Pátek 30. října 2020svátek má Tadeáš 4 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Tečce za větou zvoní hrana, mladou generaci dráždí. Tištěné texty čeká ‚nával‘ smajlíků

Podobu češtiny u mladé generace výrazně ovlivňuje také digitální komunikace. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Podobu češtiny u mladé generace výrazně ovlivňuje také digitální komunikace. | foto: ČTK/PICTURE ALLIANCE/Jan HaasČTK

Praha Mega hustej týpek, čilovat, wtf, omg. Nebo prank, random, noob, swag či hedka. Žádná lekce angličtiny, kámo, nýbrž běžná mluva české mládeže. Jak ta skutečná – osobní, neboli jak říkají teenageři face to face, tak i ta stále častější – digitální.

Koho by slovník mladých pohoršoval, má smůlu. Musí si zvyknout či chvíli počkat. Některá slova jsou jako rychlokvašky: objeví se, uchytí a žijí svůj jepičí život. Časem vymizí. Jiná se ale usadí v češtině navždy.

Vývoj, a tedy i změny jazyka, jsou přirozenou věcí. Podílí se na tom každá generace, která tím do určité míry provokuje tu předešlou. „Beze změn, které nesou vždy především mladší uživatelé jazyka, bychom mluvili jako praotec Čech – tedy pokud je to historická postava. Nebo přinejmenším jako mistr Jan Hus. A jeho čeština přitom byla výrazně odlišná od té naší,“ řekl serveru Lidovky.cz jazykovědec Karel Oliva.

Zatímco nová slova se množí, používání tradičních znamének, například tečky na konci věty, v online konverzaci mizí.

Třeba sedmdesátiletou paní Marii slang mladých neznepokojuje. Vnoučatům sice občas nerozumí, ale ráda se přiučí. „K mládí patří nový slovník. Vždyť i my ho měli. Chodili jsme si zatrsat, do bijáku, dali jsme si práska. Rodiče se na nás za nové výrazy zlobili, stejně jako se za ty jejich zlobili jejich rodiče. Věčný koloběh. A to je dobře,“ dodala.

Ne všichni ale mají stejnou dávku tolerance. „Když jdu kolem skupinky dětí, nestačím se divit, jak sprostě mluví. Ale aby ne, v televizi je to samý vulgarismus, rodiče se dnes také nehlídají a mluví před dětmi sprostě. To za našeho mládí bylo něco nepřijatelného,“ zdůraznil dvaaosmdesátiletý pan Josef.

Děti to vidí jinak, i když často svým výrazům ani nerozumí. Podle učitelky paní Anny bývají nadávky a vulgarity v angličtině, mladí je papouškují po youtuberech a nemají páru o tom, co v originále přesně znamenají či pro jakou situaci se hodí.

Kromě anglikanismů v konverzaci zdomácněly i různé symboly. Smajlíky jsou už téměř standardem. „Přidávají vyjádření emocí, takže z hlediska toho, že přibližují psaný text mluvené řeči, je jejich použití logické. A dokonce si myslím, že se časem prosadí i do běžných tištěných textů,“ uvedl Oliva.

Tečka? Skončili jsme

Zato některým tradičním znaménkům zvoní hrana. Zejména v chatu či SMS zprávách. Tečka na konci věty, bez níž se v psané podobě neobejdeme, působí v online prostředí negativně. Považují ji za výraz naštvanosti, podrážděnosti a někdy neupřímnosti.

SLOVNÍČEK MLADÝCH

■ čekovat – sledovat, kontrolovat

■ prank – vtípek, žert, napálit někoho

■ čilovat – relaxovat, dělat si pohodu

■ fejs – sociální síť Facebook

■ hejtr – „nenávistivec“, závistivec

■ swag – správný, „cool“ styl oblečení a vizáže

■ random – náhodný, namátkový

■ noob – hlupák, pitomec

■ hedka – hlava

■ LOL – Laughing Out Loud, tedy směju se, až se za břicho popadám

■ ASAP – As Soon As Possible, česky „hned, jak to bude možné“

„Tečka v chatu znamená, že konverzace skončila, nemáme se spolu už o čem bavit, neotravuj víc,“ prozradila serveru Lidovky.cz šestnáctiletá Barbora. Interpunkce se podle ní v online komunikaci používá výjimečně, částečně proto, že zdržuje. A navíc: není to „in“. „Nebudu za noobku,“ dodala. V překladu pro starší ročníky: „Nebudu za hlupáka.“

Dnešní mladí, aniž by o tom věděli, tak trochu kopírují antické autory. Ani oni interpunkci nepoužívali. „Psalo se prostě pořád dál, a pokud se šetřilo místem, tak i bez mezer mezi slovy. Interpunkce byla zavedena až později, počátky měla ve středověku a do víceméně dnešní podoby se rozvinula po vynálezu knihtisku,“ vysvětlil Oliva.

Její smysl byl – a dodnes je – text strukturovat, přičemž původní účel byl především usnadnit čtení nahlas, naznačit, kde je předěl či pauza, kde je potřeba klesnout hlasem, kde má být otázková intonace.

Absence či emočně jinak vykládaný význam interpunkce jazykovědci a někdejšímu řediteli Ústavu pro jazyk český Akademie věd nevadí: „Nemám naprosto žádné obavy o to, že by se takový trend objevil v běžných souvislých textech.“ 

Nebezpečná místa Česka: pražské hlavní nádraží. Třicet let zde vládne podsvětí

Hlavní nádraží v Praze | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Populární zážehové motory ztrácí na spolehlivosti, problémy začínají u oleje

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Po letech převahy dieselů se pozornost obrací k zážehovým motorům, o kterých se říká, že jejich údržba je méně...

Unikátní analýza čtyř tisíc hypoték: zjištění jsou mnohdy překvapivá

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Hypoteční trh zlevňuje a trhá rekordy. Jaká je ale realita při poskytování hypotečních úvěrů? Jak rychle je lze získat,...