Afghánský prezident Hamíd Karzáí chce rozložit Taliban tím, že rebelům nabídne práci a peníze. Tolik co „podnikaví“ islamisté jim ale nabídnout nemůže.
KÁBUL/PRAHA Afghánský prezident Hamíd Karzáí oprášil koncem minulého týdne starší plán Američanů, jak oslabit moc radikálních islamistů z Talibanu. Má za to, že by situaci vyřešilo, kdyby nabídl rekrutům Talibanu práci a peníze, tím by je prý přetáhl.
Karzáí s plánem vyrukoval v pravou chvíli. Ve čtvrtek se totiž v Londýně uskuteční mezinárodní konference o Afghánistánu a prezident na ní má světu dokázat, že se snaží situaci v zemi nějak aktivně řešit. Druhá, mnohem důležitější věc je, že by rád za tím účelem získal od Američanů a jejich spojenců peníze. Právě finance jsou totiž největší slabinou Karzáího plánu. Jenže experti varují, že i kdyby prezident sáhl opravdu hodně hluboko do kapsy, víc než Taliban momentálně nabídnout nemůže.
Z čeho experti vycházejí a kde vlastně Taliban bere peníze? „Až donedávna se mělo za to, že Taliban vydělává jen na obchodu s drogami,“ řekl před časem zvláštní zmocněnec americké vlády pro Afghánistán a Pákistán Richard Holbrooke. Drogami mínil opium, které je surovinou pro výrobu heroinu. Současnost však podle něj dává pomalu, ale jistě za pravdu těm, kteří tvrdí, že islamisté jsou daleko podnikavější a mají mnohem víc příjmů. Dary, opium i smaragdy Zdaleka nejvíc peněz nejspíš Talibanu zajišťují štědré finanční dary ze zahraničí. Tajné služby na to upozorňují už dlouho. Deník The Washington Post nedávno napsal, že podle odhadů CIA jen v roce 2008 získal Taliban díky podobným darům více než 100 milionů dolarů. Stopy prý vedou k soukromým osobám v Saúdské Arábii, Íránu a v dalších státech v Perském zálivu. Dalších zhruba 70 až 100 milionů dolarů ročně (spodní hranice je odhad Američanů, horní pak OSN) vynáší Talibanu už zmiňovaný obchod s drogami. Přesněji řečeno kontrola nad obchodem s drogami. Korán totiž pravověrným muslimům, za které se příslušníci Talibanu považují, zapovídá výrobu omamných látek - ostatně byl to právě Taliban, který se před deseti lety v Afghánistánu pokusil úplně zakázat pěstování máku na výrobu opia. Po americké invazi se ale s opiem začalo nanovo. A Taliban z toho těží. Podle Američanů vydělává na tom, že vybírá výpalné od pěstitelů máku, výrobců opia a heroinu i pašeráků.
Další příklad toho, na čem všem Taliban dokáže vydělat, lze nalézt v Pákistánu. Tamní odnož radikálního islamistického hnutí, která se usídlila v údolí Svát na severozápadě země, vydělává na těžbě. Ne snad, že by bojovníci vyměnili zbraně za krumpáče, stačilo jen ovládnout smaragdové doly nedaleko města Mingora.
Jejich zaměstnance ze státní společnosti NWFP vyhnali a otevřeli doly pro obyčejné lidi, což byl šikovný tah hned ze dvou důvodů -zaprvé za ně těží jiní (Taliban jim slíbil podíl na nalezených drahokamech) a zadruhé dal práci mnoha lidem, kteří byli dosud nezaměstnaní, čímž je získal na svou stranu. „Taliban si přivlastňuje třetinu zisku, zbytek jde nálezci,“ řekl nedávno americkým novinářům muž, který v dolech také zkoušel štěstí.
Z tohoto pohledu se tudíž Karzáího plán jeví jako naivní. Úplně od věci ale není. Vedle těch, kteří se k Talibanu dávají kvůli přesvědčení (a takoví jsou obvykle v prvních liniích a mají na svědomí nejrůznější zvěrstva), existuje i nezanedbatelné procento těch, kteří volí Taliban prostě proto, že nemají jak jinak se uživit. Karzáí ale zatím nespecifikoval, jakou práci jim chce nabídnout. Dá jim půdu? Co na ní budou pěstovat? Nejsnazší a nejvýdělečnější je pěstovat mák na opium...
Plán, jak na Taliban, musí být propracovanější. Musí zahrnovat i způsob, jak přiškrtit jeho příjmy. V případě Al Kajdy už se to Američanům povedlo (důsledným sledováním transakcí ořezali bin Ládinovi a spol. příjmy tak, že jen od ledna do června loňského roku oslovovala Al Kajda potenciální mecenáše hned čtyřikrát). Ale i kdyby se to povedlo i u Talibanu, stále ještě zbude islamistům dost peněz - z už zmiňovaného obchodu s drogami, který představuje zdaleka největší oříšek. Jak konstatuje nedávná studie Amerického mírového institutu (USIP), na obchodu s opiem a heroinem se totiž v Afghánistánu přiživuje leckdo, včetně státních úředníků, jejichž motivem samozřejmě není ideologie, ale zisk.
***
Boj a byznys Na čem všem vydělává Taliban Řádově sto milionů dolarů ročně získá Taliban od soukromých dárců (řada z nich prý přispívala i Al Kajdě) ze Saúdské Arábie, z Íránu apod. Několik desítek milionů dolarů ročně vydělává díky kontrole obchodu s opiem - vybírá výpalné od pěstitelů máku, výrobců opia a heroinu i od pašeráků. Vydělává i na únosech, přesněji řečeno na vybírání výkupného. Další zdroj příjmů představuje například těžba drahokamů -v pákistánském údolí Svát se Taliban zmocnil dolů na smaragdy a nahnal do nich lidi, kterým slíbil podíl na zisku.
