Zatímco v Česku má vysokoškolský diplom 14 procent lidí ve věku do 64 let, průměr ve třiceti zemích OECD, mezi které patří například Japonsko, Brazílie, Finsko, Belgie či Spojené státy, je sedmadvacet procent.
„Abychom se dostali na průměr zemí organizace, muselo by dojít ve vysokoškolském vzdělávání k velkému skoku,“ říká Michaela Kleňhová z Ústavu pro informace ve vzdělávání, který data ze studie každý rok zpracovává.
Zpráva o porovnání situace ve školství má však malý háček. Poslední údaje, které nyní OECD zveřejnila, jsou z roku 2005. V současné době se tedy českému školství může vést jinak. „Na vysoké školy nastupují silné ročníky, takže se průměru zemí organizace nyní pomalu přibližujeme,“ vysvětluje Kleňhová.
Zpráva také ukazuje, že vysokou školu v Česku začne studovat padesát procent všech mladých lidí. Ale jen devětadvacet procent z nich ji dostuduje.
Podobně, jako se Česko zatím jen velice pomalu přibližuje ostatním zemím v počtech lidí s vysokoškolským diplomem, to vypadá i s financemi. Ve výdajích na žáka ve všech úrovních vzdělávání totiž Česko za průměrem OECD zaostává.
Zatímco země OECD dávají na vzdělávání v průměru zhruba 6,4 procenta HDP, u nás je to pouze 4,6 procenta. Největší rozdíly jsou ve financování vysokoškolského studia. Česko dává na studenta vysoké školy zhruba 6600 amerických dolarů přepočtených na paritu kupní síly, země organizace ale investují téměř 16 tisíc dolarů.
Jak se ukázalo, zpráva jen potvrdila výtky a připomínky, které mají k financování rektoři vysokých škol. Ti dokonce na svém nedávném sjezdu upozornili, že pokud do terciárního vzdělávání nepůjde více peněz, bude do zahraničí odcházet velké množství studentů a pedagogů.
Podle odhadů odborníků chybí vysokým školám přes dvě miliardy korun. Ministr školství Ondřej Liška už slíbil, že se potřebné peníze pokusí sehnat.
A právě finance, jak ukázala zpráva, jsou v Česku největším problémem. Opět se potvrdilo to, co je již dlouho známé - čeští učitelé berou téměř nejnižší platy.
Například učitelé zemí OECD, kteří učí na základních školách, si za rok vydělají v průměru zhruba 37 800 dolarů v přepočtu na paritu kupní síly, český učitel si vydělá 24 300 dolarů. Středoškolský učitel zemí organizace má zhruba 43 tisíc dolarů, český pedagog na stejném místě však jen 24 600 dolarů.
I to chce ministr Liška změnit. Učitelům již zvedl platy a další peníze na ně čekají v roce 2009. Navýšení financí však bude vidět až na studii, kterou OECD vydá za tři roky.
Už nyní je ale zřejmé, že školství skoro ve všech zemích čeká v budoucnu velký problém. Tím je nedostatek učitelů, způsobený nízkým počtem absolventů pedagogických fakult a odchodem silných ročníků učitelů do důchodů.
***
České školství v datech
Počet středoškoláků a vysokoškoláků
ve věku 25 až 34 let
Středoškoláci:
OECD 78,0 %
ČR 94,0 %
Vysokoškoláci
OECD 33,0 %
ČR 15,0 %
Kolik se vydává z HDP na školství:
Celkem:
OECD 6,4 %
ČR 4,6 %
Na základní a středoškolské:
OECD 3,7 %
ČR 3,0 %
Na vysokoškolské:
OECD 2,0 %
ČR 1,0 %
Platy učitelů (v US dolarech ročně
přepočítaných na paritu kupní síly)
Základní školství:
OECD 37 832
ČR 24 340
Střední školství:
OECD 43 360
ČR 24 685
Zdroj: MŠMT a ÚIV (Ústav informací ve vzdělávání) - publikace OECD
Pozn.: Údaje jsou za rok 2005/2006
„Na vysoké školy nastupují silné ročníky, průměru zemí organizace se přibližujeme.“
