„Shodli jsme se pouze na tom, že je potřeba změnit platové tabulky. To bohužel nestačí. Soudní zaměstnanci, nejen úředníci, ale také třeba řidiči, vstoupí do jednodenní výstražné stávky ve středu 29. května,“ uvedla předačka Odborových svazů justice Anna Pospíšilová.
Podle její kolegyně Marie Šafrové bude na předsedech jednotlivých soudů, jak se rozhodnou chody soudů zorganizovat. „Otevřené být můžou, ale soudci a veřejnost se po nich bude procházet jako v domech duchů, když tam ostatní zaměstnanci nepřijdou,“ podotkla Šafrová.
Do stávky chtějí podle odborářek vstoupit zaměstnanci ze všech soudů kromě Ústavního. Účast přislíbilo 90 procent z 9 500 zaměstnanců.
Justiční odbory požadují kromě změny tabulek zejména navýšení platů administrativních zaměstnanců soudů o 15 procent, případně průměrně o čtyři tisíce korun.
Podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Vladimíra Řepky k platovým tabulkám vznikne speciální pracovní skupina. Poprvé by mohla zasednout už v červnu. „V řádu týdnů si vyjasníme požadavky na systémovou změnu platových tabulek. Členy pracovní skupiny budou kromě zástupců státu, Odborového svazu justice, Unie vyšších soudních úředníků a Unie soudců i zástupci z řad soudců,“ přiblížil Řepka.
Představitelé justice poukazují na platové podhodnocení zaměstnanců soudů dlouhodobě. Pracovníci odcházejí za lepšími výdělky jinam – typicky do jiných pozic veřejné sféry, třeba na radnice.
Čtvrteční schůzku se zástupci odborů inicioval ministr Blažek. Minulý týden řekl, že jeho jednání s ministerstvem financí o penězích pro justiční personál uvízlo na mrtvém bodě. Ministerstvo financí totiž aktuálně nechce peníze navíc pro resort uvolnit. O požadavku, stejně jako o penězích pro další ministerstva, se bude jednat nejdřív o prázdninách.
K možné stávce Blažek už dříve uvedl, že by vůči vládě byla vážným signálem. Dodal, že nespokojenost zaměstnanců chápe, ale že jeho ministerstvo peníze na zvýšení platů nemá.
„Polepšit si zaslouží. Bez kolegů se nepohneme.“
Změny v odměňování justičního aparátu a obecně ve financování soudnictví považuje za nezbytné i Justiční grémium, tedy reprezentanti krajských, vrchních a nejvyšších soudů, vrchních státních zastupitelství a Nejvyššího státního zastupitelství.
„Jakkoliv má grémium pro postoj zaměstnanců justice porozumění, jeho členové – jakožto v převážné míře představitelé státní správy soudů a státních zastupitelství – udělají vše pro to, aby fungování soudů nebylo ani v případě stávky ohroženo,“ podotkl předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.
Podporu mají úředníci, zapisovatelé i lidé z podatelen také od Soudcovské unie a sdružení státních zástupců. Soudci sice podle Listiny základních práv a svobod do stávky vstoupit nesmějí, ale bez kolegů úředníků toho mnoho neudělají. Nezačne bez nich ani samotné líčení v soudní síni. „Soudci jsou podstatní pro kvalitu, ale o rychlosti chodu justice rozhoduje odborný aparát. Když nebude fungovat kancelář, nebude nic dobře doručeno, včas předloženy spisy, precizně vedeny lhůty,“ vysvětlil pro iDNES.cz už dříve prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Skutečný průměrný plat zaměstnanců soudů činil v roce 2021 podle ministerstva 32 800 korun. V roce 2022 vzrostl na 34 806 Kč a loni na 36 916 Kč. Průměrná mzda v Česku loni dosáhla 43 341 korun. Jenže někteří z nich pobírají dokonce i nižší než minimální mzdu. Typicky jde o začínající zapisovatelky, kterým soudy musí doplácet rozdíl v částkách z odměn pro ostatní.
