„Studuju náročný obor. Baví mě, ale je to hodně těžké, hlavně některé předměty. Do toho chodím na brigády, aby mě nemuseli živit rodiče. V dnešní době jsou drahé i ty nejobyčejnější koleje, takže to, že jdu do hospody na pár piv, mi dost pomáhá se uvolnit,“ svěřuje se Jan Fertík z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT).
„Myslím, že jsou na světě i méně škodlivé látky, které by nám pomohly se uvolnit například po náročných zkouškách. Většina z nich je u nás nelegální.“
Fertík, student oboru analytická a forenzní chemie, přiznává, že v týdnu si dá maximálně několik piv. Nejvíce si hlavu čistí zpravidla v pátek nebo sobotu – v závislosti na směnách v práci.
Studentka filozofie Veronika Vomáčková si většinou dá dvě sklenky vína či několik piv, na rozdíl od studenta z VŠCHT ji k tomu však vedou jiné pohnutky. „Kvůli stresu jsem asi nikdy nepila, ale je pravda, že po skleničce červeného se mi líp spí, a tak si občas před spaním dám jen tak dvě decky,“ směje se a doplňuje, že nyní již tyto problémy nemívá, ale v minulosti se jí bez alkoholu hůř seznamovalo. „Používala jsem ho částečně i jako odbourávač zábran.“
Alkohol je jedinou legální drogou
Z průzkumu společnosti GTS Alive, která zajišťuje v Česku studentské průkazy ISIC a učitelské ITIC, vyplývá, že více než devadesát procent respondentů ze vzorku 1 671 studentů starších osmnácti let pilo již před dovršením osmnáctého roku života.
Kdo vás naučil pít alkohol?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00sobota 11. března 2023. Anketa je uzavřena.
Experimentovat začali většinou se spolužáky nebo kamarády (59,5 procenta), část k tomu přivedli i sami rodiče (12,1 procenta).
Zato abstinentů bylo v daném vzorku přibližně asi deset procent. Studenti vysvětlují, že je to jediná společensky přijatelná droga v Česku. „Studentský život je často těžký, stresující a ne vždy se na konci týdne člověk cítí, že byl zrovna produktivní. Alkohol nám pomáhá upustit páru, ale myslím, že jsou na světě i méně škodlivé látky, které by nám pomohly se uvolnit například po náročných zkouškách. Většina z nich je samozřejmě u nás nelegální,“ smutní jeden z respondentů v anonymní odpovědi.
Ale existují i tací středoškoláci a vysokoškoláci, kteří někdy nepijí několik měsíců, následně si však dají skleničku něčeho dobrého třikrát či čtyřikrát během měsíce.
„Nevidím na tom nic špatného dát si něco na párty nebo v restauraci. Ale všeho s mírou,“ upozorňuje další respondent a doplňuje: „Mám to na chuť a jako součást společenské interakce. A taky za odměnu například po zkouškách,“ vysvětluje. Zato tři procenta všech respondentů se přiznaly, že pijí denně.
Mladí se více uchylují ke sladkému
Přestože se ke konzumaci alkoholu přiznalo okolo devadesáti procent tázaných, nákupní zvyky mladých lidí se nejen vlivem inflace mění. Zatímco po alkoholu sahají v okamžiku, kdy se chtějí uvolnit, vytvořili si závislost primárně na sladkém, jak dokládá průzkum GTS Alive z června minulého roku.
Tehdy se padesát procent oslovených přiznalo, že jedí sladké denně nebo velmi často. Jde přitom o velmi nebezpečný zlozvyk, podle psychologa a terapeuta Matouše Bilíka z Modrého kříže jde totiž o jednu z forem drog.
„Je to velmi dostupná a rozšířená droga. Není zde zákonný limit jako třeba u alkoholu, který je až od osmnácti let,“ vyjmenovává důvody oblíbenosti sladkostí Bilík. Neopomněl zdůraznit ani skutečnost, že na rozdíl od alkoholu či cigaret jsou sladkosti levnější.
