Středa 22. května 2024, svátek má Emil
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Učme se spíše od Skotů, než od Asie

Česko

Čeští žáci se zhoršili v matematice. Prozrazují to mezinárodní srovnávací testy. Tyto výsledky však nevypovídají o kvalitě vzdělání všechno.

Jedním z velkých mediálních témat konce roku 2008 byla matematika a přírodní vědy. Přesněji fakt, že čeští žáci si v mezinárodních srovnávacích testech TIMS proti měření v polovině devadesátých let pohoršili. Ve skutečnosti nebyly výsledky nijak tragické. Zejména v přírodních vědách si pořád stojíme velmi dobře a v matematice klesli spíš čtvrťáci než osmáci. Přesto stojí za to se ptát: Co dělají jinde lépe? A pátráme po tom vůbec? Jaroslav Faltýn a Jan Maršák z Výzkumného ústavu pedagogického (VÚP) nás ujistili, že ano.

Když studují dostupné prameny vypovídající o vzdělávání a kontrole vzdělávacích výsledků, docházejí k poznání, že v některých zemích, které se pravidelně umísťují v mezinárodním testování na nejvyšších místech žebříčků, mají typ úloh používaných v TIMS natrénovaný už z národních zkoušek.

„Zjevné je to zejména u Tchaj-wanu, ale týká se to i dalších asijských zemí,“ říká Jan Maršák. Tím samozřejmě netvrdí, že Asijci nejsou dobří. Jsou, ale jejich příprava je také cílenější. Jako když se sportovec připravuje přímo na trati, na níž se bude závodit.

Máme se ale dát právě jejich cestou? Jaroslav Faltýn, který je vedoucím oddělení koncepce a mezinárodní spolupráce VÚP, si to nemyslí. „My bychom samozřejmě měli rozmnožit uvolněné úlohy z TIMS nebo z jiného mezinárodního výzkumu a rozeslat je do škol, ať je cvičí, ale dosáhli bychom kvalitnějšího vzdělávání?“ ptá se. Upozorňuje přitom na Skotsko, které uvedlo v život skvělou reformu výuky, ale v žebříčcích kleslo.

Naše reforma kurikula (osnov) je mimochodem té skotské dosti podobná. Jen nejde tak daleko. Skotové mají sice velmi kvalitní rámcový vzdělávací program, ale školy se jím nemusejí řídit. Autonomie škol je tam mimořádná. Vyrovnává ji však role školní inspekce. „Ta tam nefunguje jako obávaný kontrolor, před kterým se učitelé třesou, ale jako kouč, který radí a pomáhá,“ vysvětluje Faltýn.

Od koho bychom se tedy měli učit? Oba odborníci radí odkoukávat spíš od zemí, jako je právě Skotsko, Irsko, Švédsko, ale hlavně Finsko, které se však zmiňovaného mezinárodního výzkumu tentokrát nezúčastnilo (účast není vůbec levná záležitost). Inspirovat se podle nich lze i v mezinárodních školách, z nichž jedna (International School of Prague) působí také v ČR. Zejména pokud jde o způsob hodnocení schopností žáků řešit problémy. Za pozornost stojí i případ sousedního Německa, které dopadlo v minulých mezinárodních testech dost špatně, začalo víc tlačit na vzdělávání učitelů, a výrazně postoupilo. Není to jen v drilu Asijským zemím odborníci z VÚP přiznávají, že se nesoustřeďují jenom na dril. Jejich školské systémy obsahují i speciální instituce, které se zabývají motivováním dětí. K tomu, aby je přitáhly k přírodním vědám a matematice, provozují nejrůznější science parky a interaktivní herny, kde si děti mohou techniku a vědu „osahat“.

Podle analytiků by nebylo dobré vyvozovat ze skutečnosti, že se před nás dostalo pár zemí, které tam před tím nebyly, zjednodušené soudy a opatření. Pravdou je, že naše výsledky byly horší než u řady vyspělých zemí. Systémovým řešením je více podporovat probíhající reformu kurikula, a vzdělávání učitelů. Měli bychom však věnovat pozornost také některým doprovodným šetřením. Zejména těm, která ukazují, že ČR se vyznačuje velkými rozdíly mezi nejúspěšnějšími a nejméně úspěšnými účastníky. Podle Faltýna se nejkvalitnější školské systémy, jako například ten finský, vyznačují pravým opakem: jejich nejhorší žáci jsou v mezinárodním srovnání nejlepší z nejhorších. „Zamyslet bychom se měli i nad srovnáním mezi žáky osmých tříd základních škol a odpovídajících, ročníků víceletých gymnázií,“ zdůrazňuje Faltýn. „V algebře a geometrii dopadli gymnazisté jen nepatrně líp než osmáci. Když vezmeme v úvahu, že na gymnázia odcházejí jen nejlepší žáci, je třeba se ptát, jestli je výuka na víceletých gymnáziích opravdu efektivnější. A jestli míra zaostávání těch, kteří na víceletá gymnázia nejdou, nějak nesouvisí právě s odchody úspěšnějších žáků.“

***

Výsledky TIMS 2007,

matematika, 4. třída

Hongkong 607 (bodů)

Singapur 599

Tchaj-wan 576

Japonsko 568

Kazachstán 549

Rusko 544

Anglie 541

Lotyšsko 537

Nizozemsko 535

Litva 530

USA 529

Německo 525

Dánsko 523

Austrálie 516

Maďarsko 510

Itálie 507

Rakousko 505

Švédsko 503

Slovinsko 502

Arménie 500

Slovensko 496

Skotsko 494

Nový Zéland 492

Česká republika 486

Norsko 473

Ukrajina 469

Výsledky TIMS 2007,

matematika 8. třída

Tchaj-wan 598 (bodů)

Korejská republika 597

Singapur 593

Hongkong 572

Japonsko 570

Maďarsko 517

Anglie 513

Rusko 512

USA 508

Litva 506

Česká republika 504

Slovinsko 501

Arménie 499

Austrálie 496

Švédsko 491

Malta 488

Skotsko 488

Srbsko 486

Itálie 48O

Malajsie 474

Norsko 469

Kypr 465

Bulharsko 464

Izrael 463

Ukrajina 462

Rumunsko 461

Autor:

Prodej bytu, 3+1, 86 m2
Prodej bytu, 3+1, 86 m2

U Lávky, České Budějovice - České Budějovice 5
4 890 000 Kč