Katyňský masakr, který je synonymem vraždy více než 20 tisíc Poláků, spáchal SSSR. Dlouho o tom ale mlčel.
MOSKVA/PRAHA Katyňský les je lokalita v Rusku na horním Dněpru asi 20 kilometrů západně od Smolensku. Právě v této oblasti se odehrály zřejmě dvě největší tragédie v novodobých dějinách Polska. Obě jsou přitom bytostně spojené.
Prezident Lech Kaczynski a jeho doprovod se totiž chtěli poklonit památce více než 20 tisíc hlavně polských důstojníků, které před 70 lety povraždila tajná sovětská policie NKVD.
Co se zde vlastně za druhé světové války stalo? Smutný příběh začal tím, že se Stalin a Hitler dohodli v rámci paktu o neútočení Molotov-Ribbentrop na rozdělení Polska. Sovětská armáda tak měla volné ruce k tomu, aby v září 1939 během týdne okupovala východní část Polska, kvůli čemuž pak polští důstojníci hromadně upadli do zajetí.
Poláci byli podle agentur internováni v ruském Kozelsku a Ostaškově a v ukrajinském Starobelsku. A v březnu 1940 padlo rozhodnutí o jejich likvidaci. Seznamy zajatců připravil tehdejší ministra vnitra Lavrentij Berija a rozhodnutí podepsal i vůdce SSSR Stalin.
Údajně ho k tomu vedlo vědomí, že důstojníci byli prozápadně orientováni, a navíc se mohlo jednat i o mstu za rok 1920, kdy Poláci zabránili postupu bolševiků na východ. Poláci byli většinou zastřeleni pistolí ve stoje do týla. Kromě katyňského lesa Sověti zabíjeli třeba i v Charkově a na dalších místech.
Případ se poprvé na světlo světa dostal v roce 1943, kdy jednotky wehrmachtu nalezly u vesnice Katyň masové hroby více než 4000 důstojníků. Němci pak oznámili, že je povraždili Sověti. Jak uvedla ČTK, málokdo ale pochyboval o tom, že jde opět o hitlerovskou propagandu.
Sovětský svaz ale i po konci války odpovědnost za masakr odmítal. Pravdu přiznal až v roce 1990 prezident Michail Gorbačov. Důkazem je mimo jiné to, že se u důstojníků našly například osobní záznamy či výstřižky z novin, které neměly pozdější datum než duben 1940. Po sobotní tragédii je katyňské trauma ještě silnější. „Ta proklatá Katyň,“ řekl například bývalý prezident Aleksander Kwasniewski.
