetí je v Křižanovicích na Vyškovsku. Manželka majitele farmy v Jiříkovicích Františka Kubínka zpravodaji ČTK řekla, že se chovatelé vyjadřovat nebudou. Majitele syrovického chovu Jiřího Drobílka se nepodařilo zastihnout. Dagmar Šolcová z Křižanovic již dříve uvedla, že s koncem počítá a do chovu neinvestuje.

Poslanci zakázali chov zvířat pro kožešiny z etických důvodů a také kvůli tomu, že intenzivní chov neodpovídá přirozeným potřebám divokých zvířat. Nejčastěji se chovají norci, v některých případech i lišky. Většina kožešin jde na export na výrobu módních doplňků, což je podle ochránců zvířat ten nejzávažnější etický problém. Ročně se kvůli kožešině usmrtí v Česku na 20 tisíc zvířat.

Obyvatelům Syrovic, které zpravodaj ČTK oslovil, chov nevadí, přestože je mezi zahradami, které jsou součástí obytné zástavby. „Dřív to smrdělo, ale stačilo, aby klece vyčistil, a od té doby je klid,“ řekla žena ze sousedství farmy. Drobílek chová norky už mnoho let a na ploše zhruba deset krát 25 metrů má přes 100 klecí. Starší žena, která má zahradu přes cestu, o zvířatech ví, ale na dotaz, co na blízkost chovu říká, jen mávla rukou. „Nevadí to,“ řekla.

ČTK
  • 154Diskuse

Najdete na Lidovky.cz