Zvýšená stresová zátěž je spojená se zvýšeným rizikem zejména vysokého krevního tlaku a poruch srdečního rytmu. Ty mohou v kombinaci působit celou řadu dalších komplikací, jako je například srdeční selhání či cévní mozkové příhody. Stres může přispívat ke vzniku cukrovky II. typu, obezitě, zvýšení hladin cholesterolu a některých forem deprese. Tyto všechny faktory současně dále zvyšují riziko kardiovaskulárních onemocnění, a vzniká tak jakýsi bludný kruh.
Stres a srdce Stresová zátěž, kouření a nevhodné stravovací a pohybové návyky jsou považovány za velmi důležité rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. Podíl genetických faktorů, kromě určitých speciálních výjimek, je podle současných poznatků méně významný než vliv okolního prostředí. Podíváme-li se na výskyt onemocnění kardiovaskulárního systému v populaci, dochází k jeho extrémně rychlému nárůstu zejména od druhé poloviny dvacátého století, a to zvláště u obyvatel ekonomicky vyspělých zemí. Za tak krátkou dobu se nemohla změnit genetická výbava člověka, a proto je tento nárůst přisuzován zejména vnějším vlivům.
Na druhé straně je to pozitivní zpráva - omezením a ještě lépe odstraněním uvedených faktorů lze riziko výskytu kardiovaskulárních onemocnění významně snížit.
V toleranci dlouhodobého vysokého pracovního zatížení existují výrazné individuální rozdíly. Například pokud je vysoké pracovní nasazení kompenzováno dostatkem zejména vytrvalostního pohybu, kvalitním spánkem a silným sociálně-ekonomickým zázemím (dobré rodinné vztahy, vztahy na pracovišti, postavení ve společnosti, ekonomická soběstačnost atd.), nemusí být provázeno zvýšeným kardiovaskulárním rizikem a v určitých případech může být dokonce riziko i významně nižší.
Naopak, pokud je chronické dlouhodobé vysoké pracovní nasazení kombinováno s dalšími rizikovými faktory, zejména kouřením, fyzickou neaktivitou, vysokým příjmem kalorií - stravování ve fast foodech, pití vysoce kalorických nápojů atd. - a sociálním a ekonomickým stresem, je vznik kardiovaskulárních onemocnění pouze otázkou času. Důležité je nejenom vysoké riziko, ale i komplikovanější průběh nemocí srdce a cév u takto postižených lidí.
Schéma tří osmiček Z hlediska prevence je dobré dodržovat například schéma tří osmiček - osm hodin denně věnovat práci, osm hodin svým blízkým, sobě a nutným mimopracovním aktivitám a osm hodin dopřát spánku.
Spánek má v těle celou řadu velmi důležitých funkcí. Je to mimo jiné hlavní a vůbec nejsilnější nástroj regenerace, který lidské tělo má. S určitou nadsázkou lze říci, že dobrý spánek má schopnost kompenzovat prakticky veškerou stresovou zátěž, které jsme za normálních okolností vystaveni. Jakmile jsou však regenerační schopnosti spánku překročeny a/nebo pokud je kvalita spánku narušena, mohou se negativní vlivy stresu na organismus začít naplno uplatňovat.
Stále přesně nevíme, jakým mechanismem stres způsobuje vznik a rozvoj kardiovaskulárních onemocnění. Je však známo, že aby k rozvoji těchto onemocnění došlo, musí stres působit po určitou dobu. Tato doba se ale u jednotlivých lidí velmi liší.
Podle výsledků nejnovějších výzkumů se zdá, že právě vliv stresu na poruchy spánku může být jedním z klíčů k pochopení, jak chronická stresová zátěž způsobuje kardiovaskulární, metabolická, psychiatrická a mnohá další onemocnění. Proč se tyto choroby vyskytují v mnoha případech současně a proč existuje tak výrazná individuální odlišnost mezi délkou a intenzitou působení stresu a vznikem těchto onemocnění u konkrétních pacientů.
U některých forem poruch spánku, například takzvané obstrukční spánkové apnoe (typ přerušování pravidelného dýchání ve spánku -pozn. red.), již byl jednoznačně prokázán jejich význam při vzniku vysokého krevního tlaku, ischemické choroby srdeční, poruch srdečního rytmu, deprese a některých metabolických poruch, jako je cukrovka II. typu či obezita.
Výzkumu vztahu mezi poruchami spánku a vznikem kardiovaskulárního onemocnění je v současné době věnována velká pozornost zejména ve Spojených státech. Ale postupně již i v Evropě se tato oblast stává předmětem zájmu vědců i klinických specialistů. Je to též z toho důvodu, že podle údajů z posledních výzkumů trpí až čtvrtina populace v produktivním věku klinicky závažnými a nepoznanými poruchami spánku, které se mohou podílet na vzniku a rozvoji kardiovaskulárních a mnoha dalších onemocnění.
Článek vznikl ve spolupráci s Tomášem Károu, kardiologem z brněnské Fakultní nemocnice U svaté Anny a výkonným ředitelem budoucího ICRC - Mezinárodního centra vědeckého výzkumu Brno.
***
U lékaře
Trávím v práci pod zátěží většinu času. Občas mě rozbolí nebo se mi začne točit hlava, je mi špatně od žaludku. Je to stresem?
Příčin takových obtíží může být celá řada. Obecně ale jde o poměrně typické příznaky dlouhodobého působení stresové zátěže na organismus, vlivem které je narušeno nervové řízení krevního oběhu. Zejména poměr mezi podílem vlivu tzv.
sympatického a parasympatického nervového systému na řízení činnosti srdce a cév. V takovém případě je možné tyto potíže výrazně zmírnit či zcela odstranit zlepšením životního stylu a speciálními metodami fyzického a psychického tréninku. Těžší formy lze řešit farmakologickou léčbou.
Některé nejtěžší formy poruch nervového řízení krevního oběhu mohou vyžadovat i implantaci speciálních kardiostimulátorů.
„Hitparáda“ stresových situací
Autor pojmu stres v psychologii Hans Selye začal také vyhodnocovat životní situace, které na člověka působí velmi stresově. Přinášíme vám žebříček událostí, které člověka stresují nejvíce.
1. Smrt manžela/manželky
2. Rozvod
3. Rozchod s partnerem
4. Pobyt ve vězení
5. Úmrtí v nejbližší rodině
6. Vlastní úraz nebo nemoc
7. Vlastní svatba
8. Ztráta zaměstnání
9. Usmíření s partnerem
10. Odchod do důchodu
11. Nemoc rodinného příslušníka
12. Těhotenství 13. Sexuální potíže
14. Příchod nového člena rodiny
15. Změna postavení v zaměstnání
16. Změna ve vlastní finanční situaci
17. Smrt blízkého přítele
18. Změna zaměstnání
19. Přibývání partnerských hádek
20. Půjčka vyšší než 50 000 Kč
21. Větší dluhy 22. Změna odpovědnosti v zaměstnání
23. Dítě opouští domov
24. Neshody s tchýní nebo tchánem
25. Mimořádný osobní úspěch 26. Manželka vstoupila do zaměstnání nebo vás opustila
27. Zahájení nebo ukončení školy
28. Změna životních podmínek
29. Změna osobních zvyklostí
30. Spory s nadřízeným
31. Změna pracovních podmínek nebo pracovní doby
32. Změna bydliště 33. Změna školy
34. Změna trávení volného času
35. Změna činností v církevní oblasti
36. Změna ve společenské činnosti
37. Půjčka méně než 50 000 Kč
38. Změna návyků ve spánku
39. Změna četnosti rodinných setkání
40. Změna návyků v jídle
Zdroj: Západočeská univerzita
