Vládní návrh zákona, který by ho umožňoval, se totiž nedostal na program poslední schůze současné Poslanecké sněmovny.
PRAHA Vládní návrh zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání se nedostal na program 60. schůze Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ta začíná příští úterý a je poslední schůzí v tomto volebním období. Zákon implementuje do české legislativy novou podobu evropské audiovizuální směrnice Televize bez hranic, kterou by měly členské státy Evropské unie přijmout do 19. prosince.
Fischerova vláda proto chtěla využít paragraf 90, který umožňuje sněmovně vyslovit s návrhem zákona souhlas hned v prvním čtení. Jinak se totiž zákonem bude muset znovu od začátku zabývat až po volbách nová vláda i nová sněmovna. Požadovaný termín v tom případě nebude dodržen.
Zákon mimo jiné umožňuje v souladu s evropskou směrnicí umísťovat reklamu do obsahu audiovizuálních děl, tedy takzvaný product placement. Konkrétní výrobky a značky se pak mohou objevovat jako součást filmů, seriálů a jiných pořadů. To je věc, která se často děje i dnes, kdy však může být posouzena jako skrytá, a tedy nelegální reklama. Zvláště celoplošné televize stojí velmi o to, aby česká legislativa product placement povolila, protože by pro ně znamenal rozšíření reklamní nabídky.
Nový zákon by měl také regulovat internetové video na vyžádání, které by sledovala Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Právě to se stalo důvodem k jeho prvnímu odkladu – Fischerova vláda měla tuto normu původně předložit do parlamentu už letos v červnu, stáhla ji ale proto, že se jí údajná regulace internetu zdála neprůchozí.
Problém se nakonec podařilo vyjasnit, mimo jiné i díky aktivitě Sdružení pro internetovou reklamu. To v létě ustavilo v souladu s ministerstvem kultury coby předkladatelem zákona samoregulační komisi, která bude eventuální prohřešky proti etice na internetu řešit. Sankce hrozí, ale ne hned Šance, že by se vládní návrh přece jen dostal na program ještě 60. schůze, je velmi malá – musel by o to požádat některý z poslanců a získat souhlas nadpoloviční většiny sněmovny, což je nepravděpodobné. Nedodržení termínu požadovaného unií však neznamená, že Česko bude hned čelit sankcím.
„Případné sankční řízení má několik kol. Dojde-li na to, předpokládáme, že se Evropská komise nejdřív zeptá, proč zákon nebyl přijat a kdy bude, Česká republika se k tomu vyjádří, dostane další termín, a teprve při jeho nedodržení by pravděpodobně přišla i sankce,“ uvedla pro LN vrchní ředitelka ministerstva kultury Petra Smolíková. Podle zdroje obeznámeného s bruselskou praxí je pro Evropskou komisi podstatné, že návrh prošel legislativní radou vlády – v takovém případě jej pokládá za připravený. Česko navíc nebude zřejmě jedinou zemí EU, která termín nedodrží – do letošního června schválily danou normu jen čtyři státy.
