16. listopadu 2017 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Státní zástupci jsou ke kriminalitě kolegů mírnější, tvrdí obhájci v čele se Sokolem

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Prezident Unie obhájců ČR Tomáš Sokol. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Prezident Unie obhájců ČR Tomáš Sokol. | foto: ČTK

PRAHA Nadržují státní zástupci svým kolegům žalobcům, soudcům či policistům, když u nich existuje podezření z trestné činnosti? Jasnou odpověď na zmíněnou otázku přinesla Unie obhájců ČR v čele se známým advokátem Tomášem Sokolem. Podle unie jsou žalobci na své kolegy ze stavu mírnější než na běžné smrtelníky. Státní zástupci takové tvrzení ostře odmítají, podle nich stíhají všechny trestné činy bez rozdílu.

„Unie obhájců ČR upozorňuje na nerovný přístup orgánů činných v trestním řízení při posuzování trestní odpovědnosti soudců, státních zástupců a policistů a při posuzování trestní odpovědnosti ostatních občanů České republiky,“ stojí v čerstvém prohlášení unie obhájců. Podle mínění jejích členů policie, žalobci a soudci vytváří skupinu vyvolených, kteří prý bez obav z trestního postihu mohou prolamovat zákony.

Prohlášení vzešlo z posledního jednání unie, jejímž prezidentem je jeden z nejznámějších českých advokátů Tomáš Sokol. Unie vznikla před třemi lety jako dobrovolný spolek advokátů, jenž má ambici chránit občany před krácením práv v konfrontaci s represivními složkami. Své prohlášení podepřela třemi příklady, kdy žalobci údajně nebyli dostatečně důslední v případech pochybení policisty, státního zástupce a soudkyně.

Případ první: soudkyně Okresního soudu v Liberci Lenka Zhoufová přepsala v květnu 2016 datum u svého rozhodnutí o prodloužení vazby u jednoho pachatele po zjištění, že rozhodla po zákonné lhůtě. Kvůli tomu ji prověřovala policie, Zhoufovou nakonec Nejvyšší správní soud v kárném řízení potrestal snížením platu. Státní zástupci pak od trestního řízení ustoupili s tím, že zmíněná sankce je dostačující.

Odposlechy advokátů a údajně padělané podpisy

Kárná řízení

Policisté, žalobci a soudci mohou být trestně stíhaní stejně jako civilní osoby. V případě profesního (nikoliv trestního) selhání u žalobců a soudců existuje institut kárného řízení, které vede Nejvyšší správní soud.

Pokud soud prokáže kárné provinění, může dotyčného potrestat například snížením platu či v nejkrajnějším případě zbavením funkce.

Institut kárného řízení existuje pro soudce od roku 2008, do konce roku 2016 se vedlo řízení se 203 soudci. 29 soudců bylo kárné žaloby zproštěno, vina byla prokázána u 76 soudců a řízení se zastavilo v 64 případech. V praxi ale platí, že někdy je hranice mezi trestní a kárnou odpovědností velmi tenká.

Příklad druhý: státní zástupce Michal Galát žádal o prodloužení vazby pro podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha stíhaného z daňových úniků a ovlivňování svědků. Ponechání podnikatele v cele dokládal záznamem odposlechů jeho rozmluv s obhájci, což je podle unie zneužití pravomoci úřední osoby. Galátův postup ale opět skončí „jen“ jako možný kárný prohřešek u Nejvyššího správního soudu.

Posledním případem je pak záležitost, na níž upozornil server iRozhlas.cz. V kauze údajného vydírání projednávaného u Okresního soudu v Třebíči dvě svědkyně uvedly, že na policejním protokolu o jejich výslechu není jejich podpis. Údajně je padělaný, signaturu žen měl do dokumentu podle několika indicií přidat vyšetřující policista. Státní zástupce přitom uvedl, že takové podezření prověřovat nebude.

Výše uvedené příběhy staví obhájci do kontrastu s tím, jak například stanuli před soudem jako obžalovaní bývalí pražští radní v čele s exprimátorem Bohuslavem Svobodou kvůli prodloužení smlouvy na pokračování projektu Opencard. Prý přitom jednali podle doporučení magistrátních právníků, přesto je státní zástupce obžaloval.

‚Nechceme přísnější tresty pro žalobce a soudce‘

„Nikdo z nás nechce, aby byly přísnější tresty státních zástupců nebo soudců. Ale máme za to, že stejná pochybení těch, kteří nejsou státními zástupci a soudci, jsou postihována přísněji,“ sdělil k tomu serveru Lidovky.cz Sokol.

Smyslem apelu jeho a kolegů z unie má být, aby represivní složky v čele s žalobci přistupovaly k proviněním běžných lidí způsobených nedbalostí citlivěji. „Za své své chyby platí mnohem více,“ dodal Sokol.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se proti údajně mírnějšímu metru svých podřízených proti představitelům bezpečnostních složek či justice důrazně ohradil. „Nejvyšší státní zastupitelství dbá na to, aby postup státních zastupitelství byl zákonný a efektivní. O tom, že tento přístup volí i do řad justice, svědčí nejen počty podaných kárných žalob, ale trestní řízení vedená proti soudcům a státním zástupcům, z nichž některá již skončila odsuzujícím rozsudkem,“ sdělil serveru Lidovky.cz Zeman.

Pavel Zeman
Ondřej Šťastný, mluvčí Unie státních zástupců

„Tvrzení o údajné selektivnosti v přístupu k trestnímu stíhání považujeme za vyloženě absurdní a nesmyslné,“ sdělil serveru Lidovky.cz i mluvčí Unie státních zástupců Ondřej Šťastný. Odkazuje se třeba na to, že v současné době sedí kvůli korupci ve vězení soudce Ondřej Havlín, žalobci poslali k soudu případ policisty Jiřího Komárka obžalovaného ze zneužití pravomoci nebo že trestnímu stíhání čelí žalobkyně z kauzy Opencard Dagmar Máchová.

Podle Sokola jsou zastupitelé stíhaní i kvůli chybě

A zmíněné příklady z úvodu? Ze slov Pavla Zemana nepřímo vyplývá, že kárné řízení se žalobcem Galátem v kauze Zadeh je dostatečné. Řízení začne v prosinci. Podle vyjádření příslušného žalobce z Třebíče Václava Masného pro Lidovky.cz zase nic nenasvědčuje tomu, že by údajné padělání podpisů svědkyň mělo být trestný čin jdoucí za vyšetřujícím policistou. Nicméně podle informací serveru Lidovky.cz se touto záležitostí už začala zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Soudkyni Zhoufovou kvůli jejímu antedatování vazebního rozhodnutí zbavil hrozby trestního stíhání šéf žalobců Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem Jan Jakovec. Řídil se zásadou, že už jeden udělený trest, snížení platu, stačí. „Vycházeli jsme z metodiky, kterou stanovil Evropský soud pro lidská práva. A na základě toho jsme dospěli k závěru, že by to bylo dvojí trestání,“ odmítl pro server Lidovky.cz mírnější metr Jakovec.

Ačkoliv to z prohlášení Unie obhájců ČR není patrné, advokát Sokol si je podle svých slov vědom postihu policistů, žalobců či soudců za úmyslné trestné činy. Stanovisko prý mířilo trochu jinam. „Tady je spousta zastupitelů nebo členů představenstva obchodních společností, kteří udělají chybu, vznikne škoda a jsou stíhaní pro trestný čin. Přitom se všem jeví, že to bylo z nedbalosti,“ poznamenal.

  • 6Diskuse


Jan Horák

Autor

Jan Horákjan.horak2@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz