Poté, co diagnostikoval degeneraci sítnice, předepsal mu opakované injekce léku Avastin. Každou za 3000 korun. Truhlář tedy žádal po zdravotní pojišťovně, ať mu injekce zaplatí. Ta to ovšem odmítla s tím, že uvedený lék není určen pro léčbu očí.
Tisícovka postižených ročně
Podobných příběhů jsou tisíce. Věkem podmíněnou makulární degenerací (VPMD), jak se tato nemoc oficiálně nazývá, trpí asi 15 procent lidí starších 65 let a je nejčastější příčinou praktické slepoty. Zvláště její vlhká forma může vést k rychlé ztrátě zraku v řádu měsíců, nebo dokonce i týdnů. Na rozdíl od suché varianty nemoci ji ale lze léčit.
Těžký život běloruských slepců: úřady je soustřeďují na sídliště s děravými chodníky |
Terapie, již hradí české pojišťovny, je ovšem drahá. Pacientům se podávají injekce biologického přípravku Lucentis od společnosti Novartis, které stojí kolem 23 tisíc korun za jednu dávku. Na trh posléze ještě přibyl další přípravek – Eylea –, ovšem stejně drahý.
Celkem zdravotní pojišťovny vydávají za biologickou léčbu očí zhruba 220 milionů korun ročně. Kvůli vysoké ceně a přísným indikačním podmínkám jsou léčeny sotva 2000 nemocných, ačkoliv jen za rok přibude tisíc nových.
Právě avastin od firmy Roche ale stojí řádově méně. Jenže je primárně určen k léčbě nádorů. „Avastin není vyvinut a vyroben tak, aby splňoval standardy pro nitrooční aplikaci,“ uvedl Jiří Pešina, mluvčí české pobočky Roche.
Lékaři jej tedy nemohou pacientům legálně aplikovat, přestože funguje stejně jako dražší preparáty. „Medicínský účinek avastinu se od účinku lucentisu prakticky neliší,“ potvrdil LN profesor Rozsíval.
Dále v úterních LN najdete:
Banky mění ceníky. Papírové výpisy podraží
PRAHA Kdo bude dál chtít dostávat papírový výpis z banky, připlatí si. Tři největší tuzemské banky svorně zvyšují cenu za poslání výpisu z bankovního účtu poštou.
„Zjednodušujeme nabídku služeb a motivujeme klienty, aby více využívali elektronické transakce a služby,“ potvrzuje mluvčí ČSOB Pavla Hávová, která je se svými 2,8 milionu klientů druhou největší bankou v Česku.
Ne všichni ovšem nový trend vítají. „Bylo by fajn, pokud by existovala výjimka pro starší generaci, třeba 80leté, u nichž lze předpokládat, že asi nemají k internetu vztah,“ řekl LN Patrik Nacher ze serveru Bankovnípoplatky.com.
Televizní přírodovědec číslo 1
Paježura, masožravá květina, vyhynulý praještěr Attenborosaurus, brouk i výzkumná polární loď. To vše nese jméno nejslavnějšího popularizátora přírodních věd naší doby a televizního dokumentaristy sira Davida Attenborougha, jenž v neděli oslavil devadesáté narozeniny. Život spojil s BBC a divokou přírodou, již ukázal plejádám diváků.
