PRAHA Skupina několika poslanců vyslyšela přání největších majitelů rádií a prosazuje zákon, který by jim měl v dalších letech ulehčit podnikání. Norma „přispívá ke konsolidaci na rozhlasovém trhu“ a musí umožnit „vytvářet ekonomicky silnější subjekty“, argumentuje skupina kolem poslance ODS Petra Plevy, s nímž změny předkládá partajní kolega Petr Tluchoř, sociální demokraté Vítězslav Jandák a Michal Hašek a Olga Zubová.
Některá regionální rádia se ale obávají, že zákon ohrozí jejich existenci. Regulační rada pro vysílání poslanecký návrh odmítla, podle jejího názoru by mohl „vážně narušit pluralitu rozhlasového vysílání“.
Vláda loni materiál označila za „nekoncepční, nejasný a nedostatečně zdůvodněný“.
Spor o reklamu v regionech Poslanecká novela zákona o rozhlasovém a televizním vysílání reaguje na nedávné spory mezi celoplošnými a regionálními stanicemi a vedle toho se snaží narýsovat způsob, jakým by tu soukromá rádia měla přejít na digitální vysílání.
Začátkem loňska se před radou pro vysílání svářily dvě největší skupiny tuzemských rádií. Media Bohemia, sdružující 26 regionálních stanic včetně Rádií Blaník či Fajn, tvrdila, že přichází o peníze od inzerentů, protože celoplošné stanice začaly nezákonně vysílat regionálně odlišenou reklamu.
Provozovatel jedné z největších celoplošných stanic Frekvence 1 či sítě Evropa 2, mediální dům Lagardere, tvrdil, že zákon neporušuje a že konkurent účelově útočí. Obě skupiny přitom mají rozparcelován trh s rozhlasovou reklamou, který dosahuje objemu asi dvou miliard korun ročně. Media Bohemia vlastní společnost Media Marketing Services, která zastupuje rádia s celkem 38% podílem na trhu. Domu Lagardere zase patří Regie Radio Music s asi 34 procenty podílu (zbylou část tvoří reklama veřejnoprávního Českého rozhlasu).
Spor netrval dlouho. Loni na jaře našly obě strany společnou řeč, když i se zástupci Rádia Impuls začali přesvědčovat zákonodárce, aby přijali zmíněnou novelu.
Chtějí jistější pravidla. Novela totiž navrhuje, aby celoplošná rádia mohla vysílat až 15 % pořadů a reklamy odlišených. Regionální rádia by naopak mohla vytvářet programové sítě s větším pokrytím: místo nynějších 70 % by mohly zasahovat až 80 procent obyvatel ČR. „Jestliže by zákon vešel v platnost, malé stanice začnou odpadávat,“ obává se Pavel Foretník, spolumajitel Rádia Haná a šéf Národní rozhlasové asociace (NRA) necelé desítky lokálních stanic. NRA má za to, že zákon půjde na ruku největším, kteří si rozdělí trh, a malá zlikviduje: „Vede k další monopolizaci trhu a zániku programové a obchodní plurality.“
Ze sedmi desítek tuzemských privátních rádií jich 63 je v Asociaci provozovatelů soukromého vysílání (APSV). Ta novelu vítá, prý nastoluje „bezprecedentní a v dnešní těžké době tak důležitý konsensus“ mezi hlavními hráči na trhu. Předseda APSV Michal Zelenka také písemně upozornil poslance, že tento názor podporuje 87 procent všech tuzemských stanic. APSV dál tvrdí, že třeba regionální odpojování je letitou praxí a dlouho nevadila nikomu na trhu ani regulační radě.
Kdyby ho zákon či rada zakázaly, zahraniční investoři by prý nepřipustili obrovské ztráty. I poslanec ODS Jaroslav Plachý mluví o arbitrážích, podle něj ale hrozí naopak proto, že by zákon jednostranně zvýhodnil celoplošné stanice. Těm totiž regionální rádia na trhu s celoplošnou, národní reklamou nemohou konkurovat.
Jak vyřešit digitalizaci Pleva a spol. chtějí zákonem dát soukromým rádiím i další jistoty. Brzy začnou končit analogové licence, všichni by tedy měli dostat přechodné, platné až do října 2025. Za to by měla rádia aktivně investovat do digitalizace. „Aby se podpořil vznik nové platformy, je potřeba, aby se do toho zapojili stávající vysílatelé. My jsme ochotni to udělat za vlastní peníze, ale potřebujeme k tomu protiváhu, tedy jistotu tady další roky podnikat,“ obhajuje „společenskou dohodu“ výkonný ředitel české pobočky Lagardere Miroslav Hrnko.
Jeho šéf Michel Fleischmann přitom chce, aby licence určil zákon. „Není možné nechat na radě rozhodovat o digitalizaci rozhlasu, když jsme si zažili, co rozhodla, co se týče televizní digitalizace,“ tvrdí Fleischmann. Naráží na to, že digitální licence nedala rada Nově ani Primě, ty pak u soudu zablokovaly start nových televizí a pat musel řešit nový zákon. „Aby rada nerozhodovala, s tím jsme přišli my. A byli jsme velice vyslyšeni, všemi,“ popsal Fleischmann reakce poslanců.
Institut přechodné licence se podbá bonusovým, jež stát výměnou za podporu digitalizace slíbil Nově a Primě. Vláda ovšem upozornila, že pro digitalizaci televize byly nutné analogové kmitočty. Digitální rozhlas přitom může vzniknout, aniž by se analog musel vypnout, nejsou tedy nutné žádné motivace.
Osud novely je zatím nejistý. Ačkoliv poslanec Petr Pleva navrhoval před týdnem její zrychlené přijetí, na návrh komunistické poslankyně Ivany Levé se nakonec vrátila k dalšímu projednání do výborů. Poslance ODS přitom přehlasovala ČSSD spolu s komunisty.
