Školy v moderním světě se řítí do digitální propasti. To je hlavní závěr účastníků konference ICT in Education Networks, která se konala začátkem června v Římě.
Více než stovka pracovníků ministerstev, vědců a vedoucích pracovníků školství ze třiceti států šesti kontinentů se na této konferenci věnované informačním a komunikačním technologiím ve vzdělávání shodla, že individualizované učení a vyučování, které respektuje učební styl a potřeby každého jedince, bude do budoucna zcela klíčové.
Již zmíněná „digitální propast“ není podle odborníků způsobena ani tak samotným přístupem k technologiím jako spíše rozdílnou dovedností v jejich využívání. Kamenné školy se brzy nejspíš otřesou v základech.
Představa, že dál budou nabízet izolované prostředí určené pouze pro vzdělávání, je již dnes nereálná.
Je proto stále důležitější brát vážně velký potenciál zájmu mladé generace o učení se navzájem, o sdílení zkušeností prostřednictvím virtuálních komunitních sítí, jako je třeba Facebook a podobně.
Stát se expertem v úzce profilované oblasti je pro aktivní studenty díky moderním informačním technologiím čím dál jednodušší.
Odvrácenou stranou tohoto jinak pozitivního jevu je skutečnost, že učitelé tím přicházejí o část autority, kterou jim dříve privilegium přístupu ke znalostem zajišťovalo. Proto, budou-li chtít ve svém působení na studenty uspět, budou muset jít za studenty tam, kde oni jsou doma, nikoli naopak, shodují se účastníci římské konference o budoucnosti vzdělávání. Pro ukázku možností nového prostředí, které je pro mladou generaci velmi atraktivní, není nutné chodit daleko. I v České republice jím může být právě síť Facebook.
Například nedávná tuzemská zkušenost s organizováním házení vajíček po neoblíbených politicích nebo organizované on-line protesty studentů proti státním maturitám jsou jen zlomkem možností, které moderní komunikační a informační technologie v čím dál větším měřítku nabízejí.
Problémy s přípravou učitelů na pedagogických fakultách a dalších vysokých školách, jež se na profesní výuku budoucích pedagogů specializují, nejsou přitom jenom v České republice. Jedná se o celosvětový problém, který je tím větší, čím větší je množství nových rolí a úkolů 21. století, kterým musí například pedagogické fakulty čelit. Do procesu změn je nutné především intenzivně zaangažovat děkany fakult. Dalším řešením je i zapojování učitelů do neformálních struktur a komunit, kde se mohou vzájemně setkávat, hovořit o svých zkušenostech. Českým příkladem jsou digitální učební materiály umístěné na Metodickém portálu, který provozuje Výzkumný ústav pedagogický v Praze.
Dalším tématem sympozia byla mezinárodní spolupráce. Doba, kdy Evropě konkurovaly především státy s nekvalifikovanými dělníky, je nenávratně pryč. Dopředu se tlačí asijské státy - Jižní Korea, Hongkong, Singapur a Tchai-wan. Je proto pravděpodobné, že Evropa a USA na špici inovací již dlouho stát nebudou.
Na pořádání konference se podílely nejen vzdělávací instituce, jako je evropská síť ministerstev školství European Schoolnet či americké Consortium for School Networking, ale také nadnárodní firmy eInstruction, Intel, Microsoft, Promethean a Smart Technologies, pro které je školství také lukrativním trhem.
O autorovi| ONDŘEJ NEUMAJER, Autor je náměstek ředitelky Výzkumného ústavu pedagogického
