Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Česko

Test promořenosti Česka? Nyní ani netušíme, zda protilátky člověka chrání, říká děkan 1. lékařské fakulty UK

Aleksi Šedo, děkan 1. lékařské fakulty UK. foto:  Petr Topič, MAFRA

Praha - Kolik lidí v Česku se nakazilo nemocí covid-19, ukazují čísla každý den. Avšak kolik lidí se s virem „potkalo“, aniž by měli nějaké příznaky, jasné není. Změnit to má chystaný test vzorku populace. „Nyní ani nevíme, jestli protilátky člověka chrání proti další nákaze,“ říká Aleksi Šedo, děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, která se má na testování podílet.
  5:00

Lidovky.cz: Od minulého týdne se mluví o testování lidí v Praze a v dalších oblastech. Oč přesně půjde?
Chystáme studie promořenosti. Jsou důležité, řeknou, kolik lidí onemocnění prodělalo, nikoliv kolik je nemocných. Lidé totiž mohou mít jen velmi lehké či žádné příznaky. Aby to však nebyl jen marketing, musejí se velmi dobře vybrat lidé z populace. Nemůžete napsat na Facebook: „Přijďte se otestovat.“ Chybná příprava studie může zpochybnit výsledky. I proto třeba diskutujeme o tom, zda byla opravdu reprezentativní studie v Rakousku, jež ukázala promořenost okolo jednoho procenta, a váháme, zda je to přiměřené, či ne.

Vojtěch uvedl, že masivní promořování se nechystá. V lehké míře se to děje již teď, reagují odborníci

Lidovky.cz: V jaké je to teď fázi?
Chystáme vše potřebné, bavíme se o designu, který umožní získané výsledky porovnávat i s dalšími studiemi v budoucnu. Velká část studie by měla proběhnout v hlavním městě, což má logiku, protože se dá předpokládat, že Praha bude z celého Česka nejpromořenější, tedy necháme-li stranou obce, jež se musely kvůli nákaze uzavřít.

Lidovky.cz: Nejzamořenější oblast však přece nebude vypovídat o zbytku republiky...
Přesně tak, proto by studie měla zohlednit nejen Prahu a uzavřené obce, ale i oblast, u níž se předpokládá daleko nižší promořenost. To je kritické proto, aby se dalo říct, jak a co se má dít, na čem to závisí a podobně. Rádi bychom spolupracovali s Českým statistickým úřadem (ČSÚ), je to otevřené. Ideální by totiž bylo zaměřit se na populaci tak, abychom měli záběr věkového složení, kde by byly v hrubých obrysech zastoupené děti, mladší dospělí, starší dospělí a senioři. Skupina obyvatel se musí pečlivě vybrat, nesmí to být náhodné. Přitom řada lidí nechápe, co jim který test vlastně řekne.

Ústav mikrobiologie Fakultní nemocnice Olomouc, kde se každý den testují vzorky...
Ústav mikrobiologie Fakultní nemocnice Olomouc, kde se každý den testují vzorky...

Lidovky.cz: Jak byste to tedy jednoduše vysvětlil?
Individuální přínos studie bude pro vyšetřovaného vlastně minimální, a to i v případě, že se člověk dozví, že nemoc prodělal. Na základě současných znalostí z toho totiž ani nemůžeme usoudit, že má-li člověk vytvořené protilátky, že je chráněný proti další nákaze, případně jak dlouho. Testování by mělo především přinést informaci o celé společnosti, o tom, jaké je riziko dalšího šíření onemocnění a kolik lidí infekci prodělá, aniž by to věděli.

Lidovky.cz: Čím se mají testy provádět?
Ministerstvo zdravotnictví má k dispozici certifikované čínské jednorázové testy, o nichž máme pozitivní reference.

Lidovky.cz: Některé testy z Číny údajně vykazovaly značnou chybovost, platí to i pro tyto?
Nejsem si jistý, u kterých testů chybovost byla. Pro studii promořenosti potřebujeme testy, jež zjistí, zda má člověk protilátky proti covid-19. To je něco jiného než testy, které povědí, zda u pacienta nemoc probíhá, či ne. Jde nám o to, odhalit, zda měl člověk s virem kontakt, jeho imunita se s ním vypořádala bez dalších příznaků a na základě toho si vytvořil protilátky.

Koronavirus mohl uniknout z wu-chanské laboratoře. Tvrzení amerického vědce podporují i britští ministři

Lidovky.cz: Měli by se lidé vybírat jen podle věku, nebo bude hrát nějakou roli třeba i sociální status?
Smysl by to mělo, avšak hodnotit, zda to víc postihuje třeba různé profesní skupiny, by bylo v této fázi asi obtížné. S věkovým složením bychom si měli vystačit. V Praze by mělo jít o pět tisíc lidí, v dalších dvou oblastech taktéž, což je v úhrnu patnáct tisíc, a to už je relativně velké číslo. Potřebujeme velký soubor lidí, kteří představují běžnou populaci, tím myslím, že to nejsou pouze pacienti vybraní v nemocnicích či v ambulancích. Kdybychom testy prováděli na pacientech, dostaneme specifický vzorek, to samé platí o lidech z LDN, ale třeba i o dárcích krve, kteří jsou zpravidla zdravější než zbytek populace. Proto bychom potřebovali náhodně vybrané lidi a v tom tkví síla ČSÚ.

Lidovky.cz: Jak by mělo vypadat samotné testování?
Provádělo by se pomocí rychlotestu. Na scénu by nastoupili naši medici. Mohlo by být několik odběrových míst, naši studenti by od lidí vybírali předvyplněný dotazník, který by byl součástí pozvání. Zaškrtávali by v něm to, co nás zajímá – demografická data, ale i informace o chorobách a dalších souvisejících věcech. Medici by mohli testy nabrat, není to nic složitého, dělá se to z kapilární krve. Člověk by se pak na místě dozvěděl, zda má, či nemá protilátky. A bude-li potřeba něco dalšího, byli by ve spojení. Ale je moc důležité, aby to všude probíhalo stejně, ne aby to v Praze dělali jinak než ve zbylých dvou oblastech.

Lidovky.cz: Neobáváte se toho, že se lidé budou bát jezdit přes celou Prahu na testy?
Ano, i to je možné. Na druhou stranu hned poté, co se informace o tomto testování objevila, začaly mi chodit e-maily ve stylu: jsme rodina z Vinohrad, dětem je tolik a tolik, nám je tolik, kdy a kam můžeme přijet? Fakticky, z epidemiologického hlediska, zásadní riziko nákazy při dodržení nyní platných pravidel není, stejně lidé chodí nakupovat a na procházky ven. Jarní doba nahrává i tomu, že je možné připravit odběrová místa venku, což je vždycky lepší.

Testování v domově pro seniory Chodov.

Odběrové místo by mohlo být třeba ve fakultní zahradě, kde by se postavil stan, byli by tam medici, administrátoři a byl bych skoro i rád, aby tam byl někdo z městské policie. Lidi by museli být zvaní tak, aby jich bylo v přiměřené míře a aby mohli vytvořit frontu s dvoumetrovými odstupy. Dá se počítat, že test u jednoho člověka zabere asi patnáct minut se vším všudy.

Prymula změnil názor: Potřebujeme promořit společnost. Babiš s ním nesouhlasí, trvá na chytré karanténě

Lidovky.cz: Co by na základě získaných dat mělo vzniknout?
Měli bychom se díky nim dozvědět, kolik lidí se s virem potkalo, a neměli žádné příznaky. To je strašně cenná informace, jež může říct i to, že vážně nemocných je třeba méně než jedno procento infikovaných. Na základě toho se pak také v rámci chytré karantény dají přijmout další protiepidemická opatření, která by nemusela být tak restriktivní jako dnes. Tím nemyslím, že by někdo nosil roušku, a jiný ne. Tím by se pouze setřela skvělá práce, která se už díky ochranným prostředkům udělala. Navíc by se rozpadl společenský tlak na dodržování těchto pravidel.

Lidovky.cz: Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula mluví o tom, že by se obyvatelstvo mělo pozvolna promořit. Mohly by testy, o nichž mluvíme, ukázat, zda je to správný krok?
Ano, kdybychom věděli, že populace již nějakým významnějším způsobem promořena je, pak by bylo dobré postupně a kontrolovaně zavést opatření, která by vedla ke stádní imunitě. Tyto testy by tomu mohly napovědět. To, jak funguje neřízená cesta ke stádní imunitě v New Yorku či v Itálii, vidíme dobře a tam bych se opravdu dostat nechtěl.

Lidovky.cz: Mluvilo se o tom, že do Velikonoc by testování mohlo být definované a spustilo by se během svátků, je to reálné?
Momentálně to záleží na postupu ministerstva zdravotnictví, které, pokud vím, projekt podporuje. Během týdne můžeme připravit vše potřebné. Je ale nutné vzít v potaz náročnost a komplexitu takového projektu, který zahrnuje práci s osobními daty, schválení etickými komisemi a složitou logistiku. Kdyby vláda zvažovala uvolňování protiepidemických opatření, měla by k dispozici tvrdá data, nikoliv domněnky o promořenosti obyvatelstva. Na medicíně studenty učíme, že pro budoucího doktora je dobré, aby znal svůj obor, ale aby si také uvědomoval, co neví.

Je to důležité proto, aby k věcem, jež nezná, přistupoval opatrně. To se týká nejen medicínských výkonů, ale i úsudků. A o novém koronaviru víme velmi málo. Budeme-li znát výsledky testování o promořenosti populace, budeme schopní určit další opatření, jež jsou důležitá pro ekonomiku, vzdělávání, a budeme je moci udělat opatrně a racionálně. K číslům, která by to řekla, bychom se mohli dostat velmi brzy. Smysl v tom vidím, máme k tomu expertizu i prostředky, stačí říct: Pojďme do toho.

Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!