Ještě nedávno si ředitelé škol stěžovali, že mladí učitelé, kteří vycházejí z pedagogických fakult, jdou kvůli mizerným nástupním platům ve školství dělat radši obchodní zástupce, než by si stoupli za katedru. Chtěli, aby se s tím něco dělalo. Teď se ale zdá, že si představovali něco trochu jiného než nový ministr školství. Aspoň Jan Hainiš, který řídí školu v podkrkonošském městečku Svoboda nad Úpou, nevidí náborové či stabilizační poplatky jako nejlepší řešení.
* LN Je nedostatek učitelů?
Podle mého názoru nedostatek učitelů není. Chybí na trhu práce pouze některé aprobace, jako například fyzika a anglický jazyk.
* LN Vy tedy nedostatek kantorů nepociťujete?
Naplněný stav učitelů mám. Samozřejmě vedu malou školu a nikdy nebudu schopen dosáhnout stoprocentní aprobovanosti.
* LN Hlásí se o práci noví učitelé?
Nových učitelů se v současné době o práci hlásí poměrně dost, bohužel hodně z nich nesplňuje kvalifikační předpoklady, a proto si moc vybírat nemohu.
* LN Co tím myslíte, že nesplňují kvalifikační předpoklady?
Nejvíce lidí, kteří se hlásí, má jen ukončené středoškolské vzdělání. Přirozeně deklarují, že by chtěli studovat dál. Co se týče aprobace, hlásí se hlavně učitelé pro první stupeň a učitelé tělesné výchovy. Ještě jsem od nikoho neslyšel, že má aprobaci s fyzikou. A už vůbec ne s angličtinou.
* LN Možná by se situace s náborovým příspěvkem zlepšila a ředitelé by si mohli vybírat.
Pochybuji. Budeme dávat lidem peníze za to, že nastoupí do práce a vydrží tam pět let? Ten člověk se tam může celých pět let flákat, bude pasivní a neudělá navíc vůbec nic, a přesto dostane od státu daleko vyšší odměnu než kantor, který se snaží a ředitel mu není schopen tuto aktivitu finančně ohodnotit. Zaplaťme učitele přímo v práci.
* LN Nelze ale popřít, že nemálo absolventů pedagogických škol za katedry vůbec nenastoupilo, protože je odrazoval nízký nástupní plat. Vy jste se s tím nesetkal?
Setkal, ale rozdávání peněz hned na začátku není řešení.
* LN Jaké řešení byste navrhoval vy?
Myslím, že otázka platů nastupujících pedagogů by měla být spojena s debatou o školném na vysokých školách. Určitě by školné šlo vracet těm, kteří do školství po absolvování vysoké školy nastoupí, nějaký rok tam vydrží a něco předvedou.
* LN Co ještě byste dělal jinak, než se dělá?
Pro nás malé školy je největším problémem financování škol podle počtu žáků. Žádný ředitel ani kantor přece nemůže za to, že má ve třídě pouze šestnáct nebo dvacet dětí. Musí odučit přesně to, co odučí v jiné škole s třiceti žáky. Přesto na to ta malá škola dostane od státu méně peněz. Můžete namítnout, že ten, kdo učí třicet žáků, má více práce s opravováním a takovými věcmi, ale to se přece dá vyřešit solidním příplatkem.
* LN Takže byste zrušil financování podle počtu žáků?
Ano. A zavedl bych financování škol podle počtu odučených hodin.
* LN To bychom ale potřebovali mít v kapitole školství o hodně víc peněz, než máme. Ostatně prakticky všude ve vyspělých zemích se dotace ze státního rozpočtu rozdělují s výrazným ohledem na počty vzdělávaných.
Přesto by podle mne bylo financování za odučené hodiny za jasně dopředu stanovených pravidel prostě spravedlivější. Je mnoho škol, které mají velkou naplněnost tříd, učitelé mají osobní hodnocení a dostávají poměrně slušné odměny. U menších škol, jako je ta naše, toto vše odpadá. Já už nemám co učitelům vzít. Osobní hodnocení skončilo před čtyřmi roky a odměny jsou minimální.
* LN Kolik máte celkem žáků?
145.
* LN Kolik je jich v průměru v jedné třídě?
Osmnáct.
* LN A nejméně naplněná třída má kolik dětí?
Jedenáct.
* LN Nebylo by rozumné uvažovat o tom, že by se menší školy třeba dvou sousedních obcí sloučily?
Ve velkých městech, kde školy mají jednoho zřizovatele, to asi problém není. U nás jsou v okruhu sedmi kilometrů tři základní školy...
* LN Tak vidíte.
... jenže každá má svého zřizovatele, tedy obec, a ani jeden starosta si nedovede představit, že by školu zrušil. Radši bude platy učitelů a ostatních pracovníků školy dotovat. O náznak sloučit dvě školy jsem se pokusil s ředitelem ze sousední školy. Dokonce jsme měli spočítáno, že i dovážení dětí by bylo daleko levnější. S tímto nápadem jsme u starosty vydrželi asi patnáct sekund, než nás oba vyhodil, aniž by si to nechal projít hlavou nebo s tím seznámil zastupitelstvo.
* LN Takže slučování škol je podle vás rozumná cesta?
Je to potřeba. A ten, kdo chce šetřit, to musí udělat. A to je stát. Tohle musí přijít shora.
* LN Pak by ovšem nebylo potřeba jít finančně hodně náročnou cestou, kterou jste naznačoval před tím, totiž přidělováním peněz podle hodin, nikoliv žáků.
Pokud by se podařilo prosadit spojení škol, a to hlavně na druhém stupni, může zůstat současný systém založený na financování podle počtu žáků.
* LN Ještě něco byste prosazoval, kdybyste byl ministrem školství?
Zrušil bych školní vzdělávací programy pro předškolní vzdělávání v mateřských školách. Položme si otázku: proč rodiče dávají své dítě do mateřské školy? Aby se tam učilo podle jakýchsi osnov, nebo aby mohli rodiče do práce? V mateřské škole by si měly děti hrát a učit se životu v kolektivu.
* LN I v předškolním ročníku? Vždyť tam dneska bývají už skoro sedmileté děti.
I tam. Dítě potřebuje do školy základní společenské a hygienické návyky - a ty může získat jak v rodině, tak v mateřské škole bez zvláštních výukových programů pro předškolní vzdělávání. Učitelka v první třídě potřebuje dítě, které ovládá základy slušného chování, ví, co je dobré a co špatné, a dovede se orientovat v okolním světě přiměřeně jeho věku.
***
PROFIL Mgr. Jan Hainiš (48 let) působí v místě, kde se narodil. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Hradci Králové a léta učí matematiku. Věnuje se počítačům a zacházet s nimi učil i seniory. V mládí vynikal ve sjezdovém lyžování. Od roku 2004 je ředitelem školy ve Svobodě nad Úpou, kde působí také jako radní. Předtím byl pět let zástupcem ředitele školy v sousedních Mladých Bukách. Je ženatý, má dvě děti.
O náznak sloučit dvě školy jsem se pokusil s ředitelem ze sousední školy. Dokonce jsme měli spočítáno, že i dovážení dětí by bylo daleko levnější. U starosty jsme s tím ale vydrželi asi patnáct sekund, než nás oba vyhodil.
